Mercedes Dietrichsteinová požaduje vrácení stovek pozemků a rovněž tak i některé nemovitosti, které stojí převážně na Mikulovsku

Mercedes Dietrichsteinová požaduje vrácení stovek pozemků a rovněž tak i některé nemovitosti, které stojí převážně na Mikulovsku | foto: Radek Miča, MAFRA

Restituční kauza Dietrichsteinů se protáhne kvůli přečíslování parcel

  • 2
Projednávání restituční kauzy Dietrichsteinů u břeclavského soudu se asi protáhne o měsíce kvůli loňskému přečíslování parcel. O navrácení podstatné části původního rodového majetku usiluje Mercedes Dietrichsteinová. V její žalobě jsou ale uvedená čísla starých parcel.

Její žalobu na devět státních institucí, po nichž žádá kromě zámku v Mikulově i stovky hektarů půdy, bude nutné přepracovat. "Obsahuje čísla starých parcel," řekl právní zástupce Dietrichsteinové Jaroslav Čapek. Přepracování obžaloby nebude jednoduché.

"Bude nutné srovnávat staré mapy s novými a zjistit, jaká čísla byla požadovaným pozemkům nově přidělena," uvedl Čapek. Katastrální úřad podle něj tento přepis odmítá udělat. Bez přesného soupisu majetku přitom soud nemůže o restitučním nároku rozhodnout.

Z informací, které Čapek nově předložil soudu, vyplývá, že Alexandr Dietrichstein (1899 - 1964) bojoval za druhé světové války v německé armádě.

Právní zástupce Jihomoravského kraje Aleš Pejchal z toho usuzuje, že se před nástupem do ní musel přihlásit k říšskému občanství a Dietrichsteinův majetek byl tedy řádně konfiskován na základě Benešových dekretů.

O vztazích Dietrichsteina k nacistům bude svědčit pamětník

S tím ale Čapek nesouhlasí. Uvedl, že za války byl Dietrichstein ve Vídni zatčen a vyslýchán gestapem a protože nespolupracoval, musel za trest narukovat. O jeho vztazích k nacistům bude v pátek u soudu vypovídat mikulovský pamětník Jan Sochor. Patrně bude svědčit proti Dietrichsteinovi.

Pro posouzení restitučních nároků Dietrichsteinové bude klíčové to, jaké měl její otec za války občanství. Zástupci devíti státních institucí tvrdí, že říšské - byl tedy Němec a majetek mu byl řádně zabaven. Někteří historikové ale tvrdí, že tomu tak není, což zabrání majetku Dietrichsteinům zpochybňuje.

Podle Čapka vznikl při samotné konfiskaci, která se stala v roce 1946, zádrhel v tom, že nebyla učiněna podle tehdy platných zákonů. Je prý na ni třeba hledět, jako by se ani nekonala.

Dietrichstein odešel za války do Vídně a po ní se již do Mikulova nevrátil. Jeho tamní sídlo vypálili Němci prchající před postupujícími sovětskými jednotkami. Zámek je nyní opravený a patří ke známým jihomoravským dominantám. Působí v něm muzeum.