Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rodiče bývalého vůdce skinů - Martina Korce - patřili k brněnským „máničkám“

  10:00aktualizováno  10:00
Jedním z fenoménů Brna počátkem 90. let byly pouliční boje mezi pravicovými extremisty a ultralevičáky. Vůdcem místních skinheadů byl tehdy Martin Korec. Časem skončil i ve vězení, ale neprávem.

Martin Korec se stal v patnácti letech vůdcem skinheadského hnutí Bohemia Hammerskins. Ilustrační foto | foto: MF DNES

Martinu Korcovi je pětatřicet let, je vypracovaný, potetovaný a vyholený na milimetrového ježka. Byl u všeho podstatného, co se v Brně okolo skinheadů dělo. "Vůdcem brněnských skinů jsem se stal v roce 1990," začíná své vyprávění.

Profil martina korce

Pětatřicetiletý brněnský rodák se stal od počátku 90. let ve svých patnácti letech vůdčí postavou brněnských skinheadů.

V roce 1994 vznikla v Brně odnož skinheadského hnutí Bohemia Hammerskins (BHS), kde byl rovněž čelní postavou.

V roce 1996 byl na 27 měsíců uvězněn coby podezřelý z napadení tří lidí. Na základě expertiz a svědectví byl osvobozen. Do letoška se soudil o odškodné.

Živí se jako tatér a obchodník s oblečením oblíbeným skiny. Přede dvěma lety se oženil. Děti zatím nemá.

Korcovi rodiče byli paradoxně klasické "máničky" neboli brněnští hippies. Jejich syn ale poslouchal skupinu Orlík už od konce 80. let. "A takových nás nebylo v Brně zase tolik," zmiňuje společné podhoubí skinheadů a vzpomíná na partičky, které se v různých městských čtvrtích scházely.

V roce 1991 až 1992 našli útočiště v hospodě Kuželna. A začali nabývat na síle, které ale z oficiálních míst nikdo nevěnoval pozornost. "Toto hnutí bylo bagatelizováno do doby, než se jejich členové začali chovat agresivně," vzpomíná na nečinnost policejních složek Bořek Mezník, někdejší významná osobnost brněnských anarchistů.

Bitky a bezmocná policie

"V 90. letech policie zprvu nijak nezasahovala, sama totiž nevěděla, co se sebou a jak se na skinheady tvářit," potvrzuje Korec a dodává: "Po roce 1995 však začala vznikat protiextremistická oddělení, která zas byla pro smích," vzpomíná na tatíky s krysou na rameni, kteří přicházeli z kontrarozvědky na jejich koncerty bez představy, jak takový skin vypadá.

Policie si zprvu nevěděla rady ani s častým pouličním násilím. "Po Brně se to opravdu hodně rvalo," vzpomíná Korec. Tehdy takové bitky nikdo zvlášť neřešil, nepsalo se o nich. Přitom takřka každý pátek i sobotu docházelo hlavně kolem hlavního nádraží ke rvačce.

Pokud jde o ideové vybavení mladých brněnských skinheadů, přiznává Martin Korec, že velké povědomí o hnutí neměl počátkem 90. let nikdo z nich. "Ale byl to takový fenomén, že tehdy kdekdo chtěl být skinhead a nosit těžké boty. Ne každému to ale vydrželo," vzpomíná Korec.

Cvičit, nebrat drogy, bílá rasa, vězení

V roce 1994 vznikla v Brně odnož skinheadského hnutí Bohemia Hammerskins (BHS). "Byl jsem jedním ze zakladatelů tohoto elitářského hnutí mezi skinheady," vzpomíná Korec na doktrínu BHS, která přikazovala vzdělávat se, pěstovat bojová umění, nebrat drogy a být příkladem ostatním.

V roce 1996 vzniklo u policie oficiální protiextremistické oddělení, což Martin Korec dává do souvislosti se svým následným uvězněním. Jako devatenáctiletý skončil totiž na 27 měsíců ve vazbě. Podle obžaloby měl u hlavního nádraží pobodat dva lidi, dalšího pořezat. Ukázalo se, že těžká zranění nezpůsobil on. Byl tedy nakonec propuštěn.

"Protiextremistický útvar potřeboval vykázat nějakou práci, a tak to na mne víceméně našroubovali," myslí si Korec. (Více o soudu a následném odškodnění za vězení zde.)

Rasisti jsou jinde?

Dnes má tento muž v Brně tetovací studio a obchod s oblečením oblíbeným u skinheads. "Potkávám se tu s různými lidmi, a když slyším jejich názory na přistěhovalce nebo cikány, říkám si, že obyčejný skin má ve tvrdosti výroků skutečně ještě co dohánět," tvrdí tatér, který se brání označení rasista. Tvrdí, že on jen pojmenovává sociální problém. Názory však dodnes nijak nezměnil.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vězení (ilustrační foto)
Policisté dopadli muže, který přepadl pošty. Hrozí mu deset let za mřížemi

Až deset let hrozí jednačtyřicetiletému muži, který podle kriminalistů přepadl pošty v Brně a Mutěnicích na Hodonínsku. Dopadli ho v jedné z obcí na Brněnsku....  celý článek

Bývalý brněnský radní za ANO Tomáš Kratochvíl stanul před soudem kvůli...
Zastupitel Brna Kratochvíl dostal podmínku za podvody, hrozilo mu až 8 let

Zastupitel Brna Tomáš Kratochvíl (zvolen za ANO) dostal u Městského soudu v Brně podmínku za krácení daně u své nábytkářské firmy Toka. Obžaloba politika...  celý článek

Společnost SAKO se stará o komunální odpad v Brně. Ročně spálí 248 tisíc tun...
Vědci vymysleli program pro největší spalovnu v Česku, vyrobí víc elektřiny

Když už musí odpadky do spalovny, ať na své poslední cestě poslouží co nejvíc a přesně. Brněnští vědci se tímto heslem řídili, když pro největší tuzemskou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.