Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Koller a jazz vyháněli z brněnského protileteckého krytu zlé duchy

  19:19aktualizováno  19:19
Z neděle na pondělí se z kdysi utajovaného komunistického krytu v Brně pod kopcem s hradem Špilberk vyháněli zlí duchové. Bylo proč. Tyto ponuré chodby dostupné z Husovy ulice zde za války vyhloubili nacističtí okupanti jako úkryt Luftschutzu před sovětským či americkým bombardováním Brna.

Protiletecký kryt v Husově ulici pod Špilberkem nabídl v noci na pondělí celonoční program s pohoštěním, fasováním spacáků i pionýrskou rozcvičkou. Veřejnosti se má otevřít od ledna 2017. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Po krátké epizodě, kdy zde v letech 1946 až 1948 firma Löwy a Šmíd prodávala víno, tady komunistická vláda pro své prominenty zřídila protiatomový kryt, kde mohlo 500 osob pobývat po tři dny.

Až do roku 1993 jej pak měla v péči armáda a šlo o nejutajovanější objekt v Brně.

Fotogalerie

I když je kryt dodnes součástí Integrovaného záchranného systému Jihomoravského kraje, jeho nového využití coby připomínky časů a zloby, která by se už nikdy neměla opakovat, se ujal Americký fond vedený historikem Pavlem Palečkem.

Právě ten odstartoval v neděli v šest hodin večer akci Odtajnění krytu. Sešli se na ní vojenští i někteří političtí představitelé a před svým koncertem na hradebním kopci se krytem prošel i zpěvák a skladatel David Koller. Ke svému koncertnímu pódiu pak vystoupal nouzovým východem ústícím kousek pod hradem.

A protože totalitní režimy, které zde dříve „řádily“, nenáviděly svobodnou hudbu, hrály zde jazzové kapely v rytmu Jazzbery - Swing Wings a hot jazz obstarala kapely Heart of Dixie.

Hosté pojedli dobové občerstvení od šéfkuchaře Marcela Ihnačáka, nafasovali i spacáky a mohli zalehnout na kovové palandy. Z nich vyhnal tři statečné v osm ráno budíček, aby pak pod vedením „sokola“ Michala Doležela absolvovali pravou pionýrskou rozcvičku.

„Ať toto místo už nikdy neslouží tomu, čemu bylo určeno. A ať se tu hraje dobrej jazz,“ okomentoval akci její patron Hugo Maron, brněnský rodák, který byl na začátku druhé světové války zachráněn Nicholasem Wintonem jako jedno z „jeho“ židovských dětí.

Od ledna 2017 by měla společnost Americký fond umožnit prohlídky všem návštěvníkům.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.