Ještě před šesti lety hrozil Úrazové nemocnici v Brně zánik. Teď je vše naopak. Do roka se toto městské zařízení stane významným brněnským centrem první pomoci. Zdejší lékaři dostanou nové prostory za 77 milionů korun pro chirurgickou pohotovost.
Pomáhat budou pacientům, které postihne zlomenina končetin, ledvinový záchvat i zánět slepého střeva. Výrazně by se tak mělo ulevit kolegům z Fakultní nemocnice Brno, kteří potřebují síly na řešení těch nejvážnějších případů, kdy se člověk ocitne v ohrožení života.
Oddělení stálé chirurgické a úrazové služby (OSCHÚS) vznikne v prvním a druhém nadzemním podlaží budovy Ponávka 6. Otevření je naplánované na podzim příštího roku. Tvořit ho bude recepce, sedm vyšetřoven, dva zákrokové sály a diagnostické pracoviště RTG a SONO.
„Přes dvaapadesát milionů na rekonstrukci činí dotace od Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod, zbylých čtyřiadvacet milionů zaplatí magistrát Brna,“ uvedl ředitel Úrazové nemocnice Karel Doležal (ČSSD), který je kandidátem do Senátu v obvodě Brno-město 60.
Vyhodnocovat vážnost onemocnění nebo zranění bude hned na recepci specializovaná sestra.
„Pokud bude mít dotyčný horečku a příznaky virózy, tak ho pošle k praktickému lékaři, který u nás bude mít pohotovost. Jinak na OSCHÚS,“ přiblížil Doležal. Připomněl, že stále si pacient může svobodně zvolit, do kterého zařízení ho sanitka odveze.
V nemocnici přibude lékařů
Kapacita starých prostor chirurgické pohotovosti už nestačila, chyběly také pracovní síly. To se ale změní. Dopoledne budou na OSCHÚS sloužit tři lékaři, odpoledne a v noci potom dva – mladý lékař se zkušenějším.
Nově přijala nemocnice do týmu dva mladé doktory, další dva přijdou v příštím roce. Vypomáhat by měli také kolegové z ostatních brněnských nemocnic. Doležal upozornil, že během stavebních prací můžou nastat komplikace s parkováním. Slíbil, že na chod nemocnice ale nebudou mít vliv.
Investice do úrazovky od roku 2009
Zdroj: Úrazová nemocnice Brno |
Zřízení nového oddělení pohotovosti ve středu města vítá i ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus.
„Stále k nám chodí lidé se zraněními nebo onemocněními, které mohou ošetřit lékaři v krajských nebo právě městských zařízeních. My jsme specializovaným pracovištěm pro ty nejtěžší případy,“ vysvětlil Kraus.
„Pokud nám ubude těchto pacientů, lékaři budou mít více času, a tím se může zkrátit čekání na některé operace,“ dodal.
Po otevření nových prostor bude Úrazová nemocnice oficiálně zařízením také pro obyvatele okresu Brno-venkov a okrajových oblastí.
„Chodí k nám pacienti také z Břeclavska nebo Blanska. Teď máme kapacitu pro dvacet tisíc lidí, po otevření OSCHÚS až osmatřicet,“ podotkl Doležal.
Přes dva roky je Úrazová nemocnice jediným zařízením v Brně, kde po šesté hodině večer funguje chirurgická pohotovost. Dříve byla také v druhé brněnské městské Nemocnici Milosrdných bratři v Polní ulici, kde mají gynekologické i neurologické oddělení.
„Právě proto si myslím, že magistrát měl ponechat pohotovost tam. Mají deset let nové sály i více odborností,“ míní brněnský zastupitel a bývalý náměstek primátora Daniel Rychnovský (KDU-ČSL), který Nemocnici Milosrdných bratří šéfoval v letech 1992 až 2010.
Ředitel Nemocnice Milosrdných bratří Josef Drbal, který je brněnským zastupitelem (TOP 09), si to ovšem nemyslí. „V Brně máme koncepci lékařské péče. Podle ní má Úrazová nemocnice sloužit pro akutní případy a my ty méně naléhavé. Jednotlivá zdravotnická zařízení se mají ve výkonech doplňovat,“ argumentoval Drbal.
Tišnov se asi změní na zařízení pro dlouhodobě nemocné
A například krajská nemocnice v Tišnově se bude pravděpodobně v budoucnu ubírat cestou zařízení pro dlouhodobě nemocné. Už v lednu zrušili jednotku intenzivní péče a zhruba dvě desítky lůžek na interně, nyní mají jen osmadvacet míst. „Spolupráce s Úrazovou nemocnicí je dlouhodobá. Zdejší pacienti často směřují se zraněním právě tam,“ uvedl ředitel tamní nemocnice Bořek Semrád.
V roce 2008 hrozil Úrazové nemocnici úplný konec. Přišla o oddělení traumacentra, které řeší ty nejtěžší úrazy. Tuto činnost si převzala Fakultní nemocnice Brno. Tehdejší ministr zdravotnictví Tomáš Julínek chtěl Úrazovku zrušit.
Svůj postoj vysvětloval tím, že nemocnice má nevyhovující stav budovy, špatnou polohu i dostupnost. Nemocnici si nakonec převzal brněnský magistrát, který je zřizovatelem dodnes (o převodu nemocnice čtěte zde a také zde).
