Brněnské vlakové nádraží

Brněnské vlakové nádraží | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Nepřesunujte brněnské nádraží, píšou špičkoví architekti vládě

  • 35
Současná poloha, pod Petrovem, u řeky. Tři možnosti, kde by mohlo být brněnské vlakové nádraží. O nich budou za rok rozhodovat Brňané v referendu. Jeho výsledek však bude závazný jen pro vedení města. O brněnském nádraží se totiž ve skutečnosti rozhoduje v Praze.

Stát a Evropská unie pošlou nejvíc peněz. Město a kraj dají jen menší část. A proto přímo u vlády chce lobbovat skupina špičkových brněnských architektů, kteří si přejí, aby nádraží zůstalo tam, kde je dosud.

Podle informací MF DNES dostanou ministři stanovisko odborníků během několika dnů.

„Důležité je, že signatáři dokumentu nejsou spojení s žádnou politickou stranou ani koalicí Nádraží v centru, která referendum pořádá. Jsou nezávislí,“ řekl architekt Jan Sapák, který je pod dokumentem podepsaný.

„Jde čistě o názor na věc. Podle mého by mělo zůstat zachováno nádraží v centru,“ řekl renomovaný architekt Ladislav Kuba, který MF DNES také potvrdil svůj podpis pod výzvou.

Rekonstrukce má být levnější než přesun

Redakce zná znění celého dopisu i jména všech podepsaných. Podle více než dvacítky osobností pominuly důvody přesunu nádraží, o kterém se v Brně diskutuje skoro sto let.

„S nádražím se musí v každém případě něco udělat. Ano, bude to nákladné a mnohem složitější než jeho přesun. Ale vazba mezi nádražím a tramvajovým uzlem je to nejcennější, co v Brně je,“ myslí si Sapák.

Rekonstrukce nynějšího nádraží tak, aby odpovídalo moderním podmínkám železniční dopravy, by podle něj vyšla asi o patnáct procent levněji než přesun. Obě varianty přitom odhaduje asi na 50 miliard korun. Většina má jít ze státního rozpočtu.

Argumenty jsou pořád stejné

Dopis ministrům je jen začátek „kampaně“. Architekti, urbanisté a dopravní inženýři plánují třeba v nejbližších týdnech odborné debaty, které by měly zohledňovat všechny varianty modernizace nádraží.

Argumenty, které mezi zastánci a odpůrci odsunu nádraží zaznívají už víc než deset let, jsou stále stejné.

Příznivcům stávající polohy vadí, že při odsunu se znovu spojí provoz osobní a nákladní dopravy, což by například znamenalo rozšíření dvoukolejné trati na šestikolejnou a zbourání všech mostů od Dornychu až po Táborskou ulici.

Centrum města bude pro pěší výrazně dál než nyní.

A kapacita tramvajových linek se sníží na dvacet procent oproti nynějšímu stavu.

Naproti tomu hlavním argumentem zastánců přesunu je, že v případě zachování současného stavu by Brno vypadlo ze soustavy vysokorychlostních tratí. Podle odborníků je to nesmysl, rychlé vlaky zajíždějí do Brna už dnes. Tím ovšem myslí vlaky jezdící nejvýše 160 km/h po konvenčních tratích.

Primátor neprozradí, pro kterou je variantu

Brněnský primátor Petr Vokřál (ANO) říká, že zásadní bude studie proveditelnosti. Tu zpracovává ministerstvo dopravy a má být hotová příští rok.

Podle jejího výsledku se vedení města rozhodne, k jaké variantě modernizace se přikloní. Konečný verdikt ale může ovlivnit i referendum. Lidé totiž mohou hlasovat pro jinou variantu než tu, kterou doporučí odborná studie (více o referendu čtěte zde).

Také kvůli tomu radní v úterý odhlasovali, kdo zasedne v řídicím výboru brněnského železničního uzlu, který má připomínkovat dění kolem nádraží. Kromě primátora v něm sedí třeba náměstci Richard Mrázek (ANO) a Martin Ander (Strana zelených).

Jakou variantu osobně upřednostňuje, odmítl primátor Vokřál sdělit. „Zatím všechny posudky, které jsem četl k nulové variantě, mluvily o zakonzervování stavu a vymazání Brna z tratí vyššího významu. Což by mi vadilo, protože z jednání s investory vyplývá, že napojení na koridory je jedna z klíčových věcí,“ dodal však primátor.