Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hledači „kešek“ porušují zákaz vstupu do rezervací, pokuta se zvedla

  9:35aktualizováno  9:35
Podobné potíže mají ochránci přírody po celé republice. Hledání schránek podle zeměpisných souřadnic - takzvaný geocaching - si v Česku oblíbilo víc než 80 tisíc lidí a mnohdy vyráží s navigacemi i do rezervací, kam by lidská noha vstoupit neměla.

Ilustrační snímek | foto: Archiv MF DNES

Třeba v Moravském krasu je takzvaných keší přes šest desítek, čtyřicet z nich na místech, kde se lidé nesmějí pohybovat mimo stezky. I když se ochránci přírody s geokešery často dohodnou, idyla to není.

„Schránka umístěná v národní přírodní rezervaci mimo značenou cestu nám přirozeně vadí. Kešeři tady vyšlapávají stezky nebo kvůli nim dochází k erozi svahů,“ podotýká Antonín Tůma ze Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras.

Některé keše leží v místech, kam je možné dorazit z různých stran. Geokešeři k nim pak vyšlapávají nové chodníky - tak široké, že jim sami říkají geodálnice. Ty poškozují vegetaci, navíc lákají ke vstupu další a další turisty.

Vina je podle Tůmy jednoznačně na straně zřizovatele schránky. „Když ji umístí do rezervace, ostatní hledači už si nezjišťují, jestli je k ní vede legální přístup, nebo ne,“ vysvětluje.

Vypnutí kešky zachránilo mláďata dravce

Hledači tak často porušují zákon, aniž by o tom věděli. Letos na ně ochránci přírody mají nový bič. Zatímco dosud mohli na místě udělovat pokuty pouze do dvou tisíc korun, teď se taxa zvedla na pětitisícovou částku.

A nelegální keše ochránci navíc postupně odstraňují. Naposledy se tak stalo u hradu Blansek nad říčkou Punkvou.

Sami kešeři mají pro založení nových schránek interní pravidla.

„Každá nová navíc musí projít schválením od ‚revírníka‘,“ vysvětluje hledač i zakladatel keší David Valenta ze Šumné na Znojemsku. „Revírník může vyžadovat také takzvaný beta test. Tedy aby novou schránku vyzkoušel někdo nezávislý, kdo potvrdí, že odpovídá všem pravidlům,“ upozorňuje.

I tak se ale podle něj může stát, že je umístěna nevhodně. Revírník má na starosti území třeba o rozloze dvou krajů. A není v jeho silách zkontrolovat vše aktuálně. Potřebná povolení se tak mnohdy řeší až zpětně.

Kešky někdy leží i na nebezpečných místech či ve skalách, kde hnízdí ptáci. Právě takovou museli v minulosti rušit na Pálavě.

„Schránka byla umístěná v blízkosti hnízda dravce. Dohodli jsme se, že ji na dobu hnízdění, tedy od ledna do června, kešeři deaktivují,“ vysvětluje vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Kmet.

Vzácnému dravci tak možná zachránili život. Pokud totiž samici v době hnízdění vyruší člověk, opustí hnízdo, ať už jsou v něm vejce, nebo mláďata. Vrátí se do něj třeba až za několik hodin. A vzniká tak prostor pro útok predátorů nebo zastydnutí vajec.

Schránky se do rezervací umísťují i oficiálně

Schránku ochránci přírody zrušili také na nejvyšším vrchu Pálavy, Děvíně, v horolezeckém areálu Martinka. V Pálavě je jich ještě asi třicet, z toho polovina v rezervacích.

I přes problémy se geocaching pomalu stává oficiální součástí chráněných míst. Po Moravském krasu například rodiny s dětmi hledají kešky díky projektu Pohádkového království šneka Krasíka.

Také v národním parku Podyjí už v minulosti pořádali exkurze spojené s hledáním schránek. I tady přitom dříve několik jiných odstraňovali. „Revizi keší jsme si udělali nedávno. A všechny byly bezproblémové,“ říká mluvčí parku David Grossmann.

Ve většině chráněných oblastí se kešeři podílí na jejich úklidu. A třeba v jižních Čechách ochránci přírody jejich spolupráci přímo vyžadují. Ekologové z organizace Calla umístili schránky do bývalých pískoven, kde přiměřené sešlapávání prospívá ohroženým druhům.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.