Podle analytika společnosti Cyrrus Marka Hatlapatky je takový nárůst překvapivě vysoký, ovšem jak upozornil, důvody moc pozitivní nejsou.
"Například mzdy ve čtvrtém čtvrtletí byly tak vysoké mimo jiné kvůli odstupným, která dostali lidé, s nimiž jejich zaměstnavatelé již od nového roku nepočítali," míní analytik.
souvislostJihomoravané pobírali loni hrubou měsíční mzdu v průměru 22 013 korun. V mezikrajském srovnání je to čtvrtá nejvyšší průměrná hrubá mzda, částka je ale o 1 585 korun nižší než celostátní průměr. Růst průměrné mzdy souvisí s růstem nezaměstnanosti. Propouštění se totiž týkalo většinou lidí s podprůměrnou mzdou. Nezaměstnanost v kraji je nyní 11,4 procenta, předloni byla 6,8 procent. (vsm) |
Dalším nelichotivým faktorem je skutečnost, že propouštění se dotklo většinou lidí s podprůměrnými mzdami.
"Navíc část zaměstnanců přešla z plného úvazku na různé formy částečných úvazků, což ovšem ve statistikách není zohledněno. V přepočtu na odpracovanou hodinu by proto mzda zřejmě nerostla takovým tempem," míní analytik.
O tom svědčí i fakt, že mzdové náklady firem na jihu Moravy loni dosáhly 111,6 miliard korun, což je stejně jako o rok dříve.
Platy porostou jen o stokoruny
Pro letošní rok lze podle ekonomů očekávat méně příznivý vývoj. Většina podniků totiž hodlá držet mzdy přinejlepším na stejných úrovních, nebo je zvyšovat jen o stokoruny.
A rovněž stát bude kvůli rozpočtovým problémům šetřit více než loni.
Mzdy tak například letos určitě neporostou u výrobce zdravotnických a hygienických potřeb Hartmann Rico, který působí ve Veverské Bítýšce.
"Z důvodu téměř nulové inflace, očekávaného posilování koruny vůči euru a současné nepříznivé ekonomické situace," zdůvodnila již dříve manažerka vnějších vztahů firmy Irena Malá.
Podobně je to i jinde. "Mzdy nenavyšujeme, podmínky nevylepšujeme. Tak je tomu u všech společností van Gansewinkel v zemi," popsal už v prosinci šéf představenstva skupiny zpracovávající průmyslový i komunální odpad Pavel Iványi.
Údaj zkreslují příjmy manažerů
Na průměrnou mzdu většina zaměstnanců nedosáhne. Údaj zkreslují vysoké platy manažerů nebo zaměstnanců z nadstandardně hodnocených oborů jako bankovnictví nebo informační technologie.
Své o tom ví například osmatřicetiletý Martin Procházka ze Znojma, který ještě koncem loňského roku pracoval. Od zimy je ovšem bez práce. I za původní mzdu, která činila 15 tisíc hrubého, by rád znovu nastoupil, jenomže nemůže. Jeho firma totiž podobně jako další výrazně propouštěla a nyní nikoho nenabírá.
"Teď už mám jen pár tisíc a s tím rodinu neuživím," stěžuje si muž.
