Těžební věže pumpující z hloubky kvalitní ropu a také zemní plyn se tyčí zejména na Hodonínsku a částečně také na Břeclavsku. A naftaři už zkoumají, kde by vybudovali další, například v Mutěnicích.
Děsí místní těžba ropy? Naopak. Obce, které mají cenné suroviny ve svém katastru, získávají do rozpočtu až desítky milionů korun ročně, které pak mohou investovat.
„V podstatě se dá říci, že všechno, co se u nás v obci zbudovalo od 90. let minulého století, je jen díky těmto penězům. Kdybych měl být konkrétní, tak jsme za ně třeba před třemi lety přistavěli budovy druhého stupně základní školy a postavili k tomu navíc i moderní tělocvičnu. Náklady se vyšplhaly na 80 milionů korun. Vše jsme přitom postavili bez jakékoliv dotace,“ pochlubil se starosta ani ne půldruhatisícových Dambořic na Hodonínsku Josef Kratochvíl.
Jiné obce srovnatelné velikosti by si o podobných investicích mohly nechat jen zdát. Dambořice ale měly tu výhodu, že na jejich teritoriu našly Moravské naftové doly (MND) největší ložiska ropy a zemního plynu v České republice.
Obec je proto široko daleko známá jako moravský Kuvajt, k čemuž se hrdě hlásí i na svých webových stránkách.
Analýza potrvá několik let
Z milionů od ropné společnosti by mohli v budoucnu profitovat i obyvatelé Mutěnic a Archlebova na Hodonínsku. V obou obcích totiž MND umístila zkušební věže. Zatímco v Mutěnicích je už odstraněna a analyzují se výsledky, v Archlebově průzkumná věž ještě stojí.
„Musím se přiznat, že to zatím vůbec neřeším. Vím, že bychom získali podle zákona několik procent z tržeb za těžbu, ale kolik je to přesně, to vážně nevím. Počkám si až na to, jak dopadne zkušební vrt,“ uvedl starosta Archlebova Oldřich Ždánský.
Podle MND je Hodonínsko jednou z klíčových oblastí těžby plynu a ropy. „Právě z toho důvodu jsme se rozhodli dělat průzkumné vrty u Mutěnic a Archlebova. Na přesné výsledky čerpacích zkoušek je ale nutné si počkat několik let. Teprve pak můžeme analyzovat, jestli tam budeme plyn nebo ropu vůbec těžit,“ upozornil mluvčí MND Dan Plovajko.
Příjem ze stejného zdroje využívá ve svém rozpočtu i Břeclav. „Z těžby získáváme přibližně 16 milionů korun ročně. Peníze využíváme v rozpočtu tak, že se snažíme podporovat ekologické aktivity,“ poukázala na využití peněz z těžby nerostů mluvčí břeclavské radnice Eliška Windová.
MND letos do průzkumu nových teritorií na jižní Moravě investuje půl miliardy korun. Jestliže budou výsledky uspokojivé, mohly by nové objevy přinést vytvoření i několika desítek nových pracovních míst. Těch je přitom na Hodonínsku trvalý nedostatek.
