Voda na Vranovské přehradě je letos rekordně teplá, říkají pracovníci tamní...

Voda na Vranovské přehradě je letos rekordně teplá, říkají pracovníci tamní úpravny vody. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Voda ve Vranovské přehradě má letos i v hloubce rekordní teplotu

  • 3
Jak se čistí voda z Vranovské přehrady, která teče doma z kohoutků stovce tisíc obyvatel? MF DNES navštívila místa, kam se moc lidí nepodívalo - úpravnu vody ve Štítarech. Podle jejího šéfa je letošní rok na Vranově výjimečný. Voda je totiž i v hloubce, odkud ji nasávají čerpadla, rekordně teplá. Přes dvacet stupňů Celsia.

Atraktivní lokalita s tisíci chatami, dvěma rekreačními středisky, úchvatnou přírodou i lodní výletní dopravou. To je Vranovská přehrada, jinak ovšem také zdroj pitné vody pro sto tisíc obyvatel od Dešova přes Třebíč až po Moravský Krumlov. Včetně dukovanské elektrárny.

Letos na Vranově výrazně pociťují jeden zajímavý úkaz. "Nepamatuju, že by teplota surové vody někdy za celých dvaatřicet let, co existujeme, byla tak vysoko přes dvacet stupňů Celsia," říká šéf Úpravny vody Štítary Ladislav Šigut.

Provoz, který vede, má ještě jednu zvláštnost. "Jsme evropský unikát. V našich podmínkách nešlo před lety vybudovat štolu, ze které by se jímala voda pro úpravu. A tak projektanti vymysleli plovoucí ponton na hladině čtyři kilometry od hráze přehrady. Nese 52 metrů od břehu soustavu šesti čerpadel s hadicí," vypráví Šigut.

Redaktorka a fotograf MF DNES dostali možnost zúčastnit se výjimečné exkurze do míst, kam moc lidí z břehu nepřijde. Jen v těsné blízkosti pontonu leží přísné první pásmo ochrany.

Z vody na něj upozorňuje čtrnáct červených bójek: nápis s vykřičníkem na každé z nich odrazuje lidi od návštěvy tohoto území.

Obrovská plocha Vranovské přehrady podle vedoucího Úpravny vody Štítary za určitých podmínek vedle sebe snese jak rekreanty, tak čerpání vody, která pak teče lidem z kohoutku desítky kilometrů daleko.

Rekreanti se musejí chovat dle daných pravidel. "Vlastně muselo úplně zmizet jen šestnáct chat nejblíž čerpací stanici. Mezi nimi jedna nádherná, říkalo se jí Orlí hnízdo. A taky bezvadná, klasicky trampská chata známých mořeplavců bratrů Pátých. Bývala hned tady v kopci a bylo jí fakt škoda," vypráví Šigut.

Na první pohled je zřejmé, že odlehlé místo musí lákat lidi k vyjížďkám na lodičkách. Na protějším břehu se zrovna opaluje naháč. "A nedávno tam nějaká dívka fotila několik hodin akty. Dřív se nám taky jezdili zvědavci opalovat na ponton. Jenže co je tu instalovaný klakson a kamery, už si to nikdo nedovolí," prohodí Šigut.

Zrezivělé kolo připomíná havárii parního válce

Celkem 303 schodů je nutné zdolat, aby se člověk ocitl pod svahem na čerpací stanici. Takové je tam převýšení. Šigut dole nedaleko břehu ukazuje velké zrezivělé kolo, překvapivě patří silničnímu válci. Je tu z doby, kdy se čerpací stanice na počátku osmdesátých let stavěla. Nahoře na příjezdové cestě pracoval silniční válec.

Jeho šofér možná kvůli technické závadě kolos nezvládl a neubrzdil. Po čtrnácti metrech, když se řítil ze svahu, stihl vyskočit. Stroj udělal dva kotrmelce a zarazil se dole o potrubí. "Mnohatunový válec pak bylo nutné rozřezat autogenem a po kusech vytahat nahoru. Jako upomínka tu zůstalo to kolo," vypráví šéf úpravny.

Zdolat stovky schodů k čerpací stanici bývalo donedávna pro techniky z úpravny vody nutností, když třeba při bouřce vypadla elektřina. "Dneska už ji nahazujeme dálkově a na schodech je nainstalovaný výtah. Pamatuju ale šichtu, kdy jsem během dvou hodin musel dolů letět čtyřikrát. Pořádná bouřka tu bývá několikrát do roka. Spíš nás teď ale zlobí fotovoltaická elektrárna v poli nedaleko čerpačky. Jak se slunko opře do panelů, dělá nám to skokově přepětí v síti až jedenáct voltů. A to nemají přístroje rády," líčí.

Kvalitu vody hlídají červenky, okouni a candáti

Samotná budova úpravny vody leží 2,5 kilometru od čerpací stanice u silnice ze Zálesí do Štítar. Už ve vestibulu upoutá akvárium. Vesele se v něm prohánějí různě velké ryby. Při pohledu zblízka překvapí, že je to hejno obyčejných tuzemských červenek, okounů či candátů. "To je nejlepší test biotoxicity. Ryby citlivé na kvalitu vody naši chlapi nalovili v přehradě. Voda do akvária proudí z přehrady. Jakmile by se rybky začaly obracet břichem nahoru, hned bychom věděli, že je průšvih," naznačuje Šigut.

A byl někdy? "Byl. Nakonec měl překvapivé rozuzlení. Zrovna před pěti lety, když se úpravna rekonstruovala, jdeme kolem akvárka a vidíme, že jedna ryba jde k hladině, za ní druhá a tak dále. Nastalo haló. Rychle se dělaly testy vody a zjistilo se, že surová přehradní voda se blížila kvalitě pitné. Trvalo to jen několik hodin, a co se v té době na Vranově dělo za biologické procesy, si dodnes nedokážeme vysvětlit. Každopádně ryby pitnou vodu nerady," poznamenává vedoucí.

Ročně tu upraví tři miliony metrů krychlových vody. To je pro lepší představu 1 500 plaveckých bazénů o délce padesát, šířce dvacet a hloubce dva metry.

750 tun odpadu ročně

Technologie je sofistikovaná, už na výstupu z úpravny voda není cítit chlorem a díky působení granulí aktivního uhlí mizí i pachutě, které by mohla mít právě nyní, když její teplota v přehradě překročila dvacet stupňů. Mimochodem v jedné z fází úpravy prochází přes metr šedesát vysokou vrstvu pískového filtru. Materiál do něj se vozí až od Máchova jezera. Písek je křemičitý a laicky řečeno hranatý. Jeho jednotlivé částečky do sebe dobře zapadají a zachytávají nečistoty.

Vedle úpravny je poslední kus zajímavého území. Rozpadající se vysušené kaly. Rezavé hromady překvapivě zarůstají kytkami a trávou. "Je to hydroxid železa, kategorie ostatní odpad, ročně ho máme 750 tun. Není poblíž čistička, tak kaly sušíme, lisujeme a ukládáme. Jedna třebíčská firma, která to od nás částečně odebírá, sušené kaly mísí s jiným materiálem a zaváží tím zemní dutiny po různých těžbách," uzavírá exkurz šéf úpravny ve Štítarech.