Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Houpal se lustr? Jihomoravané hlásí vědcům své pocity ze zemětřesení

  6:00aktualizováno  6:00
Skoro devět set hlášení přijali jihomoravští výzkumníci v souvislosti s projevy „vídeňského zemětřesení“ na začátku minulého týdne. Čerstvou událost díky nim mohou lépe srovnat s historickými, kdy ještě neměli přesná data z měřicích přístrojů. A stále shánějí další postřehy.

Ilustrační snímek | foto: Jan Vaca, iDNES.cz

Zemětřesení o síle 4,2 s epicentrem asi 20 kilometrů jihozápadně od Vídně, pocítili minulé pondělí po poledni i Češi - zejména ti z jihovýchodní části země (o události jsme psali zde). Vnímali třeba chvění či cinkání nádobí.

Výzkumníci Ústavu fyziky Země při Masarykově univerzitě proto požádali radnice dotčených měst, aby na svých webech vyvěsily výzvu k podání hlášení o události. Na prosbu zareagovali třeba v Tišnově.

Mapa znázorňuje, odkud přišlo nejvíc hlášení o zemětřesení.

Mapa znázorňuje, odkud přišlo nejvíc hlášení o zemětřesení.

V tzv. makroseismickém dotazníku se lidí ptají mimo jiné na to, jaké zvuky vydávala okna nebo jak se chovala tekutina ve sklenicích či domácí zvířata.

Nejvíc vyplněných formulářů v uplynulém týdnu dorazilo z Brněnska, Jihlavy, Třebíče anebo Znojma - v součtu mají vědci bezmála devět set hlášení. Za normálních okolností jich obdrží maximálně jednotky měsíčně.

„Máme přehled o tom, kolik hlášení a odkud jsme přijali. Z některých míst jich přišlo poměrně málo, tak se snažíme data dotěžit. Potřebujeme si být jistí, že pokud odněkud nepřicházejí, je to skutečně tím, že tam projevy nepocítili, a ne tím, že občané o dotazníku nevědí. Je to důležité proto, abychom chápali zákonitosti, jimiž se řídí šíření vln v zemské kůře,“ řekl iDNES.cz šéf ústavu Petr Špaček.

Častější otřesy u nás vědci nečekají

Brněnský ústav výzkum koordinuje s Geofyzikálním ústavem Akademie věd ČR, na jehož webu je možné elektronický dotazník vyplnit (zde). Přestože jsou informace založené vesměs na subjektivních pocitech každého člověka, jsou pro vědce cenné.

„Máme velmi přesná instrumentální data, díky nimž známe energii zemětřesení i místo jeho vzniku. Data z dotazníků můžeme použít ke srovnání s historickými zemětřesení, kdy ještě nebyly k dispozici přesné měřicí nástroje, ale právě jen pozorování lidí. Díky obojímu si můžeme udělat komplexní představu,“ doplnil.

Třeba na nedávno zasaženém území na pomezí Česka, Rakouska a Slovenska mapuje náhlé pohyby zemské kůry více než padesátka měřicích stanic. „Díky nim máme například přesný údaj o výchylce půdy v místě měření. To potom vstupuje do výpočtu seismického ohrožení - čím větší část minulosti známe, tím lepší odhad umíme udělat do budoucna,“ podotkl Špaček.

Že by dotazník vyplňovali jen lidé, které zemětřesení obzvlášť vyděsilo a jeho účinky či sílu pak třeba nezáměrně „přifoukli“, se vědci neobávají. „Informace poskytují spíš lidé, kteří jsou sdílnější a mají zájem je poskytnout. Určitě jsou tam ale různé zkreslující vlivy, které nedokážeme postihnout. Informace musíme brát s rezervou a jejich soubor statisticky zpracovat,“ přibližuje ředitel ústavu.

Díky přesným měřidlům odborníci nezřídka odhalí i to, že hlášení například zavání snahou o pojišťovací podvod.

Dotazník pro obyvatele postižených oblastí je do určité míry standardizovaný, proto se v něm vědci ptají třeba na chování zvířat. To se ale viditelněji mění jen při silnějších otřesech.

„V našich podmínkách je podstatné to, jestli vznikaly praskliny na omítkách nebo jestli byly patrné pouze projevy typu chvění, cinkání skleniček, houpání lustrů,“ dodává s tím, že při síle, jakou mělo zemětřesení minulý týden, sice mohou vznikat praskliny na zdech, avšak zejména v místech u epicentra.

Mírně ničivé zemětřesení (s podobnými projevy jako mělo to u Vídně), zaznamenali v roce 2014 v západních Čechách. Ještě silnější naměřili tamtéž v roce 1986. Nic intenzivnějšího ale podle Špačka příslušník žádné z žijících generací na území Česka nezažil. „To však neznamená, že nic silnějšího nemůže přijít.“

Odmítá ale, že by k podobným projevům nyní v tuzemsku docházelo častěji. „Uplynulé zemětřesení by muselo by být mnohem silnější, aby ovlivnilo výpočet seismického ohrožení - tedy údaj, který se odvíjí od událostí v minulosti. Čím silnější jev, tím méně často vzniká a má menší opakovací periodu,“ dodal.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.