Podobnou těžko představitelnou situaci zažila v úterý večer mladá jezdkyně na koni v břeclavských lesích (více o výskytu medvěda čtěte zde). Šulgan nevylučuje, že se šelma kolem Lanžhota stále pohybuje.
Medvěd na Břeclavsku je přeci jen raritou. Jak se tam dostal?
Určitě to není jeho přirozené prostředí. Je to zvíře, které obývá hlavně horské oblasti. Z Bílých Karpat se ale může relativně snadno dostat i do těchto končin, tak jak se to stalo už před třemi lety. Mladší medvědi, které matka odežene, jsou vytlačování ze svých území a toulají se mnoho kilometrů. Jako každé zvíře hledají klid a dostatek potravy.
Dívka, která medvěda spatřila, popsala, že za ní běžel a řval (rozhovor s matkou dívky čtěte zde). Skutečně se tak medvěd chová? Člověk má za to, že je to plaché zvíře.
Je to plaché zvíře. Určitě není potřeba vyvolávat nějakou paniku. Medvěd mohl na hraně řeky odpočívat a když se najednou objevila jezdkyně na koni, mohl být vylekaný. A jeho reakce tomu odpovídá. To, že vyběhl, řval a postavil se na zadní. Medvěd se nestaví na zadní z důvodu útoku, ale proto, že zkoumá okolí. I to, že se za nimi rozběhl, mohlo být z leknutí. Před medvědem nesmíte utíkat.
Pátrání končí. Strážníci mají přichystané uspávací pušky„Poprosili jsme veřejnost nejen o to, aby byli obezřetná, ale také aby lidé v případě, že najdou nějaké stopy výskytu medvěda, volali na policejní linky. A pokud se objeví, abychom byli schopni monitorovat jeho výskyt. Zatím se nikdo neozval, takže čekáme. Naši pracovníci ve středu žádné stopy nenašli," řekla mluvčí břeclavské radnice Eliška Windová s tím, že ve čtvrtek pracovníci už do lesa vyrážet nebudou. Městská policie má z doby před třemi lety, kdy se medvěd vyskytl na Břeclavsku poprvé, uspávací pušky. Nemohou je však použít sami, ale jen v doprovodu veterináře. |
Odborníci ve středu v lese hledali stopy neúspěšně. Čím to?
Neměli by hledat pouze stopy. Není tam žádný sníh, takže je to téměř nemožné. Hledat by měli různé pobytové znaky. Například trus, zbytky kořisti, poškrábané stromy. Nebo chlupy nalepené na stromech z toho, jak se o ně otírá. V horských oblastech nacházíme třeba odvalené kameny nebo pařezy, pod kterými vyžírá brouky.
Může tady medvěd ještě pořád být?
Těžko říct. V Beskydech třeba zachytí medvěda i fotopast a druhý den po něm nejsou žádné stopy. Jakoby z toho prostředí odletěl vrtulníkem. Je možné, že někde žije skrytě. Prostředí lužních lesů je specifické. Jsou to tak husté lesy, jaké u nás neznáme. O přítomnosti medvěda v tomto prostředí rozhoduje klid a dostatek potravy.
Medvěd prý ujde i čtyřicet kilometrů za den.
Když nemá klid nebo potravu, tak se může vzdálit desítky kilometrů. Ale teď v jarních měsících se medvěd pase na louce jak ovce. Devadesát procent jeho potravy je rostlinného původu. Je pro něj mnohem jednodušší přežívat, než u vlka nebo rysa, kteří potřebují masitou potravu. Medvěd se nacpe kukuřice, která zůstala na poli, eventuálně nějakých uhynulých zvířat po zimě. Má pestrý jídelníček a bylo by velmi zajímavé ho v tomto prostředí sledovat. Podstatné je, aby se nedostal blízko sídel. Když objeví kontejnery, to je jako by objevil supermarket.
Jak se má člověk zachovat, když se s medvědem setká?
Mladý medvěd, když na něj začnete mluvit, nebo na něj zakřičíte, utíká pryč. Není to žádný zuřivý jedinec, který čeká na člověka. Útok je velmi výjimečný, nejčastěji se tak stane, když má medvědice mladé a chrání je. Tito mladí medvědi velice často utečou a raději se někde schovají.
Medvěd se prý ze Slovenska přestěhoval na Moravu i proto, že jsou na Slovensku přemnožení. Co je na tom pravdy?
Na Slovensku se odhaduje na 700 až 800 medvědů. Není pravdou, že jsou na Slovensku medvědi přemnožení. Každoročně se zde povoluje regulační odlov a stavy zůstávají víceméně stejné. Ale dovedu si představit třeba situaci, že myslivci jej třeba vzbudili při jarním lovu. Medvěd už tam nemá klid, tak putuje krajinou a hledá si nové vhodné prostředí. A dostane se i do míst, kde ho nikdo nečeká.
Huňaté zvíře spatřila svědkyně v lese mezi Lanžhotem a Tvrdonicemi.
