Dřevojanovi vadí zejména to, že kandidáti na prezidenta musejí získat buď podporu zákonodárců, nebo podpisy 50 tisíc občanů. Vytváření překážek pro nezávislé kandidáty považuje za nevhodné. "Nabídka kandidátů by naopak měla být co největší," řekl agentuře ČTK Dřevojan.
K podání ústavní stížnosti jej prý vedl nesouhlas s právní úpravou přímé volby, ale i komunistická minulost některých kandidátů na prezidenta.
Dřevojan stížnost podal bez zastoupení advokátem. Požádal, aby mu právníka přidělil Ústavní soud. Mluvčí soudu Jana Pelcová zatím nechtěla předjímat, jak soudci se stížností naloží. Zdůraznila však, že jednou z podmínek podání ústavní stížnosti je právě zastoupení advokátem. Ústavní soud podle ní právníky na požádání nepřiděluje.
Pokud si tedy Dřevojan advokáta neobstará sám, soud jeho stížnost patrně odmítne bez projednání. Jeho podnět dostal na starost jeden ze tříčlenných senátů se zpravodajem Stanislavem Balíkem. Zatím tak Dřevojanova stížnost nesměřuje k projednání v plénu, které by se mělo zabývat celou prezidentskou agendou. Jedině sbor všech soudců také může přezkoumávat právní předpisy.
Dřevojan vydává ve Znojmě týdeník, je také předsedou občanského sdružení Znojemské okurky. V posledních měsících o něm regionální média informovala zejména v souvislosti s trestní kauzou, v níž se zpovídá z několika činů, například vydírání a stalkingu (více informací zde).
Stížnost podá i Okamura a Samková
Na Ústavní soud se zřejmě brzy obrátí i podnikatel a senátor Tomio Okamura, jehož ministerstvo nezaregistrovalo pro přímou volbu. Po vyškrtnutí neplatných podpisů totiž neprokázal potřebných 50 tisíc podpisů. Neuspěl pak ani u Nejvyššího správního soudu.
Podání stížnosti avizovala už i advokátka Klára Samková, podle níž je právní úprava přímé volby protiústavní. Samková padesátitisícovou hranici při sběru podpisů vůbec nepřekročila.
Ústavní soud teoreticky může rozhodnout o odkladu voleb, aby mohl posoudit ústavnost právní úpravy. Odborníci se však neshodují v tom, nakolik je podobný postup pravděpodobný. Když se registracemi prezidentských kandidátů zabýval Nejvyšší správní soud, měli členové volebního senátu protichůdné názory. Tři z nich si mysleli, že zákon je protiústavní, čtyři zastávali opačný postoj.
