Budova ve Vranovské ulici v Brně, kde teď vedle sebe musí fungovat děti ze dvou...

Budova ve Vranovské ulici v Brně, kde teď vedle sebe musí fungovat děti ze dvou odlišných škol. | foto: Marie Stránská, MAFRA

Ředitelka školy roky pracuje s malými Romy, teď ji politici viní z rasismu

  • 97
Danuši Filipínskou, ředitelku úspěšné inkluzivní školy Jana Amose Komenského na náměstí Republiky v brněnských Husovicích, obvinilo vedení radnice Brno-sever ze skrytého rasismu a segregace. Vyvrcholily tím spory o narychlo ušité slučování s jinou, převážně romskou školou.

Čtyři třídy husovické školy se kvůli rekonstrukci objektu na několik měsíců přestěhovaly do školní budovy ve Vranovské ulici, která spadá pod ZŠ Merhautova. K dispozici dostaly vrchní patro. A ředitelka Filipínská ho před několika dny oddělila provazem.

„Paní ředitelku jsme upozornili, že se nám nelíbí, že dala do svého patra ceduli se zákazem vstupu ostatním dětem. Že mají oddělený režim, nevyužívají školní jídelnu v Merhautově ulici, ale jezdí čtyři zastávky tramvají do své původní, na Cacovickou ulici,“ popsala výhrady místostarostka Brna-sever pro školství Miriam Kolářová (KDU-ČSL). „Vnímám to jako kryptorasismus,“ dodala.

„S politováním musíme konstatovat, že byla z vaší strany nastavena taková opatření pro žáky, která mohou vést k segregaci a separaci,“ napsal ředitelce v pondělí také starosta Brna-sever Martin Maleček (SOL).

Na husovickou školu se skoro dvěma sty dětmi a dalšími padesáti ve školce přitom stejně jako na Merhautovu ulici chodí vyšší procento romských dětí, než je obvyklé jinde. Obě jsou na okraji sociálně vyloučené oblasti.

Provoz dvou škol v jedné budově vyvolává třenice

„Máme tu třetinu romských dětí, dalších dvacet procent cizinců. A také děti se zvláštními vzdělávacími potřebami, jako jsou autisté nebo děti s poruchami učení,“ brání se obvinění z rasismu ředitelka, která husovickou školu vede dlouhá léta.

Tvrdí, že provaz, posunutá výuka i jídelna jinde mají pomoci „jejím“ žákům a těm dosavadním nenarušit režim. Děti z husovické školy jsou fixované na svoje pravidla a prostředí, je potřeba, aby se jich změna po přestěhování dotkla co nejméně. I rodiče potvrzují, že změny mají špatný dopad na psychiku jejich dětí.

Provoz dvou škol s odlišným vzdělávacím programem v jedné budově vyvolává třenice a praktické problémy.

„Děti z jiných pater chodily k nám na chodbu. Když se zraní dítě z druhé školy, kdo je za ně zodpovědný? Rodiče se také bojí, že budou jejich děti napadány. Jednou, když jsme je napomínali, místo odpovědi na nás děti z Vranovské vystrčily zadek,“ popsala jedna z učitelek z husovické školy.

Rodiče i děti podepisují petice

Jenže přestěhováním na určitý čas to nekončí. Radnice Brno-sever má v plánu od 1. ledna 2017 základky v Husovicích a v Merhautově sloučit.

Proti sloučení minulý týden podepsalo petici skoro dvě stě rodičů z Husovic, podpisy sbírají i děti mezi sebou. Školská komise brněnských radních tak v pondělí slučování zarazila a doporučila návrh víc probrat s veřejností.

„Z reakcí je vidět, že to nebylo dostatečně projednáno s rodiči a pedagogy. Pak může nastat další krok. Nebo se nestane nic,“ uvedl náměstek brněnského primátora Petr Hladík (KDU-ČSL).

Sám byl ještě před několika měsíci na Brně-sever také místostarostou pro školství. Příští týden se proto míní sejít s rodiči i vedením školy.

Rozhodnutí sloučit obě školy padlo na radnici Brna-sever nebývale rychle. Ještě v půlce října odpověděli úředníci oficiálně jedné z matek, že nic takového nechystají, 26. října ale rada městské části odhlasovala sloučení.

Podle původních plánů měli sloučení v úterý posvětit městští radní a definitivně ve středu odklepnout zastupitelé Brna-sever. K tomu ale kvůli dalšímu vyjednávání nedojde.

„Jako rodiče jsme se o slučování dozvěděli minulý týden. Chceme znát věrohodný důvod,“ popsala Laura Fónadová, jejíž dítě na husovickou školu chodí.

Někteří rodiče kvůli nejistotě dávají potomky na jiné školy - už se tak stalo v sedmi případech. „Ostatní jsou k odchodu připravení, pokud se sloučení potvrdí,“ dodala ředitelka Filipínská.

Sloučením by se inkluzivní škola zničila, míní učitelka

Rodiče i vedení školy si také stěžují na to, že radnice a politici s nimi dlouhodobě nekomunikují.

„Pokud se sloučíme s Merhautovou, bude to konec komunitní školy s rodinnou atmosférou,“ myslí si ředitelka.

Náměstek Hladík říká, že pokud se nakonec školy budou slučovat, tak až v pololetí nebo na konci roku.

„Rekonstrukce budov obou škol bude stát kolem sedmdesáti milionů a trvat asi tři čtyři roky. Po tu dobu potřebujeme, aby se děti mezi nimi přesouvaly a obě školy spolupracovaly. Jde o to, jestli je možné mít obě organizace dočasně v jedné budově, nebo bude lepší mít právně jednu organizaci,“ doplnil Hladík.

Připustil, že pokud to z diskusí vyplyne, školy se slučovat nemusí. Podle místostarostky Brna-sever Kolářové by ale i případné spojení bylo jen formální, děti by chodily do stejných budov.

„Nemáme strach, že by se po rekonstrukci budova na náměstí Republiky nenaplnila. Pokud bychom ale měli třicet dětí ve třídách, nemůžeme dělat inkluzi. Máme tu třeba děti, které neumí vůbec česky. Sloučením by se inkluzivní škola zničila a vznikla by čistě segregovaná základní škola,“ myslí si učitelka Zuzana Bartušková, která také působí ve školské radě husovické školy.