Zamrzlé hladiny rybníků i slepých ramen Dyje v lednicko-valtickém areálu

Zamrzlé hladiny rybníků i slepých ramen Dyje v lednicko-valtickém areálu | foto: Radek Miča, MAFRA

Ramena moravské Dyje ožívají

  • 0
Obnovit zaniklé vodní plochy v říční síti Dyje, aby se do nich mohly vrátit vzácné vodní druhy rostlin a živočichů, plánuje projekt ekologů. Do jejich slepých ramen u Lednice a Podivína se vrací voda.

Květné jezero, Gejle či Janovo jezero jsou místa, kterých se týká projekt podpory biodiverzity v lokalitě Obelisk.

Co přesně to znamená? Společnost podnikatele Františka Fabičovice dokončila druhou ze tří etap projektu, financovaného dotací z Operačního programu Životní prostředí.

Zhruba 17 milionů umožnilo oživit léta zanesená a víceméně zmizelá ramena řeky Dyje, vybagrovat nánosy bahna a pročistit dřeviny. "Má to nepředstavitelný efekt," říká ekolog Otakar Pražák, který se na projektu podílel.

 "Okamžitě to zjistí obojživelníci, okamžitě se tam dostanou ryby, objeví se tam lekníny, které už tam třicet nebo čtyřicet let nikdo neviděl," dodává Pražák.

Peníze z projektu se použily hlavně na obnovu zaniklých vodních ploch v říční síti Dyje a vytvoření podmínek pro návrat vodních druhů rostlin a živočichů.

"Když byly v minulosti provedeny vodohospodářské úpravy, které zabránily záplavám, zanikla dynamická síla toku, který říční síť pravidelně čistil od nánosů. Ramena se pak začínala zaplňovat zeminou, zaniklá biomasa odumřelých rostlin každý rok navyšovala dno, až zanikly celé vodní plochy. A v rámci tohoto projektu se vodní plochy obnovují," upřesnil Pražák.

Obnova spočívá v odtěžení nánosů a vyhloubení nádrží. A když je nádrž vyhloubena, zaplní se vzápětí vodou.

Projekt vítá, ale...

Vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Matuška projekt vítá, ale zároveň upozorňuje na sporné momenty.

"Pro mne je to z části výborná aktivita, ale rovněž konfliktní věc, protože celé to schovává snahu zřídit a legalizovat oboru Obelisk, což je zhruba 350 hektarů země mezi Podivínem a Lednicí," říká šéf CHKO.

"Některé součásti projektu jsem měl možnost vidět a posoudit. Trochu mi vadí, že se věci, které by pro přírodu měly být velmi užitečné, odehrávají pouze v prostoru té obory. Pro zvířata a ptáky to velká bariéra není, ale jakmile začne obora plnit plnohodnotnou funkci, utvoří se tam specifický režim. A je určitě podstatné připomenout, že legálnost existence obory se stále přezkoumává," dodává Matuška.

Otakar Pražák však namítá, že nedořešené problémy obory se až tak netýkají projektu obnovy říčních ramen. "Pokud jde o uznání obory pro daňčí a jelení zvěř, pak Městský úřad v Břeclavi zřízení obory povolil. Krajský úřad ovšem nyní zahájil řízení o tom, že v rámci jednání o oboře nebylo zohledněno stanovisko orgánu ochrany přírody. A kraj řeší, zda se zřízení obory orgánů ochrany přírody skutečně týkalo, nebo ne," vysvětluje Pražák.

Dosud není ukončeno ani stavební řízení, které se týká oplocení obory. Obyvatelé vesnic v okolí obory v minulosti proti oplocení rozsáhlého území protestovali.