Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jan Strouhal, MAFRA

Referend v obcích přibývá. Bojují za ptáky a hady, ptají se na hasičárnu

  • 2
Za posledních osm let jich jižní Morava zažila více než dvacítku. Svůj názor se lidé učí projevovat v referendu. Ve středu se jedno takové koná v Kurdějově. Obec chce na území, které obývají slavíci, roháči či užovky, postavit dvacet rodinných domků.

"Hlavně ať přijde dost lidí, ať je to platné," říká napjatě jeden z iniciátorů referenda v Kurdějově na Břeclavsku Václav Klein.

Skupina lidí, v jejímž čele stojí, totiž od podzimu bojuje proti výstavbě necelé dvacítky rodinných domků v lokalitě s názvem Záhumenice. Vadí jim, že plánované práce v zalesněném kopci zdevastují místní přírodu. Ve středu bude jasno. O budoucnosti pozemků rozhodne hlasování místních.

Referenda na jižní Moravě

  • V Jihomoravském kraji proběhlo v letech 2006 až 2013 celkem 23 referend.
  • Průměrná účast na referendech byla 51 %. Nejvyšší účasti dosáhlo referendum v Ústupu u Letovic o výstavbě fotovoltaické elektrárny, volit přišlo 93,9 % voličů. Nejnižší účast byla v Dolních Bojanovicích v říjnu 2011. Přišlo jen 16,4 % obyvatel. Navrhovatelé referenda se voličů ptali, zda chtějí, aby obec koupila areál bývalého zemědělského družstva.
  • V platnost vešlo za posledních osm let celkem 15 referend.
  • Šest referend nedosáhlo potřebné účasti 35 % oprávněných osob a u dvou nejsou známy výsledky.

"Lokalita je ve svahu, když bude odstraněna vegetace, za přívalových srážek dojde k zaplavení spodních domů a ulic. Žijí tam navíc vzácní živočichové jako slavík, roháč či užovka stromová, která se vyskytuje jen na třech místech v zemi," uvádí Václav Klein.

Petici proti stavbě domů podepsalo na podzim 156 lidí z Kurdějova, tedy skoro polovina místních. Dostatek hlasů pak donutil vedení obce začít brát bojovníky za kurdějovskou přírodu vážně a referendum vypsat.

"Volba je anonymní, to by mohlo dodat odvahu i lidem, kteří mají strach. Doufám, že zvítězí zdravý rozum, šance je veliká," říká jedna z obyvatelek Kurdějova.

Aby referendum mohlo zabránit nové výstavbě, musí splnit dvě podmínky. Přijít k němu musí minimálně 35 procent voličů, z nichž se více než polovina vysloví proti plánované výstavbě. Lidé hlasující proti stavbě zároveň musí tvořit minimálně čtvrtinu všech voličů Kurdějova, tedy i těch, kteří volit nepřišli.

Výstavbu hájí starosta, diví se otázce referenda

Na výsledek netrpělivě čeká i druhá strana sporu, majitel pozemků Tomáš Teplý. "Podle platného územního plánu jde o lokalitu určenou k výstavbě. Pozemky jsem kupoval s tímto vědomím," reaguje Teplý, který vlastní parcely se svým bratrancem.

Starosta Kurdějova Jaroslav Matýšek doufá, že si lidé zjistí více, než jim bylo řečeno iniciátory petice, územní plán obce hájí.

"Otázka je z mého pohledu položená špatně, týká se jen výstavby rodinných domků. Například už ne vinařství. Nechápu, proč by jiné stavby organizátorům petice nevadily," tvrdí. Pokud ve středu přijde dostatek voličů, zastupitelům obce nezbude než vůli místních respektovat.

V Mikulově jde o hasičárnu, místní v ní chtějí tržnici

K podobnému boji se schyluje i v nedalekém Mikulově. Tentokrát se však jedná o využití místní hasičárny. Zdejší požárníci totiž dostali na Nový rok nové sídlo.

Zatímco starosta Mikulova Rostislav Koštial by v tom starém rád viděl muzeum totality, skupina okolo místní zastupitelky Ilony Žiškové Vágnerové by naopak ráda podpořila variantu tržnice s regionálními potravinami.

"Lidé jsou z varianty tržnice nadšení, ke konci ledna jsem odevzdala asi jeden a půl tisíce podpisů," popisuje Žišková Vágnerová.

Podle ní by navíc město nemuselo investovat ani korunu, peníze by zaplatil místní podnikatel. Starosta oponuje, že regionální producenti nemají o Mikulov zájem.

"Chtěl bych, aby trh s regionálními potravinami ve městě byl. Nabízím však několik jiných variant, kde by se mohl realizovat. Pravdou také je, že jsem s mnohými podnikateli jednal, bojí se však malé kupní síly v Mikulově," vysvětlil Koštial.

Pokud petičníci splní všechny požadavky, referendum by mělo být vypsáno na podzim a lidé o hasičárně rozhodnou v komunálních volbách.

Referenda? Na jižní Moravě zažila úspěch i krach

Jižní Morava zažila v poslední době několik dalších referend. Loni v květnu jedno zajistilo samostatnost Moravan u Brna. Spojení obce s Brnem si tehdy nepřálo více než devadesát procent voličů. Vedení obce tak muselo zajistit změnu územního plánu.

"Úspěšnost referenda byla velká. Lidé nechtěli, aby se obec proměnila v jedno velké staveniště. Svou roli hrály také špatné zkušenosti s developery," vysvětlila starostka Moravan Marie Barešová.

Příkladem neúspěchu petičníků je referendum bojující proti výstavbě sportovní haly v Boskovicích. Názor tu projevila jen asi pětina místních voličů. Kvůli nedostatku hlasů tak spadlo pod stůl.

"Skupina občanů, která byla proti výstavbě haly, ač hlásala, že mluví za všechny obyvatele města, byla v menšině. Navíc občané, kteří sportovní halu třeba chtěli, nešli volit záměrně, protože věděli, že pokud přijde málo lidí, referendum bude neplatné," popsal některé z možností neúspěchu Jaroslav Parma z boskovické radnice.