Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ropa už nebude ohrožovat pitnou vodu na jižní Moravě. Stát sondy uzavře

  19:11aktualizováno  19:11
Na Hodonínsku jsou v zemi zakopané stovky těžařských sond. Jsou staré desítky let a dnes už je nikdo nepoužívá. Dlouhodobě tak ohrožují životní prostředí - mohou zamořit půdu i znečistit řeku Moravu. Stát nyní získal peníze na to, aby je definitivně zabezpečil.

Těžba na jihu Moravy i přes uzavírání některých dolů rozhodně není v ohrožení. Ilustrační snímek | foto: Radek Miča, MAFRA

Kvůli nedokonalému uzavření sond za minulého režimu jsou v ohrožení i důležité zdroje pitné vody. Na zabezpečení a revitalizaci vrtů už několik let stát pracuje, nyní ovšem může vše dokončit. Evropská komise totiž schválila mimořádně velkou dotaci na tento projekt - 53 milionů eur, tedy zhruba 1,4 miliardy korun.

Těžba ropy na jižní Moravě

Zájem těžařů o území na pomezí Česka a Slovenska přitáhl výbuch domu v obci Gbely v roce 1913 zapříčiněný unikajícím spodním plynem. Od té doby objem vytěžené ropy vzrůstal, vrtalo se hlouběji a intenzivněji.

Vrchol nastal v roce 1998, kdy se vyprodukovalo téměř 200 tisíc tun této suroviny. Těžba přesto dokáže pokrýt pouhých pět procent české spotřeby.

„I když to může znít zvláštně, v současnosti to nepociťujeme jako bezprostřední riziko. Souvisí to s tím, že běžným pohledem žádné poškození v místě vrtu neodhalíte. Vlastně viditelný není ani vrt samotný, ze země netrčí ani jedna trubka. Na druhou stranu skutečnost, že je to vlastně okem nepozorovatelné, skýtá největší nebezpečí,“ uvedl starosta Moravské Nové Vsi Marek Košut.

Nejvýznamnější riziko podle něj spočívá v prosakování ropy ze špatně uzavřených dolů do nedalekého prameniště pitné vody, přičemž na tomto zdroji je závislá polovina okresu.

Podobných míst jsou na Hodonínsku desítky. Od konce osmdesátých let, kdy těžba ustala, stála v polích po dlouhou dobu nepovšimnutá. Občasný rozruch vyvolaly jen mastné kaluže, které se v jejich blízkosti po dešti objevují dodnes. Léta se k dolům nikdo nehlásil, protože organizace, jež tady s těžbou ropy a zemního plynu začaly, už neexistují.

Dědictví minulého režimu

„Na začátku minulého století odtud získávaly ropu soukromé podniky, za druhé světové války vrty přešly do rukou Němců, během socialistického režimu došlo k jejich zestátnění. Mnohé byly sice uzavřeny, z dnešního hlediska však značně nedokonale. Je to dědictví minulého režimu, se kterým se stát musí vyrovnat,“ objasnil Igor Němec, náměstek ředitele Palivového kombinátu Ústí, který pomáhal zprostředkovat grant od Evropské unie.

Bruselem slíbená částka 1,4 miliardy korun je nejvyšší za období 2007 až 2013. „Takzvané velké projekty, tedy ty nad 50 milionů eur, se Česku podaří vyjednat zhruba jednou do roka,“ vyzdvihla mluvčí Ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

Igor Němec zdůrazňuje, že Evropská komise hradí až sedmou fázi projektu, předchozích šest etap zaplatilo Ministerstvo financí. Protože peníze z evropských fondů je možné čerpat pouze do konce roku, celková ekologická rekultivace by měla být završená už letos.

Zanedlouho se tak na Hodonínsku objeví nové vrtné soupravy. K opětovnému, technicky dokonalejšímu uzavření se totiž používá podobná technika jako k samotné těžbě. Vrty sahající až do hloubky dvou kilometrů budou zakonzervovávány v Týnci na Moravě, Sušici, Moravské Nové Vsi, Hodoníně a Mikulčicích.

Moravské naftové doly nejsou nebezpečné

Míst, která představující ekologickou hrozbu, je více než dvě stě, přičemž projekt financovaný z evropských dotací přispěje k uzavření téměř poloviny z nich.

Rekultivace přitom nespočívá pouze v zapečetění starých dolů, které jsou špatně utěsněny a vytlačují tak zbytkovou ropu způsobující kontaminaci. Peníze se využijí také na vrty sice dobře utěsněné, ale obklopené znečištěnou vodou nebo půdou. Zamořená zemina se vytěží a voda odčerpá.

Těžba na jihu Moravy i přes uzavírání některých dolů rozhodně není v ohrožení. Většina zdejších aktivních vrtů patří společnosti Moravské naftové doly českého miliardáře Karla Komárka. Ty podle geoložky Vlastimily Dvořákové nepředstavují riziko.

„Pravděpodobnější je, že se v důsledku autonehody rozbije cisterna s ropou a znečistí okolí, než že by se tak stalo přímo při vrtání,“ srovnala odbornice na ložiskovou geologii. Těžba je dnes maximálně bezpečná díky ocelovo-betonovému těsnění.

Poslední významná havárie - erupce na vrtu - se stala v osmdesátých letech.

Autor:






Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.