První děti „ze zkumavky“: Ladislav Pilka (vlevo) vítá v brněnské porodnici v roce 1982 na svět novorozence, který by se bez jeho novátorství a odvahy nenarodil. Šlo o první úspěchy ve východním bloku. | foto: Archiv Ladislava Pilky

První československé dítě „ze zkumavky“ oslavilo třicet let

  • 3
V neděli oslavil třicetiny mladý muž, který se narodil díky novátorství a odvaze lékaře z brněnské porodnice na Obilním trhu Ladislava Pilky. V Československu 80. let vládl nedostatek odborných informací i materiálu. Přesto se brněnskému týmu podařilo první umělé oplodnění a porod takto počatého dítěte ve východním bloku.

Ještě před třiceti lety ženy s poruchami průchodu embrya do dělohy či spermie k vajíčku neměly skoro žádnou naději porodit potomka.

Třicet let umělého oplodnění

  • V neděli to bylo právě třicet let, co se 4. listopadu 1982 v Brně narodilo první dítě metodou umělého oplodnění nejen v Československu, ale v celém tehdejším východním bloku.
  • U zrodu dnes třicetiletého mladého muže stál brněnský gynekolog, tehdy vedoucí Centra asistované reprodukce ve Fakultní porodnici Brno na Obilním trhu, Ladislav Pilka.
  • Zatímco jeho kolegové ve Velké Británii měli k úspěšnému pokusu o umělé oplodnění moderní techniku a literaturu, profesor Pilka a jeho tým vypiplali tento úspěšný medicínský zákrok bez nadsázky na koleni.
  • Jejich pokus přivést na svět dítě pomocí umělého oplodnění slavil úspěch jen čtyři roky poté, co se to povedlo britským kolegům, kdy matka Luisy Brownové porodila dítě v Bourn Hallu v roce 1978.
  • Za třicet let od zrození prvního dítěte ze  zkumavky doba značně pokročila a původní Pilkovu metodu GIFT, kdy se vajíčko se spermií přenáší do vejcovodu, nahradily metody, při nichž se spermie injekčně přímo vpraví do cytoplazmy zralého vajíčka ženy. První dítě narozené 29. října 1984 takovouto metodou ICSI/IMSI měl v Československu na svědomí rovněž tým profesora Pilky.
  • I díky této tradici je dnešní úroveň české reprodukční medicíny naprosto srovnatelná s úrovní v ostatních evropských zemích.

Ten, kdo jim v 80. letech 20. století začal jako první u nás pomáhat a od té doby pomohl už tisícovkám rodin k vytouženému dítěti, stál zároveň u početí prvního dítěte cestou umělého oplodnění v celém tehdejším východním bloku.

Gynekolog Ladislav Pilka a jeho tým z Fakultní nemocnice Brno dokázal, že se jeho metodou GIFT neboli přenosem vajíčka se spermií do vejcovodu 4. listopadu 1982 narodilo v brněnské porodnici na Obilním trhu první dítě "ze zkumavky", dnes třicetiletý mladý muž.

Stalo se tak jen čtyři roky po vůbec prvním uměle počatém dítěti - Luise Brownové, která se narodila v anglickém Bourn Hallu roku 1978.

"Ačkoliv tehdy umělé oplodnění u nás režim nepodporoval, protože v Sovětském svazu se nedělalo - a tam měli vždycky strach, že je někdo předběhne, pustili jsme se do toho i navzdory špatnému materiálnímu vybavení," vypráví jeden z celosvětově nejuznávanějších odborníků na umělé oplodnění vůbec, který příští rok oslaví osmdesáté narozeniny.

Příští rok osmdesátiletý rodák z Hradčovic u Uherského Brodu vedl v letech 1980 až 1998 Centrum asistované reprodukce ve Fakultní porodnici Brno, kde se v roce 1982 zasloužil o narození prvního "dítěte ze zkumavky".

"Naše první děti 'ze zkumavky' vznikaly doslova na koleně," vzpomíná Ladislav Pilka, který je i ve svých takřka osmdesáti letech dodnes činným lékařem na Klinice reprodukční medicíny a gynekologie Reprofit v Brně na Hlinkách.

"V Československu tehdy nebyl dostupný žádný materiál. Speciální stříkačky jsem sehnal na Slovensku ve Staré Turé a naše sestřičky je musely dopilovat, abychom dosáhli potřebné špičatosti, hadičky jsem sehnal od vojáků a speciální komůrku, kde se spojuje vajíčko se spermií, vyrobil kolega z týmu," vypráví gynekolog.

I přes primitivní podmínky a takřka žádný kontakt se světovými výzkumníky se brněnským porodníkům podařilo nevídané. A páry, které by bez jejich zásahu zůstaly bezdětné, se mohly radovat z vlastních potomků.

V Brně to začalo u savců

"Na brněnské klinice jsme měli ve dvou směrech mimořádně příznivé podmínky pro rozvoj tohoto oboru," upřesňuje Ladislav Pilka. "Jednak tu existovala řadu let katedra embryologie a histologie savců, jejíž vedoucí Milan Dvořák měl jako jeden z mála možnost občas vyjet na západ a zprostředkovat nám některé informace a zkušenosti.

Na jeho popud jsme se s kolegy Pavlem Trávníkem a Janem Tesaříkem rozhodli umělé oplození u lidí pokusit," vypráví lékař a podotýká, že už od počátku museli překonávat morálně etické i právní problémy a získat i řadu svolení.

"Výhodou bylo, že jsme měli brzy úspěch. Asi třetí pár zařazený do programu otěhotněl, a i když tato žena později potratila, ověřili jsme si, že metoda funguje. Donošení prvního dítěte byl obrovský úspěch," vzpomíná lékař.

Od narození prvního dítěte "ze zkumavky" se ovšem postupně změnilo skoro všechno. Nejen politický pohled na výzkum, ale i možnosti materiálního vybavení a hlavně metody. Původní nahradily takové, při kterých se spermie dodává přímo do vajíčka ženy, oplodněná vajíčka či spermie je možné zamrazit a uchovat třeba i léta pro pozdější použití, je možné použít dárcovské vajíčko a podobně.

Protože zejména kvalita spermií u mužů v posledních letech dramaticky klesá, metody asistované reprodukce potřebuje a potřebovat jistě bude stále víc párů.

Oslavenec zůstává v anonymitě

A co dělá dnes první dítě "ze zkumavky", onen třicetiletý mladý muž?

"Snažili jsme se na brněnské klinice oslovit rodiče prvních dětí 'ze zkumavky', aby se vědělo, jak se uplatňují v životě. Rodina odmítla a naší povinností je zachovat mlčenlivost. Matka prvního dítěte dokonce pohrozila trestním oznámením, když něco zveřejníme," litoval už před pěti lety Ladislav Pilka, který je dnes však velmi rád, že obor, do kterého se jako do takřka neprobádaného kdysi pustil, zažívá takový rozvoj a úspěšné, možno dokonce říci stále nenahraditelnější využití.

"V populaci bylo a je tak patnáct procent párů, které mají problémy s otěhotněním. V posledních letech ale dramaticky klesá kvalita spermií, takže možná už přichází doba, kdy si mladí mužové budou nechávat ve dvaceti letech zmrazit svoje spermie, aby čekaly na pozdější využití," přemýšlí dodnes činný odborný konzultant brněnské Kliniky reprodukční medicíny a gynekologie Reprofit v Brně.

Duševně i fyzicky svěží manžel brněnské herečky Blaženy Rýznarové, otec dcery a dědeček dvou vnuků myslí zkrátka stále i na další děti.