Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kdo nevyužije blízkosti Rakouska k práci, je blázen, zní od hranic

  10:41aktualizováno  10:41
Proč Jihomoravané utíkají za prací za hranice? Spíš by se hodilo říct – a proč ne? Mají tam vyšší mzdy i různé benefity. Momentálně jich je oficiálně zhruba 5 400, vyplývá ze statistických dat. Další tam pracují načerno.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Evropská komise

Na blízkost česko-rakouské hranice tak doplácejí firmy, které přicházejí o šikovné zaměstnance.

Jan Danda má vysokou školu a ve Znojmě si horko těžko vydělával pětadvacet tisíc měsíčně. Před pěti lety to rád vyměnil v podstatě za dělnickou profesi. A rázem má na účtě každý měsíc o deset až patnáct tisíc korun víc.

„Nikdo si ze mě na zadek nesedl. Zaměstnalo mě vinařství, kde dělám sezonní práce, které jsou zrovna třeba. Vstávám před pátou ráno, v sezoně pracujeme i dvanáct hodin denně,“ popisuje. Přesto by neměnil. „Kdo nevyužije blízkosti hranic a vyspělého přístupu Rakouska k zaměstnancům, je blázen,“ myslí si.

Patří tak mezi takzvané pendlery, což jsou pracovníci pojištění v jiném státě Evropské unie, ve kterém jsou zaměstnáni nebo podnikají, přičemž nadále bydlí v České republice, kam se nejméně jednou týdně vrací.

Čeští žadatelé mají stejné podmínky jako Rakušané

V zahraničí pracují v průměru čtyři procenta Jihomoravanů dojíždějících za zaměstnáním, z oněch 5 400 osob je 1,5 tisíce z Brna-města a 1,3 tisíce z okresu Znojmo. Do Rakouska proudí nejvíc pracantů právě ze Znojma.

Cesty za prací

Kolik lidí z jednotlivých okresů dojíždí do zaměstnání:

  • okres Brno-město
    11 467 lidí, z toho do zahraničí 12,7 %; přímo do Rakouska vyjíždí 260 osob
  • okres Brno-venkov
    40 095 lidí, z toho do zahraničí 1,4 %
  • okres Břeclav
    15 535 lidí, z toho do zahraničí 5,5 %; přímo do Rakouska z Břeclavi 113, Mikulova 85 a Valtic 36 osob
  • okres Hodonín
    22 154 lidí, z toho do zahraničí 3,6 %
  • okres Znojmo
    14 307 lidí, z toho do zahraničí 8,9 %; přímo do Rakouska vyjíždí ze Znojma 347, Hrušovan 66 a Hevlína 64 osob

Zdroj: ČSÚ

    Ten, kdo umí německy a je například absolvent technického oboru, tam může mít dobře placenou práci okamžitě.

    „Dobří lidé, kteří mají odvahu riskovat a mluví německy, končí v Rakousku, kde je přímá mzda daleko vyšší než u nás,“ potvrzuje šéf znojemské společnosti Laufen Ladislav Dvořák.

    Jsou to ale i speciální paušály pro pendlery, kratší pracovní týden i delší dovolená, co za hranice láká. „Dalším prvkem může být i skutečnost, že pro české žadatele tam platí stejné podmínky jako pro žadatele z Rakouska,“ vysvětluje daňová poradkyně a soudní znalkyně Gabriela Hrachovinová.

    Před pár dny se nad tématem daně sešla se svými kolegy z Česka a Rakouska v Mikulově, kde po rozboru jednoznačně „vyhráli“ Rakušané.

    Jihomoravané si na živobytí vydělávají i na Slovensku. Podle šéfa břeclavského pracovního úřadu Lubomíra Marka se tak s nedostatkem pracovníků potýká většina zdejších firem navázaných na automobilový průmysl, které si s těmi slovenskými silně konkurují.

    Práce načerno je nedokazatelná

    Kromě českých příhraničních firem tratí občas i stát – to když jsou vychytralci v domovině na pracovním úřadě, berou dávky a přitom jezdí vydělávat za hranice. Jejich počty ale neexistují, přichází se na ně náhodou, poté co se potvrdí podezření pracovníků úřadu práce.

    Cesty v číslech

    • 40,6 % zaměstnaných vyjíždí mimo obec bydliště.
    • Do zahraničí na JM jezdí za prací průměrně 4 % lidí, tedy 5,4 tisíce osob; z toho je 1,5 tisíce z Brna-města a 1,3 tisíce z okresu Znojmo.
    • Podíl vyjíždějících je nejnižší v Brně-městě.
    • Nejvyšší podíl vyjíždějících do jiných obcí okresu je v okrese Hodonín (61,3 %), v okrese Brno-venkov do jiného okresu (68,1 %, převratná část míří do Brna-města).

    Zdroj: ČSÚ

    A pak chtějí takového podvodníka „vypudit“. „Snažíme se našimi aktivitami takovému uchazeči najít zaměstnání. Může být i jeho volba, že raději odejde z evidence,“ připouští Marko.

    Zatímco legální práce za hranicemi se dá ověřit třeba na takzvaném E-formuláři díky potvrzení o sociálním pojištění, dokázat opak je v podstatě nemožné. „O poplatnících, kteří pracují třeba v Rakousku načerno, o těch nevíme z pochopitelných důvodů vůbec nic a neví o nich ani rakouská finanční správa,“ souhlasí zástupce šéfa Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj David Stančík.

    O peníze přicházejí ale i podvodníci. „Jejich důchod bude velmi nízký kvůli nízkému počtu odpracovaných let nebo nárok na něj nevznikne vůbec,“ podotýká mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová.

    Ze statistik vyplývá, že nejspokojenější jsou s prací lidé v Brně – nejméně lidí odtud odjíždí za prací a současně nejvíce lidí sem z dalších koutů kraje cestuje do zaměstnání i škol.

    „Brno má výsadní postavení. Za prací sem jezdí z Brna-venkova 26 tisíc lidí, z Blanska a Vyškova kolem šesti tisíc lidí,“ vypočetla za Český statistický úřad Marie Průšová. Naopak nejméně lidí sem dojíždí z Hodonína a Znojemska, jen něco přes dva tisíce lidí.





    Hlavní zprávy

    Další z rubriky

    Muž na brněnském parkovišti ulamoval stěrače z aut, protože měl zlost na jejich...
    Muž měl vztek, že nikdy nevlastnil auto. Uklidňoval se trháním stěračů

    Obyvatelé brněnského Starého Lískovce zavolali strážníky na muže, který lámal stěrače ze zaparkovaných aut. Přistižený vandal hlídce řekl, že má na majitele...  celý článek

    Smog v Brně.
    Špatný vzduch v Brně by mohl zabít sto lidí ročně, spočítali ekologové

    Každý Brňan proleží v posteli průměrně dva dny v roce kvůli znečištěnému vzduchu ve městě. To vyšlo ekologickým aktivistům z analýzy zdravotních rizik, kterou...  celý článek

    Na železničním přejezdu ve Vracově na Hodonínsku se srazilo auto s vlakem....
    Řidič přejížděl koleje na červenou, střet s projíždějícím vlakem nepřežil

    Na železničním přejezdu ve Vracově na Hodonínsku dopoledne zahynul čtyřiašedesátiletý řidič. Jeho Škoda Octavia se srazila s projíždějícím vlakem. Ve vlaku...  celý článek

    Najdete na iDNES.cz



    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.