Martinu Korcovi je pětatřicet let, je vypracovaný, potetovaný a vyholený na milimetrového ježka. Byl u všeho podstatného, co se v Brně okolo skinheadů dělo. "Vůdcem brněnských skinů jsem se stal v roce 1990," začíná své vyprávění.
Profil martina korcePětatřicetiletý brněnský rodák se stal od počátku 90. let ve svých patnácti letech vůdčí postavou brněnských skinheadů. V roce 1994 vznikla v Brně odnož skinheadského hnutí Bohemia Hammerskins (BHS), kde byl rovněž čelní postavou. V roce 1996 byl na 27 měsíců uvězněn coby podezřelý z napadení tří lidí. Na základě expertiz a svědectví byl osvobozen. Do letoška se soudil o odškodné. Živí se jako tatér a obchodník s oblečením oblíbeným skiny. Přede dvěma lety se oženil. Děti zatím nemá. |
V roce 1991 až 1992 našli útočiště v hospodě Kuželna. A začali nabývat na síle, které ale z oficiálních míst nikdo nevěnoval pozornost. "Toto hnutí bylo bagatelizováno do doby, než se jejich členové začali chovat agresivně," vzpomíná na nečinnost policejních složek Bořek Mezník, někdejší významná osobnost brněnských anarchistů.
Bitky a bezmocná policie
"V 90. letech policie zprvu nijak nezasahovala, sama totiž nevěděla, co se sebou a jak se na skinheady tvářit," potvrzuje Korec a dodává: "Po roce 1995 však začala vznikat protiextremistická oddělení, která zas byla pro smích," vzpomíná na tatíky s krysou na rameni, kteří přicházeli z kontrarozvědky na jejich koncerty bez představy, jak takový skin vypadá.
Policie si zprvu nevěděla rady ani s častým pouličním násilím. "Po Brně se to opravdu hodně rvalo," vzpomíná Korec. Tehdy takové bitky nikdo zvlášť neřešil, nepsalo se o nich. Přitom takřka každý pátek i sobotu docházelo hlavně kolem hlavního nádraží ke rvačce.
Pokud jde o ideové vybavení mladých brněnských skinheadů, přiznává Martin Korec, že velké povědomí o hnutí neměl počátkem 90. let nikdo z nich. "Ale byl to takový fenomén, že tehdy kdekdo chtěl být skinhead a nosit těžké boty. Ne každému to ale vydrželo," vzpomíná Korec.
Cvičit, nebrat drogy, bílá rasa, vězení
V roce 1994 vznikla v Brně odnož skinheadského hnutí Bohemia Hammerskins (BHS). "Byl jsem jedním ze zakladatelů tohoto elitářského hnutí mezi skinheady," vzpomíná Korec na doktrínu BHS, která přikazovala vzdělávat se, pěstovat bojová umění, nebrat drogy a být příkladem ostatním.
V roce 1996 vzniklo u policie oficiální protiextremistické oddělení, což Martin Korec dává do souvislosti se svým následným uvězněním. Jako devatenáctiletý skončil totiž na 27 měsíců ve vazbě. Podle obžaloby měl u hlavního nádraží pobodat dva lidi, dalšího pořezat. Ukázalo se, že těžká zranění nezpůsobil on. Byl tedy nakonec propuštěn.
"Protiextremistický útvar potřeboval vykázat nějakou práci, a tak to na mne víceméně našroubovali," myslí si Korec. (Více o soudu a následném odškodnění za vězení zde.)
Rasisti jsou jinde?
Dnes má tento muž v Brně tetovací studio a obchod s oblečením oblíbeným u skinheads. "Potkávám se tu s různými lidmi, a když slyším jejich názory na přistěhovalce nebo cikány, říkám si, že obyčejný skin má ve tvrdosti výroků skutečně ještě co dohánět," tvrdí tatér, který se brání označení rasista. Tvrdí, že on jen pojmenovává sociální problém. Názory však dodnes nijak nezměnil.
