Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Přepadení na vlastním pozemku: kdy se smí v sebeobraně střílet?

  5:54aktualizováno  5:54
Do domu brněnské zastupitelky za ODS se včera ráno vloupali dva muži. Podle policie političku a jejího manžela napadli. Manžel proto jednoho z útočníků postřelil legálně drženou zbraní. Otázka použití střelné zbraně k obraně může být v mnoha případech otázkou života a smrti. Ale jak posoudit, zda je situace skutečně adekvátní?
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Ve chvíli, kdy člověk kvůli podivným zvukům vytahuje zpod polštáře střelnou zbraň, by si měl přeříkat zákon o nutné sebeobraně. Jenže paragrafy jsou to poslední, na co oběť útoku nebo přepadení myslí.

"Když se člověk cítí ohrožený, fungují základní lidské pudy. Přežít za každou cenu," tvrdí instruktor bojových sportů Petr Měchura, který pořádá kurzy sebeobrany.

Jenže případné postřelení nebo dokonce zastřelení útočníka se bude posuzovat podle paragrafu 13 o nutné sebeobraně nebo paragrafu 14 o obraně v krajní nouzi zákona číslo 140 z roku 1961.

"Podle tohoto zákona je ve výhodě spíš útočník než oběť. Ta se bojí použít nějakou obranu, aby nebyla stíhaná za nepřiměřenou obranu," říká instruktor obranné střelby Radek Libovický.

V cizině si na svém pozemku můžete dělat, co chcete

"V cizině nese veškerou odpovědnost útočník. Když je na vašem pozemku, můžete si s ním dělat, co chcete," doplňuje Měchura.
Problém zákona podle Libovického je, že obránce musí udělat spoustu kroků, než se rozhodne použít zbraň.

"Měl by zjistit, čím a jak je vedený útok a podle toho by měl vyhodnotit, jakou obranu použije. A nutná obrana je taková, která útočníka zastaví tak, aby nebyl schopen v útoku pokračovat," vysvětluje.

"Vezmi, co chceš, a neubližuj"

A uvádí příklad: "Když na šedesátikilovou slečnu nastoupí dvoumetrový stokilový muž, může si s ní dělat prakticky, co chce. Ale dívka musí vyhodnotit, jestli vůbec může použít zbraň, teleskopický obušek, paralyzér nebo třeba pepřový sprej," popisuje Libovický.

To, jak se člověk při útoku nebo napadení zachová, závisí podle něj z 80 procent na instinktu. "Zbytek je schopnost vyhodnotit situaci," myslí si.

Podle Měchury se sice člověk po tréninku sebeobrany nebo některého z bojových sportů může ubránit cizímu člověku, záleží ale vždy na dané situaci. "I na střelnou zbraň se dají nacvičit techniky. Ale nejjednodušší řešení při přepadení je říct útočníkovi, ať si vezme, co chce, a neubližuje," myslí si Měchura.

Případy nutné obrany se podle něj automaticky řeší před soudem, kde mají hlavní slovo soudní znalci. A co by experti na sebeobranu dělali, kdyby je doma někdo přepadl? "Vzal bych zbraň a šel se podívat. Pokud někdo jednou zaútočí, měl by nést odpovědnost za své jednání, včetně jeho následků," říká Radek Libovický.

Přepadení doma je horší. Zničí jistoty.

Představte si, že stojíte ve svém obýváku a naproti vám stojí cizí muž. Nebo muži. Lupiči. "Kdo není připravený, zpanikaří. Přepadení doma, na vlastním území, je navíc mnohem závažnější. Může mít i neodstranitelné následky," myslí si psycholog Jiří Brančík.

Jak lidé reagují, když jsou přepadeni přímo u sebe doma?
Přepadení doma má mnohem závažnější dopad na člověka než v případě neutrální půdy. Protože je to jeho domov. Ovšem zda bude reakce chladná nebo emocionální, se odhaduje těžko. Navíc to souvisí s věkem i s fyzickou kondicí. Je možné, že sportovec nebo někdo se základy sebeobrany se bude chovat chladnokrevněji než člověk, který je překvapený a vyděšený. Ten zpanikaří.

Odhadnete, kolik procent lidí zpanikaří?
Těžko. Člověk, který není na něco takového připravený, zpanikaří snadno. Záleží i na charakteru útoku. Když se bude někdo delší dobu dobývat do dveří, máte čas zavolat pomoc. Ale když už je útočník vevnitř, obránce podlehne panice. Něco jiného je člověk, který má legálně drženou zbraň. Ten je vnitřně nastavený na to, že může zbraň použít. Proto si ji pravděpodobně pořídil. Je se zbraní obeznámený a v případě ohrožení ji může použít velmi cíleně.

Co by měli lidé udělat, když naproti nim stojí maskovaný útočník, existuje nějaká univerzální rada?
Moc toho nenadělají. Pokud je útočník maskovaný, připravoval se na to, je psychicky nastavený na útok a tím je ve výhodě. A když už se ocitl v obýváku, musel překonat nějakou překážku, výhoda momentu překvapení je na jeho straně. Oběť může být v šoku, který může trvat i několik vteřin. Neudělá nic.

Jak velké psychické následky může takové přepadení pro oběť mít?
Obrovské. Protože je to útok na vlastním území, kde se člověk cítí bezpečný. Ale najednou je tahle jistota zničena. Následky mohou být i neodstranitelné. Posttraumatická stresová porucha může člověka trápit celý život.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.