Hodně pohybu v přírodě, méně dětí ve třídách, slovní hodnocení místo známek. Anebo učení díky vlastní zkušenosti. Tak si představovali jihomoravští rodiče v Tišnově a Rousínově základní školu, do které budou chodit jejich děti.
Žádnou takovou však nenašli, rozhodli se proto založit vlastní. V kraji budou takové fungovat už tři.
„V běžné škole je spousta věcí, které vidíme jinak, a není jiná cesta než to zkusit po svém. Chceme dát víc prostoru tvořivosti dětí, aby měly větší možnost ovlivňovat, co a jak se budou učit,“ vysvětlila Zuzana Kostřicová ze spolku rodičů Hnízdo, který je zřizovatelem 1. svobodné komunitní školy Zahrada v Tišnově.
Do školy bude chodit 12 dětí od první do třetí třídy a budou se učit spolu. Na vybavení uspořádali rodiče sbírku na internetu.
Školné se pohybuje kolem třech tisíc
Ačkoli za pár týdnů vybrali více než 120 tisíc korun, na chod školy to nestačí. Žáci zaplatí měsíční školné 3 100 korun. Nápad otevřít vlastní školu dostali i rodiče v Rousínově, Základní školu Krasohled budou navštěvovat zatím jenom tři děti.
„Bereme to jako rozjezd. Doufáme, že příští rok už naplníme celou třídu,“ řekla ředitelka školy Martina Zitová. „Začali jsme pozdě s propagací, ale lidé o naši školu stojí,“ dodala.
V Rousínově školné vyjde také na 3 100 korun měsíčně. Rodiče z Tišnova i Rousínova čerpali zkušenosti od zakladatelů první podobné školy na jižní Moravě, do níž chodí děti už rok. Základní škola Letokruh sídlí v Brně-Řečkovicích a je o ni čím dál větší zájem.
„Máme dvě třídy po 16 dětech a naplněnou kapacitu,“ potvrdila Petra Langášková, předsedkyně spolku Kaplia, který je zřizovatelem školy. Česká školní inspekce řečkovické základce udělila nejlepší ohodnocení. „Potěšilo nás, že děti jsou tak spokojené, že nechtěly chodit ze školy domů,“ doplnila Langášková.
„Děje se to i jinde ve světě“
Školné se oproti loňskému roku nezmění - činí 3 500 korun. Vedení školy jej však chce postupně snížit.
Odborníci na vzdělávání iniciativu rodičů chválí a říkají, že komunitní školy se v tuzemsku objevují až poslední dobou.
„Je to velmi výrazný trend posledních zhruba pěti let,“ podotkl Tomáš Feřtek, konzultant neziskové organizace Eduin zabývající se českým školstvím.
Podle Tomáše Janíka z Masarykovy univerzity to může být reakce na přeplněnost základek ve větších městech či satelitních vesnicích.
„Děje se to i jinde ve světě a je dobře, že rodiče takto vyjadřují zájem o vzdělání. Domnívají se, že vytvoří školu, která bude lépe odpovídat jejich představě, co je dobré vzdělávání pro jejich děti,“ uvedl Janík, jenž je proděkan pedagogické fakulty a ředitel Institutu výzkumu školního vzdělávání.
Slova odborníků potvrzuje i Langášková z Letokruhu. „Obrací se na nás zájemci o rady, jak založit školu, a to i z menších měst,“ řekla.
Odchodit všech devět ročníků
Ve školách založených rodiči se děti musí naučit to samé, co ve státních. Rodiče si přejí, aby jejich děti absolvovaly celých devět ročníků. Podle odborníků ale kvůli nedostatku dlouhodobých zkušeností mohou nastat problémy.
Rodiče totiž momentálně řeší především výuku na prvním stupni.
„Že by školy zanikly jen proto, že děti zakladatelů odrostou, nepředpokládám,“ sdělil Feřtek. „Bude-li škola funkční, zájemců bude dost. Navíc aby fungovala, musí do ní chodit hodně dětí, nejen ty ‚zakladatelské‘. Je to organizačně příliš náročné, než aby se to dělalo jen na pět či devět let,“ dodal expert.
Přestože nápad založit vlastní školu vypadá podle proděkana Janíka ambiciózně, žákům prvního stupně postačí dva učitelé.
„Složitější je to na druhém stupni, kdy je potřeba na každý předmět jiný učitel. Nedá se tak odhadnout, jak budou tyto školy trvalé a stabilní,“ dodal Janík.
