Na postu šéfa brněnského pracoviště skončí na konci listopadu. Po uplynutí výpovědní lhůty pak od památkářů odejde úplně. Kdo ho ve funkci nahradí, zatím není jasné.
Kroupův nástupce ale rozhodně nebude mít tolik pravomocí. Brněnské pracoviště památkářů se totiž od ledna změní jen v detašované pracoviště Kroměříže a přijde tak o velkou část svých rozhodovacích pravomocí.
Právě tato změna je součástí reorganizace památkářů, která se Kroupovi nelíbila. Zatímco dosud si každý krajský ústav spravoval svoje hrady a zámky sám, z úsporných důvodů zbudou nyní jen čtyři pracoviště v celé republice: v Praze, Českých Budějovicích, na Sychrově a v Kroměříži. Právě z Kroměříže se tedy budou řídit všechny moravské státní památky.
"Můj osobní názor je, že umístění do Kroměříže není spravedlivé ke kvalitě brněnských pracovníků, kteří organizují skvělé výstavy, katalogy a mají i dobré hospodářské výsledky," kritizoval tuto změnu dlouhodobě Kroupa.
Upozorňoval třeba také na to, že Brnu se podařilo získat stamilionové dotace z Evropské unie na opravu zámku ve Valticích či brněnské vily Stiassny.
"Já se změnami souhlasím. Věřím, že umožní efektivnější a průhlednější vynakládání peněz a snadnější řízení všech objektů, které máme ve správě," zhodnotil dlouholetý šéf dosavadních kroměřížských památkářů Jan Slezák, kterého ředitelka Národního památkového ústavu ve středu jmenovala i do funkce šéfa posíleného kroměřížského pracoviště.
