PŘEHLEDNĚ: Co všechno stálo za pádem Lachemy

Centrum chemického inženýrství, za které bývalo Brno považováno, přichází o další významný podnik. O společnost Pliva-Lachema, která je největším českým výrobcem protinádorových léčiv.

Brněnský výrobce léčiv Pliva-Lachema - po šestapadesáti letech ukončí výrobu a propustí všech čtyři sta zaměstnanců (21. 9. 2009) | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Zahraniční vlastníci. Předseda Krajské hospodářské komory Michal Štefl je přesvědčen, že si česká firma na problém zadělala v okamžiku, kdy se dostala do rukou zahraničních vlastníků a do mlýnů holdingových struktur. "Ty ji semlely. Majoritní akcionář má právo nepotřebnou fabriku zrušit," řekl Štefl. Dodal, že nesouhlasí s útlumem výroby v perspektivním závodě. - Čtěte: Brněnská Lachema končí, do konce roku propustí všech 400 lidí

Privatizace. Podle bývalého vedoucího výzkumu Františka Kisse ale zahraniční vlastníci Lachemy pouze dokonali to, co se načalo už během privatizace. Pracoval ve firmě ještě na začátku devadesátých let, kdy bývalý státní podnik přešel pod křídla společnosti Chemapol Group.

"Udělala se řada obchodních chyb. Dodnes mi třeba není jasné, proč se zastavil export jednoho z nejprodávanějších léků z karboplatiny do Německa," řekl Kiss, který ale tehdejší mateřskou firmu viní z toho, že udělala i důležitou strategickou chybu.

"Už na začátku devadesátých let se o Lachemu ucházela Teva, která tehdy ještě nebyla takovým obrem jako dnes a nekonkurovala si s Lachemou. Někdo si ale přál udržet brněnskou fabriku v náručí Chemapolu," dodal Kiss.

Velké investice. Při zpeněžování majetku zkrachovalého průmyslového monstra se Lachema v roce 1999 dostala do rukou chorvatského výrobce generických léků Pliva. Chorvati sice do brněnského závodu mohutně investovali, ale podnik se propadal stále do větších ztrát. Ztráta za pět let chorvatského vlastnictví dosáhla půl miliardy korun. Loňských 405 milionů je vzhledem k velikosti Lachemy neúnosně vysoké číslo. Podnik měl na tržbách necelých 900 milionů korun.

Obchod i strategie odjinud. Pod chorvatských vlastníkem se brněnský závod stal pouze výrobním a vývojovým článkem ve skupině podniků, odbyt léčivých látek a tablet zajišťovala mateřská firma. Podnik tak ztratil soběstačnost, což mu teď při prodeji na atraktivitě nepřidalo.

"Obchod i strategie se řídila ze Záhřebu. Předtím jsme měli vlastní obchodní zastoupení v zahraničí,“ poznamenal Pavel Lefner, který v Lachemě pracuje v oddělení jakosti.

Krize. Ke konci Lachemy přispěla i globální finanční krize, jež začala ve Spojených státech. I když farmaceutický byznys nepatří ve světě k těm nejpostiženějším, většina firem v oboru musí šetřit, snaží se koncentrovat výrobu i výzkum.

"Bohužel Lachema investovala poměrně velké prostředky například na expanzi na americký trh právě v době, kdy světové trhy zasáhla finanční krize," vysvětlil analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Zrušení výzkumu. Když koncem loňského roku spolkla izraelská skupina Teva Pharmaceutical americký koncern Barr, získala společně s dalšími podniky také Lachemu, se kterou si ale konkurovala téměř ve všech druzích léků. Když letos v únoru Teva v Brně zrušila výzkum a vývoj, zasadila Lachemě poslední ránu.

"Zrušila to  nejhodnotnější, co podnik měl. Teva by byla sama proti sobě, kdyby prodávala firmu s fungujícím vývojem," uvedl šéf odborů Pavel Zakopal.

OD chemikálií ke světovým lékům

Původně se v Řečkovicích vyráběly chemikálie. Státní podnik Lachema Brno s nimi začínal v roce 1953, ale už na konci šedesátých let se začal orientovat na zdravotnictví s přípravky pro lékařskou diagnostiku.

V osmdesátých letech se z Lachemy stala farmaceutická firma. Začalo se s vývojem generických léků (léků, kterým vypršela patentová ochrana) proti rakovině a postupně k tomu přibyly i přípravky na léčbu kardiovaskulárních a virových onemocnění.

Po revoluci byl státní podnik privatizován a většinovým vlastníkem se stalo průmyslové impérium Chemapol Group. Když se jeho majetek po krachu koncem devadesátých let začal porcovat, dostala se Lachema do rukou chorvatské farmaceutické firmy Pliva.

Za chorvatského vlastníka podnik změnil jméno na Pliva-Lachema a byly postaveny nové pavilony pro výrobu cytostatických tablet a injekcí, vybavené špičkovými technologiemi. "S nimi dokázala firma splnit i velmi přísné podmínky trhů ve Spojených státech a Japonsku, kam začala po roce 2000 vyvážet. V devadesátých letech byl odbyt zaměřen převážně na střední a východní Evropu," popsal Pavel Lefner, který ve firmě pracuje patnáct let.

Vzhledem k nákladům ale Pliva nikdy nevytvořila v Brně zisk. Naopak ztráta za pět let chorvatského vlastnictví dosáhla půl miliardy korun.

Od roku 2006 se nový vlastník, americký výrobce generik Barr Pharmaceuticals, snažil rozvíjet výzkum a podporoval vývoz na americký trh. "Vznikly nové laboratoře pro vývoj léčivých látek, z nichž se potom vyrábí léky. Měly podpořit vývoz léku Irinotecan na americký trh," dodal Lefner.

Tento lék se používá pro léčbu rakoviny tlustého střeva, velmi časté příčiny úmrtí mezi nádorovými onemocněními.

Na nárůstu tržeb, které po roce 2006 přesáhly miliardu korun, se podílely především onkologické přípravky Karboplatin, Oxaliplatin a Paclitaxel. Na export šla téměř polovina produkce.

Koncem prosince loňského roku převzala podnik izraelská skupina Teva Pharmaceutical, která teď rozhodla o tom, že Lachemu zavře.
(leč)