Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

U silnic si vydělají víc. Přesto prostitutky u hranic radši mizí do klubů

  11:24aktualizováno  11:24
Svoje tělo Petra poprvé prodala za peníze, když jí bylo osmnáct let. Kvůli neshodám s rodiči tehdy odešla z domu a nejprve si vydělávala po nočních klubech v Brně. Před šesti lety přesídlila na Znojemsko, kde začala „pracovat na trase“.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Martin AdamecMF DNES

Právě blízkost rakouských hranic tady přivádí do náručí prostitutek hlavně zahraniční klienty, což z této oblasti dělá ráj byznysu se sexem na jižní Moravě. Jeho podoba se však od divokých 90. let změnila. Krajnice už tak nejsou dívkami ve vyzývavém oblečení obsypané tolik jako dříve.

„Pracovat venku znamená rychlejší peníze, ale málokdo na to má žaludek, takže většina holek raději zůstává v klubech. Tam zákazníci platí až 80 eur za hodinu, na ulici jde za stejnou dobu získat i víc,“ svěřuje se dvaatřicetiletá žena, která si prostitucí přestala vydělávat teprve nedávno.

Našla si totiž přítele a má s ním dítě. „Skončila jsem s tím, ale o nic lehkého nešlo. Párkrát jsem dokonce zavolala pasákovi a k silnici se na chvíli vrátila. Byla jsem zvyklá mít denně svoje peníze a na nikoho se nespoléhat,“ podotýká.

Petra není jediná, která se nabízení svého těla u silnic v oblasti blízko rakouských hranic vzdala.

„Prostitutky nejsou venku vidět tak často jako dřív. Přemístily se do privátů a sexuální služby poskytují u sebe v bytech. Nebo jsou kvůli bezpečí v nočních klubech, přece jen na ulici hrozí z hlediska násilí mnohem větší riziko,“ vysvětluje Kamila Dušková, vedoucí znojemského centra Magdala, které se o ženy živící se vlastním tělem v regionu stará. V rámci kraje jde o ojedinělou službu, které „konkuruje“ jen brněnská Rozkoš bez rizika.

Na policii stížnosti nechodí, prostitutky však ruší noční klid

Že se prostitutky od silnic stahují, potvrzuje i Marie Polachová, starostka Vrbovce, který společně s Chvalovicemi a Oblekovicemi patří mezi místa s jejich největší koncentrací. „Na ulicích je nevidíme, jsou ve veřejných domech. Problémy jsou ale s nočním klidem, hlavně v létě, když chodí s klienty třeba do venkovních bazénů,“ stěžuje si Polachová.

Přímo u silnice prostitutky stávají v úseku od Chvalovic na Hatě. Že se tam ženy prodávají, policie ví. „Oficiální stížnosti na nabízení sexuálních služeb však žádné nemáme a dokazování je složité. K prostituci se totiž aktéři nepřiznají,“ říká znojemská policejní mluvčí Lenka Drahokoupilová a potvrzuje, že převážnou klientelu tvoří Rakušané.

Lidé z Magdaly vyjíždějí do terénu, kde oslovují prostitutky na ulicích i v klubech a nabízejí jim testy na pohlavně přenosné choroby - HIV, syfilis či žloutenku typu B a C. Jen loni svou péči zdarma poskytli 261 klientkám ve věku od 18 do 63 let, celkem jim provedli přes 1 400 testů.

Díky tomu mají velký přehled o „trendech v oboru“. „Zajímavostí je, že v poslední době výrazně ubývá hrozba žloutenky typu B. V nočních klubech jsou totiž mladé dívky, které jsou již proočkovány, protože od roku 1989 děti dostávaly vakcínu plošně,“ říká Dušková.

Ženy ze sexbyznysu na prohlídky moc nechodí

Za prostitutkami dokonce občas vyrazí i sanitka, dívky se v ní kromě rychlotestů nechávají také gynekologicky vyšetřit.

„Pak si jen zavolají o výsledky. Ženy pracující v sexbyznysu příliš na prohlídky nechodí, ale hlavně tu je spousta cizinek, které nemají pojištění,“ přibližuje Dušková s tím, že centrum je závislé na dotacích a veškeré služby poskytuje zdarma. Proto speciální sanitka vyráží do terénu jen ojediněle.

S prostitutkami se pracovníci centra vídají pravidelně, a pokud se ženy rozhodnout s tímhle stylem života přestat, radí jim i s návratem do běžného života. Doprovázejí je na úřady nebo jim pomáhají s hledáním zaměstnání. „Celkově ale řešíme hlavně bezpečnost - sexuální vykořisťování, ochranu, prevenci nebo násilí od zákazníků,“ vypočítává Dušková.

„Chlapi chtějí to, co vidí na internetu“

S tím vším má zkušenosti také Petra. Když ještě nabízela své tělo, pasákovi dávala polovinu výdělku.

„Co se ochrany zdraví týká, spousta zákazníků chtěla sex bez kondomu, ale ty jsem odmítala. Ptala jsem se jich:,Vždyť nevíš, s kým jsem spala před hodinou, to se nebojíš?‘ Bylo jim to jedno. Chlapi prostě chtějí to, co vidí v televizi a na internetu. Ti, co na nás nejvíc nadávají, nejčastěji zastaví,“ má jasno Petra.

A násilí? „Jednou mě klient okradl a vyhodil na poli,“ přidává další zkušenost.

Opustit podobný styl života tak jako Petře se povede jen někomu. „Těžko tyhle ženy generalizovat. Některé byly v dětství zneužívané, pocházejí z dětského domova nebo si jen jejich partneři nemohou či nechtějí najít práci, tak řeší nedostatek peněz,“ vysvětluje bývalá vedoucí Magdaly Jana Kopečková.

Další prostitutky jsou drogově závislé. „Právě ty se k normálnímu způsobu života vracejí nejobtížněji. Užívají si drog, na které si vydělávají sexem,“ potvrzuje vedoucí centra Netopeer pro drogově závislé ve Znojmě Zuzana Protivínská.



Tvarohovo-krupicový dort
Tvarohovo-krupicový dort

Potěšte rodinu rychlou dobrotou

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.