Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Moravskou Saharu decimují stovky milionů chroustů. Ochrana neexistuje

  15:35aktualizováno  15:35
Přibližně půl miliardy chroustů se podle odborníků rojí v oblasti Moravské Sahary, rozprostírající se mezi obcemi Bzenec, Vracov, Vacenovice a Ratíškovice. Brouci přitom sežerou doslova vše, na co přijdou. Středně vzrostlý dub dokážou zbavit listí za necelý den.

Před třemi lety ničil oblast poblíž Bzence mohutný lesní požár. (více jsme psali zde)

Od té doby se majitelé pozemků marně snaží les obnovit. Sazenice zlikvidovaly ponravy chrousta maďálového. Dospělí jedinci nyní ničí téměř vše zelené.

„Je to kalamita nejvyššího stupně a my proti tomu nemůžeme nic dělat. Ochrana přírody nám totiž nedovolila aplikovat letecký postřik, který je proti chroustům jedinou účinnou zbraní,“ postěžoval si ředitel krajského ředitelství Lesů ČR v Brně Dalibor Šafařík na neochotu úředníků krajského úřadu v Brně.

Majitelé lesů, z nichž Lesy ČR jsou v oblasti Moravské Sahary největším vlastníkem, tak mohou jen sčítat škody.

„Jen na sazenicích dosáhla přímá škoda patnáct milionů korun, a to neberu v potaz škody na následné produkci,“ vyčíslil dopad Martin Zavrtálek z odboru lesního a vodního hospodářství Lesů ČR.

Chrousti sežerou vše zelené

Rozhořčeny jsou i jednotlivé radnice v regionu.

„Už podruhé jsme museli vysadit více než sto tisíc sazenic nových stromků a máme oprávněné obavy, že nám je larvy opět sežerou,“ řekl místostarosta Bzence Ivan Černý.

Problémy už mají i zahrádkáři. „V místech, kde dřív bývaly zahrady, jsou už dnes planiny. Já sám jsem vysadil patnáct ovocných stromů a zůstaly mi z toho jen tři. Soused vysadil padesát sazenic jahod a už nyní ví, že pouze ze čtyř může sklidit nějaké plody,“ doplnil pohled starosta Vracova Jaromír Repík.

Chrousty podle odborníků dokáže spolehlivě zlikvidovat pouze letecký postřik. Ten je však od roku 2009 evropskou vyhláškou zakázán. (o dřívějších problémech s chrousty čtěte také zde)

Povolit ho mohou pouze pracovníci ochrany přírody, kteří ho vytrvale odmítají. V sousedním Rakousku, Polsku a Maďarsku přitom tamní úředníci už potřebné výjimky udělili.

Larvy brouků kompletně sežerou kořenový systém

Podle mluvčí Krajského úřadu Jihomoravského kraje Denisy Kapitánčíkové neudělil úřad povolení k postřiku ze dvou důvodů.

„Bylo to zejména z důvodu významného negativního vlivu postřiku na ptačí druhy, které jsou předmětem ochrany této ptačí oblasti, a z důvodu jeho významného negativního vlivu na lokality soustavy Natura 2000,“ uvedla Kapitánčíková.

Verdikt majitelé lesů zpochybňují. „Ve zprávě je mimo jiné uvedena ochrana např. strakapouda prostředního, kterého žije na Moravě tři až šest tisíc párů. V dotčené oblasti přitom žijí nula až tři páry. Tyto argumenty proto nemohou obstát a budeme proto vymáhat vzniklou škodu a klidně i soudní cestou,“ tvrdí Šafránek.

Jestliže nyní chrousti působí škodu na listech stromů, larvy, které vzniknou z nových vajíček, prakticky kompletně sežerou kořenový systém i čtyři metry vysokých stromů.

Odborníci přitom očekávají, že ponrav může být v oblasti Moravské Sahary v letech 2015–2018 klidně i víc než miliarda.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Alena Antalová a Tomáš Töpfer v roce 2006 během natáčení seriálu Četnické...
Deset let od konce jednoho četnictva. Padla i brněnská kasárna

Od poslední klapky úspěšného seriálu Četnické humoresky uplynulo už deset let. Dodnes baví diváky, i když ho televize vysílá stále dokola. Pokračování se...  celý článek

Letecká společnost bmi regional představila letoun pro nově zřízenou linku Brno...
Kraj jedná o ranních letech z Brna do Mnichova, rozhodne dopravce

Letadla z Brna do Mnichova odlétají vždy kolem poledne a pak ve večerních hodinách. Vedení Jihomoravského kraje chce však dosáhnout toho, aby první spoj do...  celý článek

Návštěvníky jeskyně Bertalánka v Moravském krasu čeká řada „tunelů“. Nejčastěji...
VIDEO: Ve tmě, v blátě, po kolenou. V Moravském krasu otevřeli novou jeskyni

Na hlavu helmu s čelovkou, na sebe červenou kombinézu. I tak se člověk vrátí zabahněný od hlavy k patě. Nedaleko známých Punkevních jeskyní lidé poznají...  celý článek

Šaty a sukně do 350,-
Šaty a sukně do 350,-

Udělejte si radost bez výčitek.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.