Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Přírodu na jihu Moravy dusí beton, říká zpráva o stavu přírody

  6:32aktualizováno  6:32
Na dálnici D1, od Devíti křížů až po Vyškov, není jediné místo, kudy by se zvířata bezpečně dostala na druhou stranu. Na první pohled banalita. Ale příroda tím dostává velkou ránu.
Dálnice D1. Ilustrační foto

Dálnice D1. Ilustrační foto | foto: MF DNES

"Dálnice vytváří zvířatům totální bariéru, nemohou migrovat, zmenšuje se jejich prostor pro život a zhoršuje se tak jejich stav. Zvěř je náchylnější na infekce, je více vystresovaná a ani jejím genům to nesvědčí, protože se páří v malé skupince mezi sebou. V budoucnu to může mít velmi vážné důsledky," varuje vedoucí brněnského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny Stanislav Koukal.

Na to, že krajina je dálnicemi a silnicemi příliš rozdrobená, nyní upozorňuje Zpráva o stavu přírody a krajiny, kterou v těchto dnech vydalo ministerstvo životního prostředí. Je první svého druhu v Česku a popisuje nejzávažnější problémy přírody.

"Snažili jsme se v ní popsat, jak se příroda a krajina změnila za posledních dvacet let. A těch negativních trendů, na které upozorňujeme, je více. Alarmující je třeba to, že od roku 2000 každý den ubývá v Česku 10,7 hektaru zemědělské půdy. Zhoršuje se schopnost krajiny zadržovat vodu. A je už příliš vybetonovaná," vyjmenoval spoluautor zprávy Michal Hošek.

Šlapanice aneb Jak mazaně zabrat ornou půdu

O tom, jak se betonuje nebo asfaltuje orná půda i na jižní Moravě, vypovídají údaje statistiků. Zatímco v roce 2005 bylo v Jihomoravském kraji 359 498 hektarů orné půdy, loni se její výměra snížila o téměř tři tisíce hektarů.

V tak velkém množství úbytek nevypadá jako žádná velká tragédie, ale bude zřejmě hůř.

"Tlak na zábor zemědělské půdy stále sílí, i když jej nyní trochu zabrzdila ekonomická krize. Například ve Šlapanicích se počítá s tím, že se vyjme z půdního fondu až dvě stě hektarů půdy pro průmyslovou zónu. Nám se to nelíbí mimo jiné proto, že je tady půda nejvyšší bonity, a ta by se zastavovat v žádném případě neměla," uvedl vedoucí brněnského pracoviště ministerstva životního prostředí Miroslav Rokos.

Šlapanice jsou ovšem také téměř čítankovým příkladem, že tlaku investorů úřady častokrát neodolají.

"Vydali jsme k tomu nesouhlasné stanovisko, ale přesto se již část této plochy z půdního fondu vyňala. Naše vyjádření totiž není pro kraj závazné, ministerstvo by rozhodovalo jen o vynětí výměry nad deset hektarů. A oni nás obešli tak, že požádali o pozemek takové rozlohy, aby k němu náš souhlas nepotřebovali. Obávám se, že těch dvě stě hektarů velmi kvalitní ornice půjde z půdního fondu pryč, postupně, takzvanou salámovou metodou," uvedl Rokos.

Pomoci chránit půdu by měla připravovaná novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Živočichům na dálnici D1 zase pomůže projekt jejího rozšíření na šest pruhů, který již obsahuje průchody pro zvěř.

Příroda v kleštích

co říká zpráva

Brno patří po Ostravsko-Karvinsku a Praze k oblastem s největším znečištěním ovzduší. Způsobuje je tady zejména doprava.

Limit pro přízemní ozon je stále překračován v takřka celém Česku. V roce 2008 to bylo na 94 procentech území, na kterém žije 69 procent obyvatel. V roce 2007 na 97 procentech území.

Téměř tři čtvrtiny typů přírodních stanovišť významných pro Evropské společenství nejsou v Česku dostatečně chráněny.

Početnost druhů ptáků klesá, hlavními příčinami je intenzifikace zemědělství, nová výstavba - a tedy "drobení" krajiny.

Nedaří se snižovat spotřebu průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Vysoká spotřeba agrochemikálií představuje riziko pro kvalitu půdy i vody.

Roste spotřeba materiálu, ročně o 1,5 procenta. Navíc stoupá materiálová závislost na zahraničí, která v roce 2007 činila 32 procent (data za rok 2008 nejsou k dispozici). Je to zejména důsledek růstu spotřeby ropy a zemního plynu, u kterých je naše země téměř plně závislá na dovozu.

Roste podíl zastavěných ploch na úkor ekologicky příznivějšího využití krajiny.

Češi i Moravané produkují stále více odpadů, v letech 2007 a 2008 stoupla jeho produkce meziročně o šest procent. U nebezpečného odpadu dokonce o sedm procent.

V období 1980 až 2005 klesl v Česku podíl dopravou nerozdělené krajiny z 81 na 64 procent rozlohy. Tento trend stále pokračuje a ohrožuje tak existenci významného počtu druhů. Na silnicích ročně zahyne na 570 tisíc zajíců, 52 tisíc srnců, 350 tisíc ježků, 70 tisíc bažantů a 50 tisíc kun.

Česká republika je z hlediska počtu vyskytujících se druhů (doposud zaznamenáno přibližně 80 tisíc druhů) relativně bohatá. Třetina druhů je však na území Česka hodnocena jako ohrožená a stovky druhů u nás již vymřely či vymizely (84 druhů hub, 27 mechorostů, 118 cévnatých rostlin, 627 bezobratlých, 22 obratlovců).





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zatmění Slunce, jak ho zachytila VUT Brno na Špicberkách.
Vědci čekají na americké zatmění Slunce kvůli zvědavcům na tajném místě

Na dlouho utajovaném a opuštěném místě v Oregonu v USA, dál od všech ostatních „lovců“. Tak čeká matematik Miloslav Druckmüller z Fakulty strojního inženýrství...  celý článek

k řece Svitavě v Brně se chodí relaxovat. V budoucnu se v části toku zlepší...
Po nábřeží Svratky je čas i na Svitavu, volají organizátoři festivalu

Zatímco nábřeží Svratky blízko centra Brna čeká, až jej začnou opravovat podle návrhu architekta Ivana Rullera, Svitavě se moc pozornosti nedostává. Pořadatelé...  celý článek

Policie (ilustrační foto)
Polonahý muž utíkal po Brně s řetízkem, žena na něho křičela „zloděj“

Devatenáctiletý muž starší ženě v Brně přímo z krku ukradl řetízek. Polonahý pak se šperkem pobíhal u hlavního nádraží, kde ale zrovna hlídkovali policisté,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.