Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přemnožení mývali likvidují na jihu Moravy zvěř, mohou kousnout i psa

  7:03aktualizováno  7:03
Člověk jej při toulkách lesem běžně nepotká. Nenápadně se plíží v trávě a potravu si schovává do nory. Mýval u nás nemá přirozeného nepřítele a v oblasti Pohořelicka se rozmnožil. To dělá vrásky myslivcům, tento lesní přistěhovalec totiž likviduje domácí faunu.

Mýval severní může klidně kousnout psa a nakazit ho infekční nemocí. | foto: Lukáš KuběnaMF DNES

I když na první pohled vypadá roztomile, může mýval severní uškodit - třeba napadnout psa. Zraněné domácí zvíře může onemocnět a v krajním případě dokonce nakazit i člověka. Myslivci proto vzkazují, aby si lidé dávali pozor.

Na Pohořelicku už proto myslivci požádali krajský úřad o povolení mývala střílet.

Přemnožená zvířata

norek americký

Norek americký

nutrie říční zrzavá

Nutrie říční

Mýval severní

Mýval severní

Psík mývalovitý.

Psík mývalovitý

Vypuštění bobra zpět do volné přírody.

Bobr evropský

„Žádost nám schválili, jenže odchytnout toto zvíře není vůbec jednoduché. Vyhýbá se lidem,“ uvedl Josef Feichtinger z mysliveckého sdružení ve Vlasaticích na Pohořelicku.

Kromě mývala severního řádí na Brněnsku také nutrie, psík mývalovitý i norek americký. Nejvíce podle Feichtingera škodí nutrie.

Podle ředitele Krajské veterinární správy pro Jihomoravský kraj Jaroslava Salavy nelze vyloučit, že po pokousání psa nutrií, norkem či mývalem může jeho majitel dostat infekci.

„Tu můžete samozřejmě dostat, i když šlápnete na rezavý hřebík. Jenže v případě kousnutí zvířetem je pravděpodobnost o dost vyšší. Živí se totiž masem a někdy sežerou i uhynulé zvíře. Žrádlo se jim potom rozkládá v zubech a dostane se do rány, pak vznikne infekce,“ upozornil Salava.

Na druhou stranu však tvrdí, že vzteklina se na území České republiky za posledních sedm let nevyskytla. Poukazuje na pravidelné kontroly uhynulých zvířat.

Kde se exotické šelmy ve volné přírodě vlastně vzaly? Mýval severní se podle Vladimíra Hanzala z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR rozšířil, když utekl z chovu na farmách.

„Podle dostupných údajů se jich po republice pohybuje kolem tří set. Jsou to velmi vitální zvířata, takže jejich další rozšíření není vyloučené,“ podotkl.

V českých lesích se mýval severní poprvé usadil, stejně jako například psík mývalovitý, v první polovině dvacátého století. „Jejich odstřel je velmi složitý. Zalezou do nory, lidem se vyhýbají,“ potvrdil Hanzal.

Na bobra střílet nesmí

Kromě jižní Moravy se mýval severní vyskytuje také na Šumavě. Do Evropy ho přivezli Němci. Konkrétně do Hasenska, kde chtěli chovat mývaly na farmách kvůli kožešině. Jenže kromě toho pouštěli Němci tato zvířata také do přírody.

Nutrie říční, norek americký, mýval severní a psík mývalovitý nejsou podle vymezení v zákoně o myslivosti považováni za zvěř.

„Proto se na ně nevztahuje zákon o době a způsobu lovu,“ vysvětlil Jiří Klement z oddělení informací a styku s veřejností Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Kraj tedy neměl důvod myslivcům žádost o odstřel zamítnout.

Oproti tomu například bobra, který také může způsobit problémy, lovit nesmějí. „Podle zákona je zvláště chráněným živočichem, proto se nesmí střílet,“ vysvětlil Klement.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.