Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

První česká mešita funguje v Brně už 15 let. Muslimové by chtěli další

  9:22aktualizováno  9:22
V úterý uplyne 15 let od otevření brněnské mešity. Oč je nízká bílá budova v brněnské Vídeňské ulici nenápadnější, o to je důležitější. Jde o první mešitu v Česku, kterou se zdejším muslimům podařilo postavit. A byť nemá minaret, je to jejich velká chlouba.

Brněnská mešita na Vídeňské ulici | foto: Monika TomáškováMAFRA

Už 15 let se zdejší konvertité, zahraniční studenti, podnikatelé i obchodníci, kteří vyznávají islám, mají kde scházet. V mešitě mají modlitební místnost, prostor vyhrazený ženám, dětský koutek, knihovnu, kancelář i prostor pro výuku.

Fotogalerie

"Byla to pro nás ohromná událost. Před tím jsme se scházeli v nejrůznějších provizorních prostorách a nebylo to důstojné," vzpomíná šéf brněnských muslimů a současně předseda Ústředí muslimských obcí v České republice Muneeb Hassan Alrawi.

Stavbu mešity měla tehdy na starosti islámská nadace, která kvůli tomu v Brně vznikla a u jejíhož zrodu stál i Alrawi. Žádná muslimská obec ještě neexistovala a ani nemohla. Islám byl totiž v Česku zaregistrován jako náboženství až v roce 2004, tedy šest let po otevření mešity.

Její stavba stála přes čtyři miliony korun a předcházely jí vleklé tahanice. Po Brně se objevovaly protestní letáky, radnice městské části Brno-střed obdržela několik protestních petic se stovkami podpisů a sám úřad jednou stavbu zakázal. Podle tehdejšího tajemníka radnice byly důvodem také "obavy z možné fundamentalistické činnosti návštěvníků centra".

Mešitu nakonec povolili, ale bez minaretu

Muslimové však o povolení požádali znovu a uspěli, byť se museli spokojit se stavbou bez minaretu. Ten by podle úřadu mohl narušovat charakter okolní panelové zástavby.

Islám v České republice

V České republice je islám oficiálně registrován jako náboženství od roku 2004. Při předloňském sčítání obyvatel se v celé republice přihlásilo 1 442 lidí k tomu, že jsou členy Ústředí muslimských obcí. K muslimské víře bez bližšího upřesnění se poté přihlásilo 1 943 lidí. Na jižní Moravě se k Ústředí muslimských obcí hlásí 240 lidí a k islámu dalších 218. Mešity jsou nyní i v Praze, Teplicích a u Karlových Varů. V dalších městech jsou modlitebny.

Slavnostního otevření se tehdy zúčastnili i zástupci jiných náboženství, například generální vikář brněnské diecéze Jiří Mikulášek.

"Ježíš řekl: ,Jak chcete, aby druzí jednali s vámi, tak ve všem jednejte s nimi.' Tato slova jsem citoval ve svém vystoupení při otvírání mešity a dodal jsem, že bychom si přáli, aby takovou možnost, jakou mají oni u nás, měli i křesťané v muslimských zemích. Jenže to nemůže být z naší strany obchod, protože bychom jednali proti Ježíšovým slovům," zavzpomínal na patnáct let staré události zástupce katolické církve.

Do mešity tehdy zavítal i tehdejší vrchní kantor brněnské židovské obce Arnošt Neufeld.

"Kdybych měl respektovat ortodoxní předpisy, skoro nevím, jestli tady mám být. Vstoupil jsem ale s židovským pozdravem šalom, což znamená mír, takže jsem přátelskou ruku nabídl i přijal," přiznal tehdy úvodní rozpaky významný brněnský žid.

Lidé se s mešitou nikdy úplně nesmířili

Muslimové při otevření mešity uspořádali také den otevřených dveří, který v dalších letech několikrát zopakovali. A zájem byl vždy velký, byť například z brněnských politiků se tam nepřišel podívat téměř nikdo.

"Byl jsem v mešitách zahraničních. V té brněnské ne," přiznal například nynější primátor Roman Onderka (ČSSD).

Jak vnímají existenci brněnské mešity místní Čtěte v pondělí, 1. 7. 2013

MF DNES v počítači
MF DNES pro iPad a iPhone

I přes prvotní otevřenost ovšem vášně kolem mešity zcela neutichly. Věřící se v mešitě i mimo ni setkávají s nejrůznějšími projevy nenávisti, které sílily například po teroristických útocích v září 2001. Čelili nadávkám, posprejované fasádě, protestním letáčkům či demonstracím. Nedávno zase Alrawimu někdo proniknul do e-mailu a zveřejnil na internetu jeho korespondenci.

"O potížích, se kterými se setkáváme, se snažíme spíše nemluvit. A například s paní, která byla iniciátorkou jedné z petic, se nyní běžně potkáváme, zdravíme a dobře spolu vycházíme. Dokonce nás tu byla i navštívit," říká Alrawi.

Těžko však ověřit, co říkají další iniciátoři protestů. Petice totiž tehdy na úřad podali pod podmínkou anonymity. A reakce řady lidí ze sousedství mešity o velkém pochopení nevypovídají.

Lidovci jsou proti další stavbě

I proto nastaly další potíže, když se před čtyřmi lety objevila zmínka o stavbě nové a větší mešity.

"Počítali jsme s tím, že se sem vejde kolem sto dvaceti lidí. A místo toho se nás tu schází kolem sto padesáti, další lidé stále přibývají," vysvětluje Alrawi. Záměr prý zatím neměl konkrétnější podobu. Hledalo se místo pro novostavbu nebo budova, která by se dala přestavět.

Proti se však už v první okamžik razantně postavili především jihomoravští lidovci. Poukazovali především na publikace Vladimíra Sáňky, který je představitelem Ústředí muslimských náboženských obcí.

"To, co hlásá v brožuře Povolené a zakázané v islámu, je pro nás opravdu důvodem k zamyšlení. Brno už díky první mešitě v zemi projevilo svoji toleranci. Ale je pro nás zásadní reagovat na výroky o trestech smrti nevěrným ženám a výzvy k neposlušnosti k lidem, kteří nejsou muslimové. Nikdo, kdo takové výroky hlásá, by u nás neměl mít ustláno na růžích," konstatoval například lidovec David Macek.

Velká bouře ale zanedlouho utichla. O mešitě se od té doby příliš nemluví. A prý se ani nic nového nechystá. Podle Alrawiho i proto, že on sám se nyní postupně stahuje z veřejných funkcí a zvažuje i dočasný odchod do zahraničí, aby se jeho děti naučily arabsky.

"Pokud budou zdejší muslimové o mešitu stát, budou o ni muset více usilovat sami. To je úkol pro mého nástupce," zhodnotil Alrawi.

Nejvíc problémů nadělal český konvertita

Rozruch kolem brněnských muslimů byl však v posledních letech nejen kvůli nové mešitě. Korektní vztahy s brněnskou židovskou obcí například narušilo kázání konvertity Lukáše Větrovce, který v roce 2008 podněcoval nenávist k Židům a vyzýval k boji proti nim.

Nahrávku jeho slov zveřejnil s několikaletým odstupem bývalý člen brněnské muslimské komunity Lukáš Lhoťan, který poté komunitu opustil.

Kázání tehdy vyšetřovala i policie a došla k závěru, že se Větrovec dopustil trestného činu hanobení etnické skupiny, národa a přesvědčení. Důkaz se však objevil příliš pozdě, případ byl tedy odložen jako promlčený. A Alrawi se Židům omluvil.

I o další skandál se ale postarali titíž lidé. Po nahrávce zveřejnil Lhoťan fotografie z mešity z podobné doby jako nenávistné kázání, na kterých je muslim Větrovec se zbraní. Jde sice o zbraň na airsoft, laik by ji však nerozeznal od pravého samopalu. V mešitě se z ní prý i střílelo.

Šíitští muslimové se přesunuli do Kuřimi

Podle politologa Miroslava Mareše tyto kauzy systematicky poškozují pověst zdejších muslimů a posilují předsudky. "Řekl bych, že i kvůli tomu jsou v posledních letech méně vidět než na začátku fungování mešity. Více se stáhli do sebe."

Za potížemi podle něj vždy byly třenice mezi jednotlivými názorovými proudy mezi věřícími. "Ostatně nejprve do mešity chodili i muslimové šíitští, kteří se nyní osamostatnili a mají modlitebnu v Kuřimi," připomněl Mareš.

Touto modlitebnou získal jih Moravy další prvenství. Jde o první místo v Česku, kde se představitelé šíitské větve islámu schází.

I kvůli potížím, které muslimskou komunitu v Brně provází, je podle jejího předsedy potřeba na dobrém jméně stále pracovat.

"Ideálem je integrovat se do společnosti a stále přitom dbát na svoji identitu," tvrdí Alrawi.

Bude-li se tohoto jeho směřování držet i jeho nástupce, to je zatím těžké odhadovat. "Zřejmě však půjde o člověka z jeho okolí, takže převratné změny bych nečekal," soudí politolog Mareš.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.