Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Rom žádal půlmilionové odškodné za dětství ve zvláštní škole. Neuspěl

Sedmatřicetiletý Rom nedostane další šanci vymoci po státu půlmilionové odškodné za to, že byl jako dítě zařazen do zvláštní školy. Ústavní soud se přiklonil k závěrům soudů nižších instancí, které v minulosti vyvrátily, že by takto byl vzděláván kvůli své etnické příslušnosti.

Muž, který od svých dvou let vyrůstal v ústavu a nyní žije v Praze, si Ústavnímu soudu stěžoval proto, že mu podle jeho mínění předchozí rozsudky odepřely ochranu před diskriminací. Zvláštní škola, kam ho kdysi poslal okresní národní výbor, ho prý připravila o lepší možnost uplatnění.

„I když Ústavní soud shledal v argumentaci nižších soudů pochybení, podanou stížnost zamítl. Prováděná dokazování prokázala, že jeho zařazení do zvláštní školy bylo opakovaně přezkoumáváno širokou paletou vyšetření,“ sdělil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Dotyčný byl v péči pedagogicko-psychologické poradny v Chebu, nicméně psychologická vyšetření prováděla průběžně během celé jeho školní docházky různá pracoviště. Sledovány byly také jeho studijní výsledky. Nešlo proto o rutinní postupy tehdejších úřadů při rozhodování o vzdělávání romských žáků.

Zvláštní škola měla vyrovnat hendikep

Zásadním argumentem žalobce byly od počátku statistiky zpracované tehdejším ústavem školských informací, podle nichž v letech 1985 až 1995, kdy chodil do zvláštní školy, bylo v těchto vzdělávacích institucích zhruba 40 procent všech žáků romských. V celé populaci přitom byly Romů jen pouhá asi dvě procenta.

První třídu zvláštní školy muž opakoval, během druhého ročníku se pak objevil rovněž návrh na jeho úplné osvobození od školní docházky, k tomuto opatření nakonec úřady nepřistoupily. Později si pak ze své iniciativy dodělal kurz pro doplnění základního vzdělání i maturitu na Romské střední škole sociální v Kolíně.

Žalobu podanou v roce 2008 zamítl o rok později Městský soud v Praze s tím, že se diskriminaci či upření práva na vzdělání neprokázalo. Obdobně se následně vyjádřil i pražský vrchní soud i Nejvyšší soud.

„Nejvyšší soud zamítl odvolání proti svému rozsudku z prosince 2012 s tím, že odlišné zacházení s dotyčným mělo za cíl vyrovnání zjištěného hendikepu a že nelze předpokládat, že byl a priori znevýhodněn kvůli příslušnosti k romskému etniku,“ zaznělo během středečního vyhlášení nálezu Ústavního soudu.

Ústavní soud podle Rychetského svým středečním nálezem nevede polemiku s Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku, který v minulosti označil několik stížností na diskriminační jednání vzhledem k etnickému původu za odůvodněné.

„Naopak jsme se tentokrát pokusili akcentovat rysy, které tento případ odlišují. Význam nálezu je spíše systémový v tom smyslu, aby se soudy neopíraly v takových případech o statistiky, ale konkrétní případy posuzovaly individuálně,“ doplnil předseda.