Do funkce rektora MU v Brně byl Petr Fiala zvolen v roce 2004.

Do funkce rektora MU v Brně byl Petr Fiala zvolen v roce 2004. | foto: Monika Tomášková, Barbora Tachecí,  MF DNES

Rektora a politologa Fialu zvou do politiky, on však školu neopustí

  • 0
O rektory Masarykovy univerzity v Brně se politici zajímají. Před sedmi lety do politiky vstoupil Jiří Zlatuška, který se stal senátorem a pak i brněnským radním. V srpnu končí v čele univerzity Petr Fiala, jehož politické strany lákají na své kandidátky.

Úspěšný rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala však do politiky nechce a nejspíš zůstane dál ve vedení školy jako prorektor. Protože už byl rektorem dvakrát po sobě, musí se s tímto postem 31. srpna rozloučit.

"S nabídkami ze strany politických subjektů od středu doprava jsem se setkal několikrát. Teď ale nemám úmysl vstoupit aktivně do politiky. A ani nepředpokládám, že by k tomu v nejbližší době došlo," řekl Fiala.

Petr Fiala

Rektor Masarykovy univerzity se narodil v roce 1964 v Brně a na filozofické fakultě vystudoval češtinu a dějepis, kde získal z obou oborů doktorát. Pracoval jako redaktor Lidové demokracie a nakladatelství Atlantis. Po roce 1989 Fiala spoluzakládal katedru politologie na Masarykově univerzitě, kterou v letech 1993 až 2002 vedl. V roce 1996 se stal docentem a o šest let později profesorem. Od roku 2002 působil na nové katedře mezinárodních vztahů a evropských studií. Stal se děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Před sedmi lety byl zvolen nejmladším rektorem v zemi. Ve funkci končí 31. srpna.

Jako politolog se o politiku a veřejný prostor vždycky zajímal, nikdy ovšem pomyslnou hranici nepřekročil. "Pro mě politika není to, co by mi dodávalo prestiž, peníze či něco, co bych neměl. Naopak. Pro mě by vstup do politiky znamenal zhoršení mé pozice. Důvodem, proč o tom někdy uvažuji, je jakýsi pocit odpovědnosti za to, co se v této zemi odehrává," dodal.

Masarykova univerzita na prvním místě

Fialovou prioritou je dál působit na Masarykově univerzitě, věnovat se jejímu rozvoji a zároveň politologii. Třeba jako prorektor.

"Dostal jsem nabídku, abych dál působil ve vedení univerzity, což velmi vážně zvažuji. Můj vztah k ní je velmi úzký a hodně mi záleží na tom, co s univerzitou je," podotkl.

Akademici jako Fiala jsou často v hledáčcích různých politických stran, většinou těch více doprava. Fialovi nabízela angažmá třeba ODS. "Je to mimořádná postava nejen regionálního, ale i celostátního života," vysvětlil šéf brněnských občanských demokratů Pavel Blažek, proč rektora lákali.

Úspěšné osobnosti jako jsou profesoři, lékaři, sportovci či umělci mohou přitáhnout stranám politické body. "Mohou tak získat podporu i těch voličů, kteří by jinak volili někoho jiného," poznamenal politolog Lubomír Kopeček.

Podle něho tuto metodu zkouší nejvíce ČSSD a TOP 09. "Nejčastější je to v případě voleb do Senátu, kde je velká personalizace," dodal Kopeček.

"Je ale otázkou, nakolik jsou dnes úspěšní lidé ochotní vstoupit do politiky. Musí totiž počítat s tím, že na sebe berou jisté stigma," připomenul Kopeček, že veřejnost vnímá politiky negativně. Jako odstrašující příklad může posloužit publicista Radek John.