Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bez občanky nejsou dávky, bez peněz nezařídíte občanku, řešil propuštěný

  10:33aktualizováno  10:33
Noc přečkal Lukáš Černohorský z Brna mezi nemytými bezdomovci, den strávil úředním ping-pongem. Reportéři MF DNES zjišťovali, jak žije amnestovaný vězeň.

Den s amnestovaným vězněm Lukášem Černohorským při pochůzkách na úřadech. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Je středa a do osmé hodiny ráno zbývá ještě deset minut. Před brněnským úřadem práce v Křenové ulici už postává asi pětatřicet žadatelů o zaměstnání.

Jih Moravy deset dní po amnestii

První odsouzení, na které se vztahovala prezidentská amnestie, začali opouštět brány jihomoravských věznic v podvečer 2. ledna.

Z původních 1 518 vězňů, kteří si svůj trest odpykávali v Brně, Břeclavi, Kuřimi a Znojmě, jich soudy propustily 337.

V sobotu se v Brně konala demonstrace proti prezidentově amnestii. Organizovalo ji hnutí Pirátů, sešla se zhruba desítka lidí.

Mezi nimi i dvaadvacetiletý Lukáš Černohorský, kterého před dvěma dny pustili z příbramské věznice. Díky prezidentské amnestii. Lukáš na "pracák" zamířil rovnou z Armády spásy, kde strávil předešlou noc.

A právě proto začal úřednickou tour. Když se však konečně dostane k přepážce, naráží na první problém. Nemá totiž občanku a jen s rodným listem ho úřednice odmítá zaevidovat.

Vydáváme se tedy na oddělení občanských průkazů v Husově ulici a bývalý trestanec začíná být lehce nervózní. Zkrácení pětiapůlletého trestu na polovinu považuje za životní šanci. Kdysi se zapletl do drog a krádeží, ale o dosavadním životě teď mluví jako o době prázdna. Chtěl by rychle začít pracovat a najít si bydlení.

Jenže přichází další facka. Dvě stě korun, které Lukáš potřebuje na vydání občanského průkazu, jsou nedosažitelnou částkou. Přemýšlíme, jak začarovaný kruh přetnout.

Spal mezi bezdomovci, kteří, jak on sám říká, neviděli vodu a mýdlo ani z dálky. Teď k nim však tak trochu patří. Rozhodl se s tím rychle něco dělat a na dnešek má jasný plán: zaregistrovat se na úřadu práce a zajít i na odbor sociální péče. Na svobodě se totiž ocitl bez peněz a nemá ani kde bydlet.

Fotogalerie

Společně s dalšími uchazeči se tlačíme dovnitř budovy úřadu. Lukáš musí nejprve vyplnit čtyřstránkový evidenční formulář. Potom už se řadíme do dlouhé fronty u přepážek a bývalý vězeň začíná z dlouhé chvíle čekání vyprávět o cestě na svobodě.

Posledních šestnáct hodin ve vězení si odseděl v takzvaném skladu. Ve dvě hodiny ráno ho konečně pracovníci věznice propustili. Stál před branami a dál už si musel poradit sám. Se sedmi stovkami v kapse, na jízdné do Brna. "Když jsem se dozvěděl o tom, že půjdu ven, dostal jsem strach. Venku je realita úplně jiná než v baráku," popisuje své pocity.

Strach měl hlavně z toho, co bude dělat, jakmile dorazí zpět do Brna, odkud pochází. "Snažil jsem se volat třeba mámě už v lochu, ale vykašlala se na mě. Doma mě přivítali jen kamarádi a taky brácha. Jenže nikdo z nich mě nemůže ubytovat ani dát nějaké prachy," vysvětluje Lukáš.

Začarovaný úřední kruh

"Možná jsem měl radši zůstat v teple," reaguje rozčileně cestou zpět do Armády spásy. Je to jediné místo, kde by mu snad mohli pomoct. Sociální pracovnice Eliška mu nakonec vrací aspoň malou naději. "Dobře, půjčíme vám z našeho sociálního účtu. Ale tady se mi podepíšete a peníze pak musíte vrátit," svoluje.

Lukáš by teď asi podepsal cokoliv. Hlavně už chce začít normálně fungovat. Symbolickou pomoc nabízí i fotograf MF DNES. Lukáše bere do fotoateliéru, aby měl alespoň fotografii pro průkaz gratis. Ulehčíme mu tak o další stovku a ve dvě hodiny odpoledne může vítězoslavně zamávat rychlým občanským průkazem.

Rychle se vracíme do Křenové ulice, kde nás nečeká nic jiného než další čekání. Tentokrát rovnou dvouhodinové. Lukáš tak vytahuje další historky z vězení. Kdyby ho nepustili, měl se v dubnu přesunout do Znojma. A tam si při výkonu trestu udělat něco jako kuchařský kurz.

Kuchařinu se totiž učil na střední škole, ale studium nedokončil. Jakmile získá nějaké peníze a bydlení, chce se k řemeslu vrátit. Krokem k tomu je i další a snad poslední naše dnešní zastávka - na odboru sociální péče.

V budově číslo 19 na Kolišti je však pěkně dusno. Stejně jako sociálním pracovníkům charit a azylových domů i sociálním úředníkům se totiž s amnestiemi ztrojnásobil počet klientů.

Mnozí klienti se navíc snaží získat pozornost křikem na pracovnice i na ostatní žadatele. Všichni chtějí peníze. I Lukáš. "Fakt dík," loučí se pak před odborem a vcelku neochotně míří zpátky do azylového domu.

Levná ubytovna by teď pro něj byla doslova luxusním hotelem, jenže dávky dorazí nejdříve za týden. Do té doby se bude snažit sehnat alespoň příležitostnou práci.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.