Podobné výtržnosti chce město zastavit. Vyslalo proto na koupaliště romské asistenty prevence kriminality, kteří běžně pracují pro městskou policii jako „styční důstojníci“ pro kontakt s komunitou Romů. Na rozdíl od běžných dní budou přes léto ve službě i o víkendu – na tu dobu s nimi podepsal pracovní smlouvu provozovatel koupaliště, organizace Tereza.
„Výborně znají místní poměry a mají v rámci své komunity také skvělou autoritu,“ tvrdí velitel městské policie Stanislav Hrdlička, podle kterého asistenti dokážou vyřešit i takové potíže, se kterými si neví rady personál koupaliště.
Čtyři asistenty prevence kriminality Břeclav platí z dotačních peněz. Romové ve službách městské policie působí v běžných dnech v sociálně vyloučených lokalitách, jako je například břeclavská Riegrova ulice, hustě obydlená romskou menšinou.
„Pokud bychom je nasadili jinde, porušili bychom dotační podmínky. Nám se však podařilo s ministerstvem vnitra dohodnout, aby v letních měsících pracovali na koupališti. Protože vyloučená lokalita se nám v podstatě přesunula sem,“ vysvětluje Hrdlička.
Jakmile podle něj pominou důvody, aby asistenti na koupališti dál zůstávali, vrátí se opět do svého původního působiště. O to, aby mladí Romové respektovali pravidla provozu koupaliště, se bude snažit také organizace IQ Roma Servis. „Domluvili jsme se s nimi, že jim dodáme jména konkrétních problémových jedinců, a chceme, aby na ně tlačili a naučili je řádnému chování,“ uvedl místostarosta Jaroslav Válka (ČSSD).
Plovárna se špatnou pověstí
Problémy na břeclavském koupališti trvají už dlouhou dobu. Mezi lidmi kolují i absurdní fámy, že Romové tam mají vstup zadarmo nebo že mohou bezplatně navštěvovat plaveckou školu. Ve skutečnosti jim nahrává jen jedna letošní novinka, výhodné rodinné vstupné. „Rodinu pojímají trochu šířeji. Nikoho nelustrujeme, ale pokud je opodstatněné podezření, že rodina nečítá patnáct lidí, musí žadatel o slevu předložit doklad, který prokáže, že skutečně jde o rodinu,“ řekl s nadsázkou místostarosta.
Špatná pověst koupaliště vedení města pochopitelně netěší. „Postupně do něj investujeme, a pokud sem lidé nebudou chodit, celá investice přijde vniveč,“ posteskl si Válka. A město logicky dělá vše pro to, aby se pohled lidí na zařízení změnil. „Nestojíme o to, aby místní lidé vyváželi peníze jinam. Když jejich peníze skončí na břeclavském koupališti, o to víc do něj budeme moci zpětně investovat,“ podotkl místostarosta Zdeněk Urban (ČSSD).
Vulgární Romové řádí ve Znojmě
Obdobné problémy s některými příslušníky romské komunity jako v Břeclavi řeší i provozovatelé znojemské plovárny Louka. „Koupou se ve spodním prádle, ve kterém chodí celý den. Jsou hluční. Nemůžeme je ale z koupaliště vyhodit, to by byla diskriminace,“ říká správce František Svoboda.
Vadí mu, že jsou tamní Romové vulgární a místním plavčíkům už dokonce vyhrožovali zabitím nebo zapálením auta. „Když zavoláme policii, tak také nic nezmůže,“ posteskl si Svoboda.
Zato v Hodoníně i v Brně řeší konflikty jen občas. „U pokladny i u bazénu máme ochranku, která řeší konflikty či případně volá policii,“ řekla Michaela Radimská, mluvčí Starez Sport, která má na starosti koupaliště Zábrdovice a Riviéru.
V Hustopečích mají zkušenosti zcela opačné. „Jsem překvapený. Jezdí k nám Romové z Brna. Zaplatí, chovají se slušně. Je vidět, že jsou to inteligentní lidé. Nejsou hluční, jak to bývá zvykem,“ hodnotí šéf koupaliště Aleš Proschek.
Břeclavské koupaliště zažilo zatím nejhorší incident už před dvanácti lety. Tehdy se čtyřicet Romů porvalo s plavčíkem, který je upozornil, že se nemají koupat oblečení. A následně i se třemi muži, kteří se plavčíka zastali.
