Nová kniha Antonína Přidala čerpá ze

Nová kniha Antonína Přidala čerpá ze | foto: Monika Tomášková, MF DNES

Přidal ukazuje, jak se to vážné v zábavné zvrtlo

Kolekce naivních a legrační textů čeká v knize Kouzlo nechtěného. V brněnském Domě pánů z Kunštátu z ní předčítal její autor Antonín Přidal. Editor nezvyklého svazku publiku připomněl populární rubriku, jak ji koncem 60. let uváděl časopis Host do domu.

"V každé redakci se schovávají nepublikovatelné dopisy, prózy i verše. Taková jedna zásuvka uzrála i v Hostu do domu," vzpomíná Přidal na rubriku, kterou v roce 1966 ve vzpomínaném časopise založil Jan Skácel a kterou sám posléze vedl.

Bizarní a úsměvné literární texty však Přidal doloval ze starých spisů, knihoven, kalendářů či privátních sbírek i po roce 1970, kdy bylo vydávání Hostu do domu zastaveno.

Sixtinská madona
Zájemce čekají v knize vybavené barevnými reprodukcemi z unikátní sbírky naivního umění skutečné perly. Kupříkladu dopis slibující brněnskému Domu umění zapůjčení Sixtinské madony, prostoduchá milostná psaníčka či dětinské verše dospělých.

Skvostem je i dopis jistého občana prezidentu Novotnému s žádostí o "zlevnění gořaly". Za její kladné vyřízení pisatel v roce 1960 garantuje soudruhu Novotnému odplatu "životem věčným a královstvím nebeským".

V knize Kouzlo nechtěného převažují texty, které nebyly míněny jako literární produkty. Jsou to často dopisy, deníky, zápisky či soukromé poznámky a výroky. Editor Přidal se od srdce zasmál všemu, co do knihy vložil: "Nic mne ani po čtyřiceti letech nepřestalo bavit. Žádný text není za hranicí trapnosti, jde o kouzelnosti a půvabnosti."

Přidal má však také v knize, kterou zkompletoval, své favority. Jde o přepisy zvukových záznamů, které vznikly jako magnetofonové nahrávky spontánních vyprávění. Pořídila a přepsala je Přidalova zesnulá rozhlasová kolegyně Alena Tučková.

Páté přes deváté
Většinou mluvili páté přes deváté a v tom je kouzlo těchto vyprávění," komentuje editor. Má pravdu. „Tělo sou strašně různá,“ tvrdí třeba masérka z městských lázní. Kouzelné jsou i postřehy vrchní sestry z nemocnice nebo třeba kapelník dechovky z Moravského Slovácka.

V knize Kouzlo nechtěného se nakonec sešlo zhruba šedesát textů. Třetina těchto skvostů, jak editor vysvětluje, je otištěna vůbec poprvé. "Byl to můj dávný sen. Uspořádat pro potěšení vše, co jsem měl doma," komentuje Přidal.

Všechny sebrané perličky tady podle něho svědčí o nevyužitých neformálních možnostech češtiny. Přitažlivé jsou také křivolaké osudy a svérázné povahy pisatelů. Na co se však čtenáři mohou těšit nejvíc? Jak se to vše často velmi vážně míněné zábavně zvrtlo.