Zatímco odborníci pochybují o tom, že ve školkách, ve kterých se budou děti učit pracovat s nářadím, pomohou zvýšit zájem o studium na učilištích, ministr Chládek má zcela opačný názor.
„Těžko přesvědčujeme děti v základních nebo středních školách, aby se věnovaly technickým oborům. Pokud je ale už odmalička naučíme pracovat s vrtačkou nebo zatlouct hřebík, vytvoří si k tomu vztah a rozhodnou se pro studium podobných oborů samy,“ neskrýval nadšení Chládek po návštěvě kuřimské školky v minulém týdnu.
Podle něj by školky mohly na technické zaměření čerpat i peníze ze dvou fondů Ministerstva školství.
Práci s nářadím si mohou děti vyzkoušet už ve 24 školkách na Brněnsku a Blanensku, v části z nich běží projekt už rok, jiné se k němu přidaly letos v září.
„Děti se seznamují s pravítkem, rýsují, podle vlastního nákresu si sestaví papírový model autíčka a nakonec si jej samy pilkou vyřežou ze dřeva. Nebo jim vysvětlujeme, co jsou to jednostopá a dvoustopá vozidla, co je převodovka, na jaké pohonné hmoty vozy jezdí. Pak si zkusí sestrojit odrážedlo, na kterém se naučí poznávat součástky a pracovat s nářadím,“ vysvětlila ředitelka mateřské školy Kuřim Lenka Slámová.
Projekt vymysleli Miloš Filip a Ladislav Mihalovič z České manažerské asociace, protože jim vadil nedostatek studentů technických oborů. Zaujali tím Janu Švédovou z akční skupiny Brána Brněnska, která ve spolupráci s občanským sdružením Boskovicko Plus sehnala dotace, z níž se mohl projekt rozjet na zdejších školkách.
„Když přinesete vrtačku mezi předškolní děti, je jisté, že vyvoláte nadšení a budou si to chtít vyzkoušet. A nadšení by jim mohlo vydržet,“ dodala Švédová.
Problém učilišť tkví jinde
Odborníci však mají pochybnosti o tom, že projekt pomůže právě učilištím.
„Nedostatek zájmu o ně tkví někde jinde. Problémem je jejich tristní stav a to, že rodiče své děti na obory bez maturity posílat nechtějí. Dle statistik jsou totiž lidé jen s výučním listem nejvíce ohroženi nezaměstnaností,“ vysvětlil Tomáš Feřtek, konzultant obecně prospěšné společnosti EDUin, která se zabývá vzděláváním.
Ani Iveta Hniličková, ředitelka mateřské školky ve Francouzské ulici v Brně si nemyslí, že děti v budoucnu ovlivní, že si odmalička budou hrát se skutečným nářadím. „Každé dítě se zajímá o něco jiného. My je vedeme k technickým věcem prostřednictvím hraček, jako jsou stavebnice nebo dětské nářadí. Tak to podle mě úplně stačí,“ uvedla Hniličková.
„Mělo by se spíš cílit na osmáky a deváťáky“
Rodiče sice podobné zaměření školek vítají, avšak z jiného důvodu. „V dnešní době rozvodů a samostatně žijících lidí se hodí být zručný a nemuset se spoléhat na ostatní. Nedokážu si ale představit, jak by to mělo zvýšit zájem o učňovské obory,“ řekla Jana Slováčková z Račic na Vyškovsku, jejíž dcera do školky právě chodí.
Naproti tomu technická učiliště by uvítala, kdyby se ministr Chládek zaměřil na jinou aktivitu, jak k nim přilákat studenty. „Nám by spíš pomohlo, kdyby cílil na žáky osmých a devátých tříd,“ vyjádřila se Iveta Vogtová, zástupkyně Střední školy strojírenské a elektrotechnické v Trnkově ulici v Brně-Líšni.
Zato vedoucí brněnské pedagogicko psychologické poradny Libor Mikulášek to tak černě nevidí. „V době, kdy děti perfektně ovládají tablety a sedí pořád u počítače, jim trochu té manuální práce vůbec neuškodí,“ domnívá se Mikulášek.
