Zámek ve Veselí nad Moravou

Zámek ve Veselí nad Moravou | foto: Hynek Zdeněk, 5plus2.cz

Majitelé slibovali záchranu veselského zámku. Budova ale chátrá dál

  • 5
Už více než dva roky se měli v zámku ve Veselí nad Moravou ubytovávat hosté, pobíhají v něm ale jen hlídací psi. S rekonstrukcí to vypadá bledě. Jeho majitelé navíc dluží městu milion korun.

„Věřím, že své padesáté narozeniny oslavím otevřením hotelu, který vznikne renovací místního zámku.“ Těmito slovy vlil před několika lety naději do srdcí obyvatel Veselí nad Moravou Ľudovít Hamaš, který tuto kulturní památku koupil společně se svojí manželkou Evou. Slovenský podnikatel měl kulatiny už v prosinci 2012, přesto zámek dodnes nenese téměř žádné známky rekonstrukce.

A jeho majitelé navíc naopak dluží městu za nájem přilehlých budov. „Nemáme potřebu se vyjadřovat. Zámek je naším soukromým majetkem, a veškeré dění s ním spojené je proto čistě naší soukromou záležitostí,“ takto vystupuje dnes Eva Hamašová, která vůbec nechce ani naznačit, jaké úmysly nyní manželé s unikátním objektem mají.

O mnoho víc informací než obyvatelé města nemají ani zástupci veselské radnice. „S majiteli nejsme v téměř žádném kontaktu. Ten spočívá pouze v tom, že od nich soudní cestou vymáháme dluh za tři objekty, které měli v ročním nájmu, ale neplatili za ně. Vůči městu tak mají majitelé zámku závazek přibližně jeden milion korun,“ uvedl starosta Veselí nad Moravou Miloš Kozumplík s tím, že bývalou myslivnu, salajku a zahradnictví už Hamašovi v nájmu nemají.

O osud zámku se obávají památkáři

Zámek v současné době vypadá navenek stejně jako před třiceti lety – chátrá. V interiérech ovšem manželé Hamašovi určité kroky udělali. Před třemi lety se začali poměrně intenzivně věnovat zajištění statiky objektu, na mnoha místech odkryli podlahy a plánovali jejich zpevnění a zaizolování. Jestli ve svém úsilí pokračují i v současné době, je ale otázkou. Žádné viditelné party stavebních dělníků se v areálu zámku totiž nepohybují.

Zámek ve Veselí nad Moravou

Vznikl v první polovině 13. století původně jako vodní hrad. Chátrat začal od 80. let minulého století, kdy zůstal prakticky vyklizeným objektem, kterému hrozilo zhroucení. Na počátku 90. let se stala jeho vlastníkem společnost LCS Zámek, která stavbu staticky zajistila, neměla však peníze na jeho renovaci. Budova tak nakonec skončila v dražbě, kde ji manželé Hamašovi získali za milion korun.

Obavy o osud zámku už přitom vyjadřují i památkáři. „Ještě před dvěma lety to vypadalo s veselským zámkem velmi nadějně. Jeho majitelé si nechali zpracovat studie a statický průzkum za přítomnosti výborných slovenských odborníků. Nyní se ale podle mých informací vůbec nic neděje a my s nimi nejsme v téměř žádném kontaktu,“ řekl Jaromír Míčka z Národního památkového ústavu Brno.

Míčka se přitom o osud zámku zajímá už několik desetiletí. „Sleduji jej od konce 80. let minulého století. V té době chátral, a dokonce se uvažovalo o tom, že bude zbourán. Tehdejší vedení radnice ale udělalo velký krok k jeho záchraně. Na důkladnou obnovu ale nemělo potřebné peníze, a tak o něj nakonec neprojevilo při dražbě zájem,“ doplnil Míčka.

Od Hamašových si hodně slibovali i archeologové, kteří před několika lety prováděli v areálu zámku rozsáhlý průzkum. „Probádali jsme skoro celé nádvoří. Díky tomu, že je v blízkosti zámku řeka Morava, se v něm podařilo zakonzervovat i organické materiály, jako je dřevo a kůže. Podařil se nám tam i mimořádný nález šestnácti staveb spadajících do druhé poloviny 13. století. Tento objev nemá nikde v Evropě obdobu,“ poukázal na významnost lokality Mirek Dejmal ze společnosti Archaia Brno.

Do zámku se obyvatelé ani návštěvníci města zřejmě jen tak brzy nepodívají. Zatím aspoň vzniká o unikátních nálezech odborná publikace. „Vydáme ji někdy v letních měsících, patrně v červnu nebo v červenci. Zdokumentujeme v ní veškeré nálezy, přidáme i popis, jak přibližně vypadalo město Veselí nad Moravou ve 13. století a stavební vývoj zámku. Publikace bude zřejmě k dostání v muzeu ve Veselí nad Moravou,“ doplnil Dejmal.

Pod památkovou ochranou

Jestliže ještě před třiceti lety připadala demolice zámku v úvahu, nyní již reálná není. Objekt je totiž zařazen do seznamu kulturních památek a Hamašovým zákon tuto možnost neumožňuje. „Na nemovitosti zařazené do tohoto seznamu se vztahuje zákon o státní památkové péči, kde jsou práva a povinnosti majitele jasně stanoveny,“ vysvětlil Aleš Homola z Národního památkového ústavu.

Mimo jiné tak Hamašovi mají povinnost na vlastní náklady pečovat o zachování zámku a udržovat ho v dobrém stavu. Formulace je ovšem právnicky značně problematická. „Stát tak sice může majitelům nařídit konzervaci objektu, ale v praxi neznám místo, kde by to bylo aplikováno. Hrozilo by totiž, že se majitelé budou donekonečna odvolávat a vše by se neuvěřitelně vleklo,“ doplnil Míčka.