Zároveň se angažuje v Nadačním fondu proti korupci a podporuje iniciativu Rekonstrukce státu.
Do politiky ale nesmlouvavý kritik jihomoravského hejtmana Michala Haška (ČSSD) a podporovatel Andreje Babiše zatím jít nechce. Byť kvůli spekulacím o Jančurově kandidatuře na hejtmana absolvoval s Haškem mediální přestřelku.
Blíží se doba, kdy budou po jižní Moravě jezdit i žluté vlaky?
Jde vidět, jak čas strašně letí. Když hejtman Michal Hašek v roce 2010 sliboval, že by v roce 2016 v kraji už mohly jezdit soukromé vlaky, zdálo se mi to tehdy strašně daleko. A on rok 2016 skoro je, a když Haškovi píši SMS, kdy vyhlásí první soutěž na celkem bezvýznamnou dieslovou linku někam přes Bučovice, tak mi na to ani neodpoví. Ale díky tomu, že jsme začali dělat železnici na celostátní a mezinárodní úrovni, tak jsme na Haška úplně zapomněli. A on na svůj slib také.
Budete na jeho dodržení tlačit?
Českým drahám končí všechny desetileté smlouvy na konci roku 2019. Nyní začaly na kraje tlačit, aby je prodloužily o pět let. Evropské právo to umožňuje. Ale jen v případě, že v souboru linek dopravce udělal nějakou významnou investici, což u nás zdaleka ne vždy platí o celém kraji. Takže jsme napsali na všechna hejtmanství, aby se podle toho chovala. Kraje samozřejmě neodpoví. Nemusejí hledat tak velké úspory. Vznikly před lety na zelené louce a mají na rozdíl od státu pořád dostatek peněz.
Máte ještě pořád zájem v kraji s vlaky jezdit?
Určitě. Pro jakéhokoliv dopravce je navíc vlastně jedno, jaká to je linka. Stát mu dá smlouvu na deset či patnáct let, a když bude vozit méně cestujících, dostane vyšší dotace a naopak, protože kraj chce linky udržet. Samozřejmě by se mělo soutěžit o životaschopné linky, u kterých je jasné, že je bude mít cenu i za těch deset let provozovat. Některé motoráčkové linky, které jezdí souběžně se silnicí, nemají smysl, neboť železnice je oproti autobusu až šestkrát dražší. Jinak řečeno – starostové mohou mít do některých obcí šestkrát více spojení než dnes. Kraj by za to přitom zaplatil stejné peníze. Hejtmani by měli mít odvahu a některé tratě zrušit. Autobusy budou ekologičtější a často rychlejší a zastaví u každé hospody. Navíc dnes jde koupit za pět tisíc korun favorit, jednou za měsíc do něj nalít palivo a každý den relativně levně těch patnáct kilometrů do práce dojet. Vlak musí být vždy stejně rychlý nebo rychlejší než autobus a auto. Pokud není, nemá smysl.
Problém je D1. Jen tak se neopraví
Co by otevření krajské železnice přineslo cestujícím?
Obrovský skok ve kvalitě. Přitom, i když se pořídí nové soupravy, kraj uspoří třetinu až čtvrtinu peněz. Jsou totiž daleko lehčí a jejich provoz je levnější. Díky zvýšenému komfortu se dá navíc očekávat větší zájem cestujících. Máme zkušenost ze Slovenska. V roce 2012 jsme spustili regionální linku z Bratislavy do Komárna, pro lidi jsme například vybudovali zdarma i parkoviště, a počet cestujících se tam ztrojnásobil, což je světový unikát. I v Česku jde očekávat třetinový nárůst a možná je to ještě střízlivý odhad. České dráhy také udělaly kus práce. Sice z evropských peněz, ale nakoupily nová vozidla. Nicméně rozhodily je po krajích, takže lidé, kteří každý den jezdí do práce, každý den hrají takovou ruskou ruletu. Pojede nový vlak, nebo starý bez klimatizace? Lidé jsou ochotní z aut přesednout na veřejnou dopravu, ale musí být sexy.
Nicméně i nynější opravy D1 a související kolony dokazují, že jízda vlakem má mnohé výhody...
Problém je, že D1 se jen tak rychle neopraví. To, co je rozkopáno jako součást modernizace, jsou pořád ty samé úseky, které už se dělají tři roky. Když už se to má za velké peníze stavět a má už to těch patnáct či dvacet let být rozbité, raději ať se udělají tři pruhy. Šlo by to levným způsobem. Ve třetí pruh by se proměnil současný odstavný a pouze v místech, kde se dá levně přisypat čtvrtý odstavný pruh, tam se udělá. Říkám to i přesto, že tím vlastně mluvím proti veřejné dopravě. Pro tu je lepší dálnice špatná. Tím pádem jede pomalu a lidé volí raději autobus či vlak. Ale D1 by si tři pruhy zasloužila.
Se startem oprav jste vyhlásili, že případná zpoždění svých autobusů budete vašim zákazníkům kompenzovat. Jak často se to stává?
Opravdu každodenně. Čtvrtinu ceny vracíme v případě zpoždění půl hodiny. Za hodinu už cestující dostanou zpět vše. Díky tomu opatření nám paradoxně cestující rostou. Ani železnice totiž není bezproblémová. A naši řidiči a dispečink mají s dálnicí Brno–Praha velké zkušenosti. Ve chvíli, kdy se D1 zasekne, tak ji umíme objíždět lépe než běžný smrtelník. Není důležité znát jen objízdné trasy, ale i objízdné trasy objízdných tras. (úsměv) I proto, že nikdo nedokázal zkoordinovat práce tak, aby se například nyní souběžně neopravovala objízdná trasa mezi Velkou Bíteší a Velkým Meziříčím, kde je to úplně uzavřené.
Minimálně do šedesátky určitě do politiky nevstoupím
V Praze jste do ulic vyslal luxusní taxíky. Přijde doba, kdy budou jezdit i v Brně?
Už od začátku jsem říkal, že naše taxi v Praze bude jen ukázka, jak se to dá dělat a budu rád, když se ostatní taxislužby inspirují. Pražský projekt je v otaznících. Jednáme s investory, kteří by do toho chtěli vstoupit. Určitě ale vím, že v Brně či dalších městech taxíky mít nebudeme. Teď se chci věnovat vlakům, taxikařina byla spíše takový úlet.
A co další cíle?
Pravda je, že se trošku zajímám o politiku, ale nikoliv tu českou. Když jsme začali podnikat na Slovensku, zjistil jsem, že je to takové malé Rusko a premiér Robert Fico je malý Putin. Začalo mě to zajímat, ne abych tam kandidoval, ale abych vnesl nějaké názory. Většina slovenských podnikatelů totiž musí odvádět desátky a nemají moc odvahu mluvit nahlas. Já to dělám a lidem se to líbí. Politických stran je tam daleko více než v Česku. Ale je třeba, aby se našel lídr, který je natolik bohatý podnikatel, že nepotřebuje být bohatší. A jeho zákazníky musí být většinou lidé z ulice, nikoliv stát. Jinak si bude spousta lidí myslet, že to dělá zase jen kvůli svému byznysu. Pokud se takový člověk na Slovensku najde, může vyhrát volby a já ho rád podpořím.
Takže čekáte na slovenského Andreje Babiše? Je známé, že spolu komunikujete...
Na Andreje Babiše může mít každý jiný názor, ale jsem přesvědčený, že nešel do politiky krást.
Máte podnikatelské zájmy i na Slovensku?
Premiér Fico zavedl ve zdejší dopravě komunismus. Pro sedmdesát procent cestujících je jízdné zdarma. Bez dotací se tam nedá fungovat. Ale i zde končí desetileté smlouvy, takže se bude muset soutěžit. Zhruba za měsíc a půl se má vypsat první soutěž z Bratislavy do Bánské Bystrice. Chceme se účastnit a chceme určitě vyhrát.
Váš názor na českou vládu?
Mám obavy, zda to Andrej Babiš zvládne. Je moc velký demokrat a malý lídr. Jeho lidé si pak dělají, co chtějí, spousta ministrů ANO hlavně špatná rozhodnutí. Na ministerstvu pro místní rozvoj pod vedením Karly Šlechtové se například připravuje zločinecký zákon o veřejných zakázkách, který by mohl umožnit zadávání do 50 milionů korun bez výběrového řízení. To jsou zvěrstva, o nichž věřím, že se nestanou. Spoustu výhrad mám proti ministru dopravy Danu Ťokovi. Chce například zadat Českým drahám zakázku na deset let bez výběrového řízení. To nelze. V Česku se bude dobře podnikat, pokud k zakázkám státu bude mít přístup každý. Obecně vládu vnímám kladně. Lidé se nebojí budoucnosti a utrácejí, což pomáhá růstu. Podporuji Rekonstrukci státu a hnutí ANO je jediné, které slíbené zákony prosazuje. ČSSD před nimi kličkuje a KDU-ČSL je jen strana mnoha mužů, kde není jeden člověk, který by za ně mluvil.
A vy jako politik? Před časem se objevily dohady, zda právě vy nebudete lídrem ANO v krajských volbách za rok a půl. Je známo, že se současným hejtmanem Haškem se nemáte vůbec rádi, takže by se takový scénář nabízel...
Je mi třiačtyřicet let. Minimálně do šedesátky určitě do politiky nevstoupím. A věřím, že až mi bude šedesát, země bude v natolik dobrém stavu, že se tam už nebudu muset cpát. (úsměv) Nevím, zda je Michal Hašek dobrý hejtman. Hejtmani toho nemají zas tolik co pokazit. Ale vím, že není dobrý člověk. Odkopal se lánským pučem. Jsem přesvědčený, že ve volbách neuspěje. Lidé už neházejí hlasy do uren levici či pravici. Chtějí vědět, že hlasují pro slušné lidi. A v případě, že se tu objeví kandidát jiné strany, který bude mít šanci ho porazit, podpořím ho. Protože je to dobrá věc. Ne že bych na tom měl vlastní zájmy. S kraji bojuji o jediné – aby vypisovaly soutěže. V těch ať si pak vyhraje německá Arriva, České dráhy, nebo my.
V Brně jsou cizinci nádherný doplněk. Mohou nás obohatit
Podle nedávného žebříčku jste pro mladé lidi jedním z nejžádanějších zaměstnavatelů...
Mají nás jako zaměstnavatele rádi, protože cítí, že cílem našeho podnikání není jen zisk, ale i trochu měnit náš svět. Mají nás rádi i přesto, že jsme tvrdý zaměstnavatel. Na pozice stevardů jdou mnohdy mladí lidé bez zkušenosti přímo z ulice. Často je to jejich první zaměstnání. Snažíme se jim vštípit základní principy, které se jim mohou v budoucí kariéře hodit. Naučí se vnímat, že je neplatí Jančura, ale zákazník. Jsme samozřejmě tvrdí. Když přijde stížnost a my zjistíme, že stevard udělal něco špatně, přijde o několikatisícové osobní ohodnocení. Když se to stane podruhé, letí. Ale tak to má být. Vytváříme tím tisíce nových dobrých budoucích zaměstnanců v dalších firmách. Možná díky tomu, když pak vejdeme do obchodu, prodavač se na nás usměje, protože jsme ho to třeba v mládí naučili. Nestojí to nic.
Jak se na dnešní mladou generaci díváte?
Vidím ji kladně. Často přednáším na vysokých školách. Snažím se studenty motivovat, aby si uvědomili, že i já, obyčejný skorotrouba, jsem dokázal v našem česko-slovenském prostoru docela hodně. Říkám jim, že žijí ty nejkrásnější roky, kdy by měli přemýšlet o tom, jak školu přerušit a vypadnout třeba na rok do zahraničí, a zároveň pracovat už při studiu pro nějakou firmu ve svém oboru, aby si kariéru začali budovat. Pořád to ale neznamená, že u toho člověk nemůže pařit a školu si užít.
Pořád podnikáte z brněnského náměstí Svobody. Jak město vnímáte?
Brno se začíná strašně moc měnit. Poslední dobou si často večer chodím do města někam sednout. Začínají tady vznikat šmrncovní hospůdky vysoké kvality, kde se mohou družit i nezmámí lidé mezi sebou. Například v Na stojáka na Jakubském náměstí se vyruší to škaredé na Češích – že se nezajímáme o okolí. Cizí lidé si tam najednou povídají u jednoho stolu. A Brnu hrozně moc dávají zahraniční studenti. Jsou tu po ulicích často slyšet cizí jazyky. A přitom to nejsou takoví ti rychlí turisté jako jsou v Praze, kteří spíše ve městě, kde chcete žít, překážejí. V Brně jsou cizinci nádherným doplňkem, který nás může obohatit.
