Vedle kapličky a autobusové zastávky stojí na modro natřená obecní pumpa. Lidé z Přibic na Brněnsku si sem chodívají pro vodu, aby zalili aspoň pár sazenic, které jim ještě nezničilo sucho. Letos studna vyschla. Aby se v ní znovu objevila voda, obec ji musela prohlubovat.
Totéž teď dělá v Přibicích každý, kdo má nějakou studnu. Voda tady zoufale chybí. Zmizela ze všech potoků a blízké řeky, vyschly i tři obecní rybníky. Podle srážkových map je obec zřejmě nejsušší v republice.
„Poslední čtyři roky tady prakticky neprší. Když už přijde déšť, naprší maximálně tři milimetry a voda se vůbec nedostane do půdy,“ říká starosta obce Miroslav Effenberger (Za rozvoj Přibic). I on musel ve studni kopat do hloubky. Už potřetí. Hladina tu za poslední roky klesla až o šest metrů.
Vodu přitom potřebuje každý, kdo si vysadil byť jen sazenici rajčat. V obci totiž platí přísný zákaz plýtvání pitnou vodou z vodovodní sítě, jedině tu ze studní tak lidé mohou používat k zavlažování. O napouštění bazénu se tady vůbec nemluví. To je dnes v Přibicích naprostý luxus. Lidé se snaží schraňovat vodu, jak se dá.
„Snad každý má u domu nádobu na dešťovku a snaží se posbírat, co jde,“ říká přibický starosta. Pravdou však je, že není téměř co. Přibičtí mají za sebou už i půlrok, v němž napršelo pouhých padesát milimetrů vody. Přitom podle Českého hydrometeorologického ústavu jen červencový průměr na jižní Moravě byl 77,2 milimetru.
Květinové záhony nahradila tráva
Potoky vysychají postupně. Nejdřív v nich voda netekla jen přes léto, teď už chybí celoročně. V řece Jihlavě, která olizuje východní část obce, teče jen pramínek. Těžko si dnes představit, že se před jedenácti lety vylila z břehů a zatopila přilehlé zahrady a sklepy.
„Měli jsme tři rybníky. Jeden vyschnul před třemi roky, druhý o rok později a ten poslední letos,“ uzavírá smutnou bilanci Effenberger.
Aby zachránili aspoň obecní zeleň, jezdí celé léto dva obecní zaměstnanci pro přečištěnou vodu z čistírny odpadních vod a zalévají. Voda ale v rozpraskané půdě jen zasyčí. Zahrádkářská kolonie, dřív plná úhledných záhonků, dnes zarůstá. I květinové záhony v obci nahradila jen tráva.
Řada lidí zahrádkaření úplně vzdala. „Kdo nemá pořádnou studnu a nedoplňuje se mu voda, ví, že nemá smysl něco pěstovat,“ potvrzuje Jiří Rujzl z Přibic.
Ti, co se ještě snaží na polích něco udržet, podle něj nahrazují dřív pěstované plodiny jinými, ne tak náchylnými na teplo a sucho. „Vinohrady jsou ještě jakž takž v pořádku, protože mají hluboké kořeny. Ale třeba brambory? To je hodně špatné. A zelenině se vůbec nedaří,“ podotýká.
Uvažují, že pozvou proutkaře
Vladimír Koneček pod okapy své garáže rozmístil nádrže na vodu a snaží se zachytit každou kapku dešťovky. „Každý se snaží, jak může. Lidé si rozmístili nádrže i ve vinohradech, snaží se dovážet vodu i tam. Ale sucho se rok co rok prohlubuje,“ posteskl si předseda zdejšího zahrádkářského svazu.
V obci teď zvažují, jak přijít k další vodě. „Uvažovali jsme, že si pozveme proutkaře, necháme prohloubit stávající studny nebo vyhledat nové,“ poznamenal Koneček, který v Přibicích zastává i post místostarosty za komunisty.
To, že je situace se spodní vodou tristní, potvrzuje i hydroložka Českého hydrometeorologického ústavu v Brně Eva Soukalová. „V soutokové oblasti Moravy a Dyje a v povodích Dyje a Jihlavy máme silně podnormální hladiny podzemních vod,“ říká.
Na zlepšení to přitom příliš nevypadá. „Retenční schopnost půdy je v poslední době hodně narušená. Uvádí se, že je dokonce poloviční, než bývala dřív. Zemědělská půda dokázala pojmout asi devět miliard metrů krychlových, a teď je to jen pět,“ uvedla Soukalová.
Pokud tu nebudou lesy, uschneme, bojí se starosta
Současný ráz počasí navíc vsakování příliš nenahrává. Když přijde prudký déšť, vsákne se minimum vody. Pak se vytvoří škraloup a voda začne odtékat. „Aby se alespoň trochu doplnila hladina podzemních vod, chtělo by to mírný déšť, který by trval alespoň deset dní. Ale současný ráz počasí, kdy jsou vedra a pak přijde bouřka, podzemní vodě nepomůže,“ poznamenala Soukalová.
Když se starosta Přibic dívá na mapy sucha, zoufá si. I když všude v okolí napršelo, u Přibic je na mapě stále červená barva značící sucho. Meteorologové potvrzují, že Přibice jsou v takzvaném srážkovém stínu. A že se tu setkává více negativních vlivů.
„Jsou to také lomy a pískovny, které máme ze všech stran. V létě se takový lom rozpálí i na osmdesát stupňů, teplý vzduch stoupá nahoru a odřízne dešťový mrak, ať jde odkudkoliv. A situaci nepomáhají ani solární elektrárny, které mají podobný efekt,“ domnívá se starosta Effenberger.
Pomohla by snad jen výsadba zeleně. „Pokud tu nebudou lesy, uschneme tu. Ale bojím se, že les už se u nás vysadit nedá. Nedokážu si představit, jak by se výsadba musela zalévat,“ poznamenal.
Přibice, patrně nejsušší obec v Česku.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
