Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kdo nevyužije blízkosti Rakouska k práci, je blázen, zní od hranic

  10:41aktualizováno  10:41
Proč Jihomoravané utíkají za prací za hranice? Spíš by se hodilo říct – a proč ne? Mají tam vyšší mzdy i různé benefity. Momentálně jich je oficiálně zhruba 5 400, vyplývá ze statistických dat. Další tam pracují načerno.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Evropská komise

Na blízkost česko-rakouské hranice tak doplácejí firmy, které přicházejí o šikovné zaměstnance.

Jan Danda má vysokou školu a ve Znojmě si horko těžko vydělával pětadvacet tisíc měsíčně. Před pěti lety to rád vyměnil v podstatě za dělnickou profesi. A rázem má na účtě každý měsíc o deset až patnáct tisíc korun víc.

„Nikdo si ze mě na zadek nesedl. Zaměstnalo mě vinařství, kde dělám sezonní práce, které jsou zrovna třeba. Vstávám před pátou ráno, v sezoně pracujeme i dvanáct hodin denně,“ popisuje. Přesto by neměnil. „Kdo nevyužije blízkosti hranic a vyspělého přístupu Rakouska k zaměstnancům, je blázen,“ myslí si.

Patří tak mezi takzvané pendlery, což jsou pracovníci pojištění v jiném státě Evropské unie, ve kterém jsou zaměstnáni nebo podnikají, přičemž nadále bydlí v České republice, kam se nejméně jednou týdně vrací.

Čeští žadatelé mají stejné podmínky jako Rakušané

V zahraničí pracují v průměru čtyři procenta Jihomoravanů dojíždějících za zaměstnáním, z oněch 5 400 osob je 1,5 tisíce z Brna-města a 1,3 tisíce z okresu Znojmo. Do Rakouska proudí nejvíc pracantů právě ze Znojma.

Cesty za prací

Kolik lidí z jednotlivých okresů dojíždí do zaměstnání:

  • okres Brno-město
    11 467 lidí, z toho do zahraničí 12,7 %; přímo do Rakouska vyjíždí 260 osob
  • okres Brno-venkov
    40 095 lidí, z toho do zahraničí 1,4 %
  • okres Břeclav
    15 535 lidí, z toho do zahraničí 5,5 %; přímo do Rakouska z Břeclavi 113, Mikulova 85 a Valtic 36 osob
  • okres Hodonín
    22 154 lidí, z toho do zahraničí 3,6 %
  • okres Znojmo
    14 307 lidí, z toho do zahraničí 8,9 %; přímo do Rakouska vyjíždí ze Znojma 347, Hrušovan 66 a Hevlína 64 osob

Zdroj: ČSÚ

    Ten, kdo umí německy a je například absolvent technického oboru, tam může mít dobře placenou práci okamžitě.

    „Dobří lidé, kteří mají odvahu riskovat a mluví německy, končí v Rakousku, kde je přímá mzda daleko vyšší než u nás,“ potvrzuje šéf znojemské společnosti Laufen Ladislav Dvořák.

    Jsou to ale i speciální paušály pro pendlery, kratší pracovní týden i delší dovolená, co za hranice láká. „Dalším prvkem může být i skutečnost, že pro české žadatele tam platí stejné podmínky jako pro žadatele z Rakouska,“ vysvětluje daňová poradkyně a soudní znalkyně Gabriela Hrachovinová.

    Před pár dny se nad tématem daně sešla se svými kolegy z Česka a Rakouska v Mikulově, kde po rozboru jednoznačně „vyhráli“ Rakušané.

    Jihomoravané si na živobytí vydělávají i na Slovensku. Podle šéfa břeclavského pracovního úřadu Lubomíra Marka se tak s nedostatkem pracovníků potýká většina zdejších firem navázaných na automobilový průmysl, které si s těmi slovenskými silně konkurují.

    Práce načerno je nedokazatelná

    Kromě českých příhraničních firem tratí občas i stát – to když jsou vychytralci v domovině na pracovním úřadě, berou dávky a přitom jezdí vydělávat za hranice. Jejich počty ale neexistují, přichází se na ně náhodou, poté co se potvrdí podezření pracovníků úřadu práce.

    Cesty v číslech

    • 40,6 % zaměstnaných vyjíždí mimo obec bydliště.
    • Do zahraničí na JM jezdí za prací průměrně 4 % lidí, tedy 5,4 tisíce osob; z toho je 1,5 tisíce z Brna-města a 1,3 tisíce z okresu Znojmo.
    • Podíl vyjíždějících je nejnižší v Brně-městě.
    • Nejvyšší podíl vyjíždějících do jiných obcí okresu je v okrese Hodonín (61,3 %), v okrese Brno-venkov do jiného okresu (68,1 %, převratná část míří do Brna-města).

    Zdroj: ČSÚ

    A pak chtějí takového podvodníka „vypudit“. „Snažíme se našimi aktivitami takovému uchazeči najít zaměstnání. Může být i jeho volba, že raději odejde z evidence,“ připouští Marko.

    Zatímco legální práce za hranicemi se dá ověřit třeba na takzvaném E-formuláři díky potvrzení o sociálním pojištění, dokázat opak je v podstatě nemožné. „O poplatnících, kteří pracují třeba v Rakousku načerno, o těch nevíme z pochopitelných důvodů vůbec nic a neví o nich ani rakouská finanční správa,“ souhlasí zástupce šéfa Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj David Stančík.

    O peníze přicházejí ale i podvodníci. „Jejich důchod bude velmi nízký kvůli nízkému počtu odpracovaných let nebo nárok na něj nevznikne vůbec,“ podotýká mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová.

    Ze statistik vyplývá, že nejspokojenější jsou s prací lidé v Brně – nejméně lidí odtud odjíždí za prací a současně nejvíce lidí sem z dalších koutů kraje cestuje do zaměstnání i škol.

    „Brno má výsadní postavení. Za prací sem jezdí z Brna-venkova 26 tisíc lidí, z Blanska a Vyškova kolem šesti tisíc lidí,“ vypočetla za Český statistický úřad Marie Průšová. Naopak nejméně lidí sem dojíždí z Hodonína a Znojemska, jen něco přes dva tisíce lidí.





    Hlavní zprávy

    Levný kočárek?
    Levný kočárek?

    Za polovinu i levněji seženete kočárky na bazaru eMimino.cz.

    Najdete na iDNES.cz



    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.