Herečku Libuši Šafránkovou (na snímku) ocenil prezident republiky Miloš Zeman...

Herečku Libuši Šafránkovou (na snímku) ocenil prezident republiky Miloš Zeman společně s vědcem Arminem Delongem a lékařkou Danuší Táborskou medailí Za zásluhy. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Státní medaile za filmové úsměvy, mikroskop a špičkovou medicínu

  • 5
Tři osobnosti jižní Moravy při oslavách 97. výročí vzniku samostatného státu ocenil prezident Miloš Zeman. Medaili Za zásluhy udělil herečce Libuši Šafránkové, vědci Arminu Delongovi a lékařce Danuši Táborské.

Libuši Šafránkovou znají snad všichni už jako mladou dívku, kterak se coby filmová Popelka prohání po zasněžených pláních.

Ještě předtím se však podobně proháněla po rodných Šlapanicích u Brna. „Před válkou Sokol postavil kousek od našeho domu fantastické koupaliště,“ líčila dnes dvaašedesátiletá Libuše Šafránková, jak prožila dětství hlavně u vody a na fotbalovém hřišti.

Vzpomíná také na to, že její rodina i v letech panujícího komunistického režimu žila životem věřících katolíků. „Dostala jsem tuhle možnost od rodičů, nenásilně, jako samozřejmost,“ řekla.

Přes svůj „katolický handicap“ se dívka dostala na dramatické oddělení brněnské konzervatoře. Pedagožka Janáčkovy akademie múzických umění v Brně Marie Mrázková si všimla jejího mimořádného nadání a přesvědčila ji, že má studovat herectví.

Už při škole tak Šafránková hrála v brněnských divadlech a tehdy také získala první velkou filmovou roli - ve filmu Babička ztvárnila Barunku. Po studiích zamířila nadějná herečka do Prahy.

Tam se vypracovala na jednu z nejoblíbenějších českých hereček. Od princezen, jako je třeba ta z pohádky Princ a Večernice, postupně přešla do rolí milých a chápavých manželek, které se vypořádávají s úlety svých mužů. Diváci si ji zamilovali například ve filmech Vrchní, prchni nebo Báječná léta pod psa.

Syn přistěhovalců z Francie proslavil brněnskou techniku

Armin Delong je jedním z nejlepších českých vědců, je zakladatelem zdejší elektronové mikroskopie. Jeho jméno prozrazuje, že se nenarodil Čechům, ale francouzským přistěhovalcům, kteří se usadili na severní Moravě. Delong po válce studoval techniku v Brně, kde se poprvé setkal s mikroskopem.

Začala tak cesta, na jejímž konci je jeho nejvýznamnější vynález - elektronový mikroskop. Na výstavě Expo 1958 v Bruselu získal prototyp kompaktního mikroskopu, přenosného a tak malého, že jej bylo možné postavit na stůl, zlatou medaili. Po revoluci stál u založení tří brněnských podniků, které se elektronovými mikroskopy zabývají. Ocenění za přínos české vědě dostal už v roce 2005, a to Národní cenu vlády České republiky Česká hlava.

Lékařka, která proměnila brněnskou medicínu

Vyznamenání se dočkala i profesorka Danuše Táborská, která je považována za první dámu české anesteziologie a intenzivní péče. Vystudovala brněnskou lékařskou fakultu a hned po studiích pracovala na Chirurgické klinice Fakultní nemocnice u svaté Anny. Tam se výrazně zasloužila o vznik první kliniky anesteziologie a resuscitace v Československu a 16 let ji také vedla.

Poté získala i jako první v Československu profesorský titul v oboru anesteziologie na Masarykově univerzitě, kde se zasloužila o vznik nových odvětví medicíny, jako je transplantologie, kardiochirurgie a diagnostika mozkové smrti, a jako první začala vyučovat anesteziologii. Na katedře anesteziologicko-resuscitační kliniky působí dodnes.

„Kouzlu medicíny jsem kdysi zcela propadla,“ přiznala před časem pro časopis MUNI.