Vyplývá to z předběžných výsledků registračního týdne, kdy desítky dobrovolníků sčítaly rodiny v nevyhovujícím bydlení. Došli k číslu 328, které ale není konečné, protože desítky dotazníků se ještě vyhodnocují. Potvrdily se tak počáteční odhady, že v Brně žije 300 až 500 rodin ohrožených bezdomovectvím.
„Velká část potřebných rodin bydlí také u příbuzných, přátel nebo v extrémně přelidněných bytech. Zaznamenali jsme několik případů, kdy na jednoho člověka připadaly méně než dva metry čtvereční obytné plochy,“ popsal Štěpán Ripka z Ostravské univerzity, odborný garant registračního týdne.
Podle sesbíraných dat má průměrná rodina trpící bytovou nouzí jedno až dvě děti. Šestnáct procent nezletilých dětí žije přitom mimo rodinu - v dětském domově, kojeneckém či diagnostickém ústavu, u pěstounů nebo u příbuzných.
„Velká část těchto dětí by se mohla vrátit domů po zlepšení bytových podmínek. Celkem jde o 132 dětí, na jejichž pobyt v dětských domovech a podobných institucích stát vydává asi 52 milionů korun ročně,“ vypočítal Ripka.
Každý den strávený bezdomovectvím je devastující
A nabídl další alarmující číslo - 41 procent dotázaných rodin uvedlo, že minimálně jednou během posledního roku nevědělo, kde s dětmi přečkají noc. „Každý další den, který rodina stráví bezdomovectvím, je devastující,“ dodal Ripka.
To potvrzuje i Denisa Lányiová, samoživitelka tří dětí od devíti do třinácti let, s nimiž žije víc než rok na ubytovně. Říká, že sice nejdřív sama vyplnila dotazník, pak ale začala obcházet další rodiny a pomáhat při registraci jako dobrovolnice.
„V bytech je plíseň, děti často nemají dost prostoru a to se u nich odráží na všem. Nemají dost místa, aby se vyspaly, nemůžou se pak uchytit ve škole, protože jsou unavené. Nebo když vyrůstají na ubytovně, okolo jezdí auta a je nepořádek, tak se pak těžko začleňují mezi ostatní. Lidé, se kterými jsem mluvila, byli často ze své situace zoufalí,“ popsala Lányiová.
Rodiny, které se zaregistrovaly a splňují podmínky, se zapojí do projektu Rapid Re-Housing, což je pilotní testování rychlého zabydlení rodin ohrožených bezdomovectvím. Potrvá dva roky.
„Vylosujeme padesát rodin, které dostanou od města do pronájmu byt bez dalších podmínek,“ řekl zastupitel Martin Freund (Žít Brno), který má na starosti sociální začleňování. Rodiny budou muset pravidelně platit městu nájem a bude za nimi nejméně jednou týdně docházet sociální pracovník.
Kdo dá byty? Městské části zatím žádné neschválily
O byty se bude losovat koncem června, rodiny by se měly nastěhovat v červenci. Město má ale zatím k dispozici jen 26 magistrátních bytů. Zbytek mají poskytnout městské části. Žádná z nich ale zatím uvolnění bytů neschválila.
A to ani ty, které předběžně k projektu vyjádřily sympatie. Jestli tak nakonec město bude mít k dispozici všech 50 bytů, není ještě dva měsíce před slibovaným předáváním klíčů jasné.
„V koalici jsme se shodli, že bychom se chtěli do projektu zapojit, ale v jakém měřítku zatím nejsem schopen říct. Rada vytvořila pracovní skupinu, která to bude řešit,“ řekl Martin Landa (Žít Brno), starosta největší městské části Brno-střed, která by měla poskytnout asi deset bytů. Podle něj je ale možné jejich uvolnění projednat během týdne.
Další městské části buď volné byty nemají, nebo jsou zásadně proti projektu, který už v únoru schválili brněnští zastupitelé. Patří mezi ně například Královo Pole, Bystrc nebo Černovice. „Jak žadatelům, kteří často čekají na byt několik let, vysvětlím, že někomu musíme dát tentýž byt mimo pořadník?“ řekl černovický starosta Pavel Blažík (ČSSD), jenž patří mezi největší odpůrce projektu.
