I záchranáři na jižní Moravě mají kurzy němčiny v plánu, ale potřebu domluvit se při práci německy příliš nepociťují.
"Plánujeme výuku německého jazyka, aby byli záchranáři případně schopni dorozumět se s rakouskými pacienty," uvedl mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Radek Turin.
"Ale je to pro nás spíše okrajová záležitost, řešíme závažnější problémy. Počet takových výjezdů by se dal spočítat na prstech jedné ruky," dodává mluvčí.
Záchranné služby v Česku i Rakousku se ovšem v řadě ohledů liší. Zatímco českou zdravotní záchrannou službu tvoří veskrze profesionálové, kteří jsou zaměstnáni v plných pracovních úvazcích, v Rakousku vyjíždí k případům kromě profesionálů i řada dobrovolníků v barvách tamního Červeného kříže.
A z dobrovolnického nadšení vyplývá i zdejší motivace učit se česky.
Čeština v Rakousku
Jazykové kompetenční centrum zřizované zemskou vládou Dolního Rakouska už nějakou dobu nabízí kurzy češtiny pro hasiče a záchranáře. Ti mohou češtinu využít při výjezdech do českého pohraničí, ale například též u zásahů na vídeňské silnici, kde často bourají právě Češi.
České složky integrovaného záchranného systému o prospěšnosti vzájemné spolupráce hovoří rovněž, ale kurzy němčiny pro záchranáře mají teprve v plánu. Případnou jazykovou bariéru při výjezdech za hranici totiž nevnímají jako zásadní problém.
"Pokud jde o příhraniční spolupráci, není to až tak, že by rakouská strana kontaktovala v případě potřeby nás," vysvětluje mluvčí jihomoravských záchranářů Radek Turin.
"Spíš jde o to, že když na linku 112 zavolá někdo, kdo potřebuje pomoc a nachází se v dosahu českého operátora a dovolá se mu, tak vyjede česká posádka i do Rakouska. Není vyloučeno ani to, že rakouská strana zavolá sama, především ale vždy záleží na tom, kam se dovolá člověk, který potřebuje pomoc. Takových výjezdů ale není mnoho," konstatuje Turin.
"Nemáme nějak souvisle zmapovaný ani ohlas samotných pacientů z Rakouska. Vím ale třeba o případu, kdy si pacient na rakouské straně hranice výslovně přál odvézt do nemocnice ve Znojmě," dodává mluvčí záchranářů.
Společná cvičení Rakušanů a Moravanů
Smysl příhraniční spolupráce vidí zdravotní záchranná služba jihomoravského kraje především ve společných cvičeních.
"Pokud jde o cvičení, je spolupráce poměrně aktivní. Naposledy jsme společně cvičili v Břeclavi. Řada projektů je ve fázi přípravy, mimo jiné právě i jazykové vzdělávání. Význam té spolupráce bude určitě do budoucna stoupat," shrnuje Radek Turin.
Intenzivní kontakty s rakouskými kolegy potvrzuje i mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Haid. Upozorňuje však na to, že možnosti spolupráce ovlivňuje výrazně odlišná organizace hasičských záchranných sborů v obou zemích.
"Máme dobré vztahy. Rozdíl mezi námi a Rakouskem je ale v tom, že tamní hasiči mnohem víc stojí na dobrovolnících, byť jsou technicky výrazně lépe vybaveni než dobrovolní hasiči v Česku. Mají profesionální jednotky jen v zemských městech, jinak je to na bázi dobrovolných jednotek," popisuje Haid.
"Náš integrovaný záchranný systém dovoluje kombinovat profesionální i dobrovolné hasiče, výpomoci mezi okresy a kraji, má propracované vazby na pohotovostní služby či vodárny. V Rakousku přináší systém dobrovolníků určitá omezení, která spočívají například v tom, že členové hasičských sborů jsou často jednoduše v práci a nemohou vyjet. Tady vyjíždějí profesionální hasiči do dvou minut," popisuje mluvčí možné problémy při koordinaci zásahů.
Nejúžeji podle něho spolupracují jihomoravští hasiči s kolegy ze Slovenska. "Je to logické, byli jsme společný stát, spousta bodů v organizaci sborů, zásahů jednotek a systému požární ochrany je stále stejná," vysvětluje Jaroslav Haid.
"Schengenské dohody víceméně všechny bariéry, kromě jazykové, odstranily. Spolupráci nic nebrání, musí se však brát v úvahu například řešení pracovních úrazů v případě, že úraz utrpí hasič při zásahu na území sousedního státu," upozorňuje Haid.
