Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Znojemsku se přemnožily myši, lidi ohrožují leptospirózou

  11:50aktualizováno  11:50
Velké sucho stojí za přemnožením myší na Znojemsku. V Bojanovicích se dokonce objevila leptospiróza. Nebezpečné onemocnění, které se přenáší ze zvířete na člověka, mívá trvalé následky.

Nezvaní hlodavci mohou přenášet choroby. Onemocnět kromě lidí mohou například i psi. ilustrační snímek | foto: MAFRA

Starostovi Bojanovic na Znojemsku Rudolfu Bazalovi se protáhnou úřední hodiny. Kvůli plošné deratizaci, která v obci právě probíhá, bude od místních vybírat mrtvé myši. V malé vesnici u Jevišovic se totiž hlodavci přemnožili.

Problém však mohou brzy pocítit lidé i jinde na Znojemsku a v Jihomoravském kraji. Velkému rozšíření myší totiž přispěla mírná zima a dlouhá sucha. Hlodavci navíc rozšiřují nepříjemné nemoci, zejména leptospirózu.

„Do všech domácností jsme rozdali kilogram deratizačního prostředku k trávení hlodavců. U uhynulých myší odebraných v naší obci byl totiž veterinární správou laboratorně prokázán výskyt leptospirózy,“ sdělil bojanovický starosta.

Leptospiróza

  • Příznaky
    U člověka připomíná chřipku: vysoké teploty, únava, bolesti hlavy a svalů, zvracení. Z člověka na člověka se nepřenáší. U domácích zvířat: žloutnutí sliznic, apatie a zvracení.
  • Jak se člověk může nakazit
    kontaktem s vodou, půdou, kontaminovanými potravinami
    pokousáním nebo poškrábáním nemocným zvířetem
  • Preventivní opatření
    nedotýkat se uhynulých zvířat bez ochranných rukavic
    důsledně mýt ruce
    nepít vodu ze studánek a vodních ploch (platí i pro domácí zvířata)
    nekoupat se ve stojatých vodách
    nejíst neumyté ovoce či zeleninu

Leptospiróza je mikrobiální onemocnění s vážným průběhem jak u zvířat, tak i u lidí, často s trvalými následky, výjimečně končící smrtí.

„Mírná forma mívá charakter podobný chřipce, při těžší bývají například postižena játra a ledviny, často za doprovodu žloutenky,“ vyjmenoval Jan Dočekal ze znojemského inspektorátu krajské veterinární správy.

Ze zvířat mohou leptospirózou onemocnět psi, skot, koně, ovce, kozy a prasata. „V případě zdravotních potíží je nezbytné přivolat veterinárního lékaře, který stanoví diagnózu a v případě podezření z nákazy ji ohlásí veterinární správě. Chovatelé psů mohou chránit svá zvířata vakcinací u soukromých veterinářů,“ dodal Dočekal.

Chraňte si studny, varuje obec

Riziko přenosu je vysoké zejména při manipulaci s hlodavci bez použití rukavic.

„Důrazně upozorňujeme rodiče, aby poučili svoje děti o nebezpečí přenosu nemocí ze zvířat. Je nezbytné zabránit tomu, aby lidská kůže přišla přímo do kontaktu s těly uhynulých zvířat, jejich močí nebo tkáněmi. Pro ochranu vlastního zdraví je důležité používat základní ochranné pomůcky - rukavice, v případě nutnosti také holínky a krýt si kůži na rukou a nohou,“ apeluje vedoucí protiepidemického odboru krajské hygienické stanice Renata Ciupek.

Kromě toho by měli lidé zapomenout na koupání v přírodních stojatých vodách, důkladně uskladnit potraviny a omývat ovoce a zeleninu pitnou vodou.

Nezbytná je i ochrana zdrojů pitné vody, při vniknutí hlodavců do studní totiž dochází ke kontaminaci. Na webových stránkách Bojanovic je k dispozici mimo jiné i návod k sanaci zasažené studny.

Situaci sledují i starostové okolních obcí. „Plánuji, že se o riziku pobavím s místostarosty i hygieniky. Myši jsou opravdu přemnožené kvůli velkému suchu, nebyla ani žádná zima, za chvíli navíc vyjedou kombajny,“ míní starosta Jevišovic Pavel Málek.

Zemědělci jsou zatím klidní

Prozatím to vypadá, že jde čistě o lokální záležitost. „V současné době nemám informace o tom, že by se myši množily enormně. Kvůli suchu sice částečně přemnožené jsou, ale to je normální. Více informací budeme mít v dalších dnech,“ uvedl referent krajské zemědělské agentury Ivan Veselý.

„My jsme v horách, s myšmi problém nemáme,“ v krátkosti shrnul předseda zemědělského družstva Skály Václav Pliska. „Žádné myši jsme nezaznamenali, u nás přemnožené určitě nejsou,“ přidala vedoucí úseku rostlinné výroby agrodružstva Brťov-Lipůvka.

Podle deratizátora se ale přemnožení hlodavci objevují i v jiných lokalitách. „Je to dáno mimo jiné mírnou zimou. Hlodavci mohou přenášet nejen leptospirózu, ale i další choroboplodné zárodky a také i roztoče a další škůdce,“ upozorňuje Jiří Páč.

V Bojanovicích jsou proto velmi opatrní a usmrcené hlodavce raději vybírají na radnici. „Uložené v nepropustném obalu je mohou lidé přinést k budově obecního úřadu v pondělí, středu a pátek vždy od 18:00 do 18:30 až do odvolání,“ potvrdil Rudolf Bazala. Radnice pak nechá hlodavce odborně a bezpečně zlikvidovat.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.