Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Problémové slučování. Řád chce svou nemocnici, „úrazovku“ žene do pasti

  14:38aktualizováno  14:38
Když náměstek primátora Matěj Hollan z Žít Brno před časem na tiskové konferenci oznámil, že Brno hodlá sloučit dvě městské nemocnice, spustil tím poprask. Sloučení „úrazovky“ s Nemocnicí Milosrdných bratří totiž brání dvacet let stará smlouva. Řád se navíc ohradil, že ho o myšlence z města nikdo neinformoval.

Nemocnice milosrdných bratří v Brně. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Nevoli řádu Milosrdných bratří, kterému patří většina areálu stejnojmenného zdravotnického zařízení, pak musel na schůzkách „žehlit“ brněnský primátor Petr Vokřál (ANO). Jenže milosrdní mají i podstatně jiný plán (více čtěte zde).

V roce 2018 městu vyprší existující nájemní smlouva na budovy. A řád pak chce špitál provozovat sám.

Výsledkem odstartovaných jednání je zatím jen opatrná dohoda o neútočení mezi městem a řádem. A také nejasnosti okolo toho, jak si město poradí s Úrazovou nemocnicí, která každoročně končí minusem několika desítek milionů korun a sloučení s Nemocnicí Milosrdných bratří mělo její rozpočet stabilizovat.

„Oznámené posouzení záměru neznamená, že slučujeme majetek či dluhy. Dnes bych to asi formuloval jinak. Neudělali jsme ale žádný zlý krok vůči řádu. Chceme pokračovat v tom, že budeme posuzovat alespoň stravování či lékařské kapacity - záležitosti, které lze optimalizovat mezi dvěma nemocnicemi. Můžeme to nazývat spoluprací. Zasekli jsme se na úplném začátku. Je třeba zkoordinovat zdravotnictví v celém Brně včetně fakultních nemocnic,“ popsal Vokřál.

Máme historii i potenciál starat se nemocné, zdůrazňuje řád

Sám řád Milosrdných bratří doteď pronajímal budovy městu za sto korun ročně. Nyní si dává značně záležet, aby zdůraznil, že s provozováním podobných zařízení má rozsáhlé zkušenosti a nebude problém, když zařízení převezme.

„Jsme řád, který už od roku 1605, kdy jsme přišli do Valtic, působí na Moravě. Naše nemocnice ve Valticích, v Praze a v Brně jsou tři nejstarší nemocnice v České republice. Jenom tím chci doložit, že náš řád měl i má i v historii potenciál starat se o nemocné. Ročně ošetříme zhruba 20 milionů pacientů po celém světě. Já se přímo podílím na řízení sedmi rakouských nemocnic, maďarské, slovenské i české. Nasbírané zkušenosti chci do budoucna využít i v Brně,“ zdůraznil provinční delegát řádu Martin Richard Macek.

Jeho logika je přitom jasná, výměnou za předchozí symbolický pronájem by magistrát nyní měl vyjít vstříc milosrdným a pronajmout jim i budovy nemocnice, které mezitím postavil, stejně jako její zařízení.

Město bude mít problém. Jak dostat „úrazovku“ z minusu?

V případě, že se milosrdní stanou místo města zřizovatelem zařízení, dá se podle Macka očekávat zapojení do evropské sítě nemocnic řádu. A s ním například i výměnné pobyty lékařských týmů nebo společný, a tím i levnější, nákup přístrojů. Milosrdní ale zároveň naznačují, že by jen neradi viděli výrazné omezení péče ve svém zařízení.

Město tak musí zkoumat, jak ušetřit v prodělečné „úrazovce“. Ještě před šesti lety hrozil zařízení zánik. Pak se ale její zachování stalo jedním z předvolebních taháků tehdy v Brně vládnoucí ČSSD. A sociální demokracie ještě před komunálními volbami odklepla další zvětšení zařízení za 77 milionů korun na zdvojnásobení chirurgické pohotovosti. Město se také snažilo oživit prodělečnou nemocnici vznikem „superpohotovosti“ (více naleznete zde).

Náměstek pro zdravotnictví Hollan tak mluví o tom, že by nemocnice alespoň na tři roky dostaly jednoho ředitele a společným managementem se dosáhlo úspor. Na šéfa by město vyhlásilo výběrové řízení. Zatímco řediteli Úrazové nemocnice Karlu Doležalovi (ČSSD) tak jako tak končí funkční období v polovině roku, řediteli Nemocnice Milosrdných bratří Josefu Drbalovi (TOP 09) pokračuje dále.

Hollan se tak může opět dostat do konfliktu s milosrdnými. Ač totiž na personální obsazení nemocnice nemají žádný faktický vliv, Drbala silně podporují. Jsou mu totiž vděční za to, že dostal špitál z červených čísel.

„Bez toho si lze těžko představit, že bychom mohli nemocnici od města převzít,“ dodal Macek. A dává najevo, že nynější odvolání Drbala by nesl velmi nelibě. I proto, že je výrazným kandidátem na vedení nemocnice poté, co se stanou milosrdní jejím zřizovatelem.

Situaci také vyostřují silná vyjádření někdejšího ředitele Nemocnice Milosrdných bratří Daniela Rychnovského (KDU-ČSL). Toho po výběrovém řízení před čtyřmi lety nahradil právě Drbal. Rychnovský ovšem po letošních volbách zasedl do Rady města Brna, kde dostal na starost organizaci zdravotní péče v Brně.

Technicky tak sice podléhá náměstku Hollanovi, ten ale na rozdíl od něj postrádá odborné znalosti a zkušenosti ve zdravotnictví. A do svého nástupce Rychnovský ostře pálí přes média, když používá ostrá slova jako „alarmující situace v nemocnici“.

Proti šéfovi špitálu se postavila část zaměstnanců

Rychnovský jakoukoli zaujatost popírá. „Jsem úplně v klidu. Mám svou práci. K zatrpklosti nemám důvod. Faktem ale je, že z nemocnice odchází spousta lékařů. Stížnosti leží na magistrátu i kraji. Pokud ji se stejným vedením převezme řád, nenaplňuje mě to optimismem,“ vykládá Rychnovský.

Proti Drbalovi se ve vyostřené situaci postavila část zaměstnanců, kteří se podepsali pod společné prohlášení.

Dopis adresovali Hollanovi a Vokřálovi. Tvrdí, že Drbal sice vykazuje vyrovnané hospodaření, ale činí kroky, které mají negativní vliv na chod zařízení. Například, že mají velmi zúžený výběr antibiotik, neustále se obměňuje personál a na služby se najímají lékaři z jiných nemocnic, které Drbal přeplácí.

Ten pochybení odmítá a poukazuje na to, že je nepopulární kvůli tvrdým, ale nezbytným opatřením.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.