"Původně jsme nenašli místo v žádné z mikulovských školek, rozhodli jsme se tedy dát dceru do Drasenhofenu. Když už se naučila německy, říkali jsme si, že by byla škoda, kdyby v tom nepokračovala. Zapsali jsme ji tedy i do místní první třídy," popisuje Kateřina Šílová z Mikulova.
Do českých základních škol totiž dorazil babyboom, který v posledních letech plnil tuzemské mateřinky.
Cesta autem do Drasenhofenu rodině z Mikulova trvá osm minut, vozit děti do školy proto pro ni není problém. "Zápis do prvních tříd, tak jak ho známe z Česka, v Rakousku prakticky neexistuje. Dítě tam vůbec nemusí být, rodič prostě přijde do školy a své dítě tam zapíše," dodává další výhodu Šílová.
V drasenhofenské třídě je čtrnáct dětí. Polovina z nich dojíždí z Česka, druhou polovinu tvoří děti z Rakouska.
Klíčové je němčinu pochytit už v mateřské školce
Výuka v německém jazyce může být mnohdy náročnější pro rodiče než pro samotné dítě.
"Děti mají výuku v němčině, i rodiče musí tedy jazyk zvládat," podotkl vedoucí mikulovského sekretariátu tajemníka Ingrid Klanicová. Šílovi v tom však problém nevidí.
"Děti mluví německy už ze školek, sami vše zvládnou. I kdyby byl nějaký problém, ve škole je i český učitel, který funguje jako tlumočník třeba na třídních schůzkách," vysvětluje.
Drasenhofenský učitel češtiny Pavel Strouhal hlídá, aby děti ovládaly i český pravopis. "Pro dceru to není nijak náročnější než v Česku. Všechny předměty mají v němčině, k tomu mají čtyři hodiny týdně i češtinu," popisuje Šílová.
"Zažila jsem i situaci, kdy bylo dítě na konci první třídy schopno svým rodičům při návštěvě školy tlumočit," přidává se Jana Kubátová, další z rodičů, kteří své děti vozí do rakouské školy.
Zájem o české školy i přes "rakouský boom" neklesá
Zájem o školy v Rakousku ovšem nijak nesnižuje vytížení českých škol. Například mikulovské základky v září otevřou tři první třídy. "Zapsali jsme 79 dětí," dodává Klanicová z městského úřadu.
V sousední Břeclavi už děti zápis také absolvovaly. "Letos mělo k zápisu přijít 242 dětí s bydlištěm v Břeclavi," říká mluvčí městského úřadu Eliška Windová. Největší zájem byl tradičně o břeclavskou Základní školu Slovácká. Čtvrtinu žáků tu museli odmítnout.
"Přišlo 96 dětí. Můžeme ale otevřít maximálně tři třídy, což je 75 míst," popisuje zástupkyně ředitelky Iva Přikrylová. O Základní školu Slovácká je tradičně velký zájem kvůli rozšířené výuce jazyků a sportu. "Myslím, že škola má dobrou pověst, rozšířenou výuku nabízíme až od druhého stupně," dodává Přikrylová.
I z Břeclavi však děti dojíždějí za hranice. "Letos chodí do základních škol v Rakousku čtyři žáci. Dva na první stupeň a dva na druhý," dodává Windová.
V Hodoníně teprve zápisy chystají
Boom v počtu dětí evidují i na Znojemsku. "Letos otevřeme ve Znojmě celkem 18 prvních tříd, nastoupit by mělo asi 431 dětí. Největší zájem je tradičně o základní školu na náměstí Republiky. Ta musí děti z jiného obvodu či obce odmítnout," popisuje šéfka odboru školství na znojemském úřadě Denisa Krátká.
"Problém s velkým počtem dětí evidujeme hlavně v posledních třech letech. Každý rok odmítáme i třicet až padesát žáků. Žádný speciální program ale nenabízíme, spíš je to o dobré pověsti," říká místní zástupce ředitele Jiří Šmahaj.
Jedním z mála měst, kde na svůj zápis ještě budoucí prvňáci čekají, je Hodonín. Zápisy se tu uskuteční v pátek a sobotu, očekává se na dvě stovky nových prvňáčků. Naopak ve většině brněnských škol zápisy proběhly v druhé polovině ledna.
