Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odborníci zkoumali potíže seniorů, aby děti připravili na stáří

  10:45aktualizováno  10:45
Deprese a poruchy paměti. To jsou nejčastější problémy starých lidí. Odborníci z Masarykovy univerzity sedm let zkoumali, jak jsou na tom současní důchodci se zdravím. Získaná data mají posloužit k tomu, aby byli současní mladí lidé na stáří lépe připraveni.
Aby lidé nezůstali ve stáří připoutaní ke křeslu, měli by se aktivně hýbat po celý svůj život. (Ilustrační snímek)

Aby lidé nezůstali ve stáří připoutaní ke křeslu, měli by se aktivně hýbat po celý svůj život. (Ilustrační snímek) | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Přednostka kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství lékařské fakulty Hana Matějovská Kubešová spolu se speciálně vybranou skupinou lékařů z Jihomoravského a Zlínského kraje podrobně sledovala 161 zdejších obyvatel ve věku od 65 do 98 let.

Co trápí staré lidi

18 % seniorů má depresi. Zvláště u starších lidí má dlouhodobý průběh a nebývá včas odhalena.

11 % trpí poruchami paměti. Ty se projevují například i chybami v užívání léků.

Výsledek je varující. Seniory nejčastěji trápí deprese, která postihne každého pátého z nich, a poruchy paměti. Těmi trpí každý desátý. Správným životním stylem by si přitom mohli život zjednodušit a zároveň prodloužit až o 10 let. Lidem nejvíce chybí vitamin D, vápník a také dostatek pohybu. Začít musí už ve školním věku.

Výzkumný tým už pracuje na tom, jak situaci do budoucna zlepšit. "V následující době bude skokově stárnout populace. V roce 2050 mezi lidmi bude každý třetí senior. Husákovy děti totiž dosáhnou důchodového věku, je proto potřeba začít s prevencí," říká Matějovská Kubešová.

Ve spolupráci se základní školou ve Křtinách na Blanensku zahájila klinika geriatrie program pro děti z místní základní školy. Studenti si mohli pomocí speciálních bandáží, závaží a pomůcek vyzkoušet, jaké to je ocitnout se v kůži seniora.

Studentka Lékařské fakulty MU si za pomoci nejrůznějších závaží vyzkoušela, jak

Studentka Lékařské fakulty MU si za pomoci nejrůznějších závaží vyzkoušela, jak se cítí starý člověk.

"Je to nejen prospěšné, ale pro děti i zábavné. Je dobré hledat způsoby, jak můžeme pomyslnou gumičku našeho života co nejvíce natáhnout," řekl o zapojení žáků do programu ředitel Základní školy Křtiny Pavel Kellner.

Právě tím, že si vyzkoušejí omezení pohybu, chce profesorka Matějovský Kubešová donutit děti přemýšlet o svém zdraví.

"Nejdůležitější je vitamin D, ten určuje obranyschopnost, stavbu kostí či pružnost svalů. Kostra člověka se utváří do 30 let věku, nejdůležitější je přitom období mezi desátým a dvacátým rokem života," vysvětluje profesorka.

Důležité je chodit na sluníčko

Čtyři pětiny vitaminu D přitom pochází ze slunečního záření, zbytek přijme člověk potravou. Řešení je podle profesorky vcelku jednoduché, stačí část těla vystavit dvakrát týdně na půl hodiny přímému slunečnímu záření. Tělo načerpá "déčko", výsledek pak patrně člověk ocení čiperností a lehkostí pohybu ve stáří.

Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU plánuje ve svém snažení pokračovat i nadále.

"Plánujeme navázat spolupráci s brněnskou pedagogickou fakultou, tam se tvoří učitelé, na kterých potom záleží, co děti naučí. Chtěli bychom také navázat kontakt s krajským úřadem, ten by měl vyzvat školy, aby se prevenci v hodinách občanské výuky věnovaly," popisuje Matějovská Kubešová další postup kliniky.

Lidé v pokročilém věku však nemusí házet flintu do žita. Nikdy není pozdě změnit životosprávu.

"Depresím i pohybové omezenosti mohou senioři docela dobře předcházet například aktivitami v seniorských klubech, které nyní podporujeme," říká profesorka Matějovská Kubešová. "I senioři potřebují socializaci či tanec, zvyšuje to jejich obratnost a zamezuje depresím."

S tím souhlasí i osmasedmdesátiletá důchodkyně z Brna Marcela Truncová.

"Mám spoustu přátel a kamarádek a ničím takovým jako deprese netrpím. Jediné, co mě trápí, je, že už to s tím pohybem není jako dřív, naplno mě ale zaměstnává rodina," říká seniorka plná elánu.

Odborníci z České gerontologické a geriatrické společnosti chtějí, aby se v budoucnu testy pro včasné odhalení deprese a demence staly součástí každé preventivní prohlídky u lidí nad 65 let.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.