Už pět let bojují manželé Kociánovi u Městského soudu v Brně o dvacetimilionové odškodné. Jejich synu Matějovi vytrhli v roce 2010 lékaři v brněnské Dětské nemocnici krční mandle. Na první dojem banální zákrok měl však nešťastnou dohru. Kvůli pooperačním potížím chlapec ochrnul a potřebuje nepřetržitou péči. Kociánovi tvrdí, že personál mu včas nepomohl a nemocnice navíc manipuluje se záznamy.
Včera zazněla možná klíčová výpověď v celém případu. U soudu vypovídal David Marx – jeden z největších českých odborníků na kvalitu péče ve zdravotnictví. A ten nemocnici zkritizoval právě ze nevhodné vedení zdravotní dokumentace, z níž není patrné, jak lékaři o Matěje pečovali a kdy nastaly komplikace.
„Dostali jsme kopie zpráv, mezi kterými jsou bílé strany. Je navíc zřejmé, že dokumentaci někdo dodatečně upravoval. To je nepřípustné. Informace musí být co nejpřesnější a srozumitelné. Na základě listin, co dodala nemocnice, nelze provést rekonstrukci případu,“ podivoval se Marx, který byl v minulosti poradcem ministerstva zdravotnictví pro kvalitu péče v českých nemocnicích.
Nemocnice chybu odmítá
Roman Kraus, ředitel Fakultní nemocnice Brno, pod kterou zařízení pro dětské pacienty spadá, nařčení z účelové manipulace se záznamy důrazně odmítl. „Před šesti lety, kdy se tento případ začal řešit, jsem si dokumentaci vyžádal. Měl jsem ji u sebe a rozhodně tam nikdy nic dodatečně nedopisoval,“ reagoval Kraus.
Kociánovi nejenže poukazují na manipulaci se zdravotní dokumentací, ale navíc tvrdí, že není přijatelné, aby péči o pacienty na oddělení zajišťovala v noci pouze jedna lékařka. Ta se navíc měla starat o nemocné v ambulanci a být k dispozici k případným poradám, pokud se vyskytne závažný případ.
Podle Marxe existuje vyhláška, která personální obsazení služeb v nemocnicích řeší. „Nicméně podle ní není možné pevně nastavit, kolik lidí má obstarávat péči o pacienty. To je vždy v kompetenci jednotlivých nemocnic,“ podotkl Marx.
Právní zástupkyně nemocnice Hana Krejčí po něm chtěla, aby jasně řekl, zda lékaři Matějovi poskytli dostačující péči. Marx ale argumentoval právě nevhodnými záznamy. „Není z nich zjevné, zda mu například personál měřil teplotu. Chybí i další údaje,“ odpověděl.
Další jednání v dubnu
Podle Matějova otce Vítka Kociána bylo včerejší líčení podstatné právě v tom, že znalec poukázal na pochybení nemocnice. „Naznačil, že prostředí, do kterého Matěje umístili, pro něj bylo nebezpečné. Měli ho přesunout jinam, nebo zajistit procesy, kterými by ho více hlídali. To je celá podstata všeho, co se vlastně stalo. A to, že našeho syna nechali celých sedm minut bez lékařské pomoci, nelze nazývat lékařským rizikem, ale jednoznačně pochybením,“ domnívá se.
Tehdy čtyřletého Matěje operovali doktoři z Dětské nemocnice v dubnu 2010. Tři dny po zákroku však chlapci začal krk mírně krvácet. Lékaři se proto rozhodli, že přistoupí k druhé operaci, po níž Matěje umístili na standardní pokoj. Nastaly ale další komplikace. Chlapci selhalo srdce a nedostával se mu kyslík do mozku, který se vážně poškodil. Když po několika minutách konečně k Matějovi dorazil přivolaný lékař, musel jej pětatřicet minut oživovat. Poté ho nechal převézt na anesteziologicko-resuscitační oddělení (ARO).
Soudkyně Ivana Chlupová odročila jednání na 28. dubna. Právní zástupkyně nemocnice si ještě vyžádala dodatky k dřívějším znaleckým posudkům. Na rozsudek z městského soudu čeká Krajský soud v Brně, kam rodina Kociánových podala hromadnou žalobu. V ní žádá odškodnění dalších patnáct milionů korun, protože vzniklá situace ovlivnila její životy.
