Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Průměrná mzda v kraji se loudá, činí necelých jednadvacet tisíc

  7:03aktualizováno  7:03
Na jižní Moravě rostou mzdy nejpomaleji z celé republiky. Hůř je na tom jen Praha, kde si lidé v prvním čtvrtletí letošního roku vydělali dokonce o něco méně než ve stejném období minulého roku. Na rozdíl od Jihomoravského kraje jsou ale mzdy v hlavním městě vysoko nad průměrem.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

V celkovém hodnocení mezi kraji jsou Jihomoravané s průměrným platem 20 861 korun hrubého na čtvrtém místě. Přesto není důvod k oslavám. Kromě nejpomalejšího růstu mezd má totiž jižní Morava prvenství i v největším úbytku zaměstnanců.

Během roku se jejich počet snížil o více než sedmadvacet tisíc. Tedy více než šest a půl procenta.

Dva tisíce pod průměrem

Zaměstnaný Jihomoravan vydělal v prvních třech měsících v průměru měsíčně 20 861 korun hrubého. Více už si vydělají jen lidé ve Středočeském a Plzeňském kraji a také v Praze.

I tak ale leží mzdy na jihu Moravy o necelé dva tisíce pod celorepublikovým průměrem. Stejně jsou na tom ale i všechny ostatní kraje. Statistiky totiž zkresluje výsledek z Prahy.

Tamních 28 972 korun hrubého vytahuje průměrnou mzdu značně nahoru. Vyplývá to ze statistik, které včera zveřejnil Český statistický úřad.

Mnohem zneklidňující než samotná výše mzdy je ovšem pro Jihomoravany pomalé tempo jeho růstu.

Výdělky v kraji se v porovnání s minulým rokem zvedly o pouhých 1,9 procenta. "Jedná se o nejpomalejší růst mezi ostatními kraji republiky," uvádí statistici ve své zprávě.

A to i přesto, že ubylo téměř dvacet sedm tisíc evidovaných zaměstnanců. Nezaměstnanecké dávky se totiž od průměrné mzdy nezapočítávají a statistika by tak měla jít nahoru.

Příčinou může být špatné počasí

V názorech, proč právě na jižní Moravě rostou mzdy nejpomaleji, nejsou odborníci jednotní. "Trh práce byl v prvním čtvrtletí 2010 stále silně zasažen celosvětovou ekonomickou recesí," zdůvodňují statistici.

Analytici už jsou konkrétnější. Podle Marka Hatlapatky ze společnosti Cyrrus se na růstu mezd odrazil výrazný zemědělský sektor. Po Vysočině pracuje totiž na farmách nejvíce lidí právě v Jihomoravském kraji.

"Jedním z možných důvodů je to, že jižní Morava je více zaměřená na zemědělství než okresní regiony. První čtvrtletí a vůbec špatné počasí se mohlo odrazit na celkových průměrných mzdách," odhadl Hatlapatka.

Zemědělci solidárně kývli na nižší výdělky

S tímto názorem souhlasí i jeden z mála finančních analytiků, specializujících se na zemědělství, Petr Havel. "Představitelé odborů v zemědělství přistoupili kvůli krizi na to, že téměř žádný růst mezd do konce roku nebude," vysvětlil Havel.

Podle něj existuje mezi zaměstnanci v zemědělství větší solidarita než v jiných oborech. Proto kývli raději na nižší výdělky než na propouštění. Krajský průměr by se tak kvůli zemědělským platům neměl zvedat po celý rok.

S tím ovšem nesouhlasí představitelé odborů. "Zaměstnanost v zemědělství tvoří jen okolo pěti procent z celkového počtu. To se nemohlo tak výrazně odrazit na růstu mezd," uvedla předsedkyně regionální rady odborářů Stanislava Slavíková.

Ale netuší, co může být příčinou pomalého růstu. "V tuto chvíli je to pro mě záhadou," řekla.

Peněz ubylo i v pojišťovnictví a jiných oblastech

Faktem je, že zemědělské platy s růstem jeden a půl procenta byly sice pod jihomoravským průměrem, oproti minulému roku ale přesto navýšily.

Jiné profese si výrazně pohoršily. O téměř osm procent méně si vydělali pracovníci v profesní, vědecké a technické činnosti. Přitom mezi největší zaměstnavatele v kraji patří právě brněnské univerzity.

"Většina lidí na univerzitě má jak pedagogický úvazek, tak vyvíjí vědeckou činnost. Důležitou část platu tvoří také osobní hodnocení a různé granty. Nedokážu proto v tuto chvíli odpovědět, jestli příjmy našich zaměstnanců nějak klesly," vysvětlila mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

Výdělky klesaly ale i zaměstnancům v peněžnictví a pojišťovnictví, informačních a komunikačních činnostech a nepatrně také ve velkoobchodě a maloobchodě.

Právě v posledně z jmenovaných sektorů je ale zaměstnáno nejvíce Jihomoravanů. I nízký pokles o 0,2 procenta se mohl výrazně odrazit v konečných statistikách.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vranovská přehrada.
Kempy hlásí plno, turisté spí mezi auty. Rezervovat stany předem nejde

Je nám líto, musíte jinam. S takovou odjíždějí někteří turisté z kempů u Vranovské přehrady, které už několikrát vyhlásily stopku, protože mají přeplněno....  celý článek

RegioJet testuje nové vagóny Astra.
Lidé jsou unavení z uzavírek a výmolů na D1. Raději volí cestu vlakem

Počet cestujících vlakem mezi Brnem a Prahou se od roku 2010 téměř ztrojnásobil. Může za to konkurenční boj mezi Českými drahami a RegioJetem, ale hlavně...  celý článek

Martina Koubová zasvětila svůj život práci u hasičů, stejně jako její manžel....
Život zasvětila práci u hasičů. Na maják a sirénu slyší už i její dcera

Hasičská práce není jen pro silné a zdatné muže. Na služebnách potřebují i ženy, jako třeba kapitánku Martinu Koubovou z Jedovnic na Blanensku. Ve službě sice...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.