Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Záchranářů je málo a vedení je ještě odhání, stěžuje si brněnský lékař

  12:33aktualizováno  12:33
U záchranné služby pracuje 31 let. Má specializaci v oboru anesteziologie a resuscitace a další atestaci z urgentní medicíny. Svou práci miluje a za „nudu“ v ambulanci by ji nevyměnil. Přesto Petr Hrbek složil funkci vedoucího lékaře záchranky v Brně a nastoupil jako řadový výjezdový lékař na Vysočině.

Lékaře Petra Hrbka vedení jihomoravské záchranky svým způsobem vyhnalo do jiného kraje. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

„Už jsem neměl sílu obhajovat nesmyslná rozhodnutí svých šéfů před podřízenými a neustále hasit problémy s tím, že nemá kdo sloužit,“ říká Hrbek (o stávkové pohotovosti záchranářů zde).

Jak jste se dostal na brněnskou záchranku?
Před 19 lety jsem k ní přešel z Ivančic. Nelíbilo se mi mimo jiné oklešťování autodopravy a pouštění lukrativních převozů soukromým dopravcům. Nabídka do Brna byla finančně výhodná, záchranka měla tehdy dost lékařů, takže se sloužilo méně hodin než v nemocnicích.

A kdy se to začalo kazit?
Už s odchodem předchozího ředitele Josefa Muchy. Skončila pracovní pohoda. Slučování pod kraj by teoreticky mělo znamenat snížení administrativy, ale nebylo to tak. Neshody byly třeba v tom, že vedení rozhodovalo o ochranných pomůckách a oblečení bez konzultace s těmi, kdo je nosí.

Máte na mysli bundy, které lidé musejí nosit i ve vedrech?
Ano, dostali jsme tmavomodré kalhoty, které nemají výstražné barvy, vedení vydalo nařízení, že se na silnici musíme pohybovat v bundách, které ho mají, a to i v případě, že je třeba pětatřicet stupňů ve stínu. Zkuste dělat masáž srdce ve vedru v bundě. Je to o zdraví.

A co se změnilo s příchodem ředitele Milana Klusáka?
První větší konflikt zhruba před sedmi lety nastal tím, že Brno mělo poměrně velké přesčasy a pan ředitel nabídl všem lékařům v kraji službu u letecké záchranky. To se ale nelíbilo nám, kteří jsme zde sloužili. Víme, že nejde jen o kvalifikaci, ale i zkušenost, která chybí těm, kteří slouží jednou do měsíce.

Tehdy začali odcházet lékaři?
Ano. Já měl také sto chutí to udělat, ale nakonec jsme se dohodli, že když mě přeřadí do Tišnova, zůstanu. Pak nastoupil náměstek Zvolánek, já se vrátil jako vedoucí lékař do Brna. A pak se začaly dít věci, které jsem před lidmi těžko obhajoval. Například nařízení bundy s dlouhým rukávem, o které jsem mluvil. Naopak v zimě se řešil problém termotrik pod služebním tričkem.

Popište, co se stalo...
Jedna kolegyně chodila po budově v tomto triku, i když před pacienty měla termotriko pod bundou. Byl z toho poprask, který se řešil několik měsíců, přitom se dal vyřešit za pět minut domluvou. Výsledkem ale bylo, že záchranka nakoupila každému zaměstnanci dvě termotrika, jedno za 900 korun, přitom v normálním obchodě se ta samá dala koupit za 700. A ještě je znehodnotili nášivkou s logem firmy, která porušila strukturu materiálu. Zdálo se nám to předražené. Odpověď, proč je triko o dvě stě korun dražší, jsem nedostal.

Odboráři si stěžují na boty a rychlostní limity...
To první je odůvodněné, u druhého si myslím, že nakonec došlo ke shodě. Problém byl ale v jednání. Limity striktně nařídili, a přitom v provozu v autě nikdy nebyli a nevyzkoušeli si to. Pan ředitel totiž nemá představu o naší práci. Pravdou je, že vedení argumentovalo velkým počtem nehod sanitek, rozbory příčin jsme ale neviděli. Zato inspektoři provozu stačili zrušit čtyři vozy, naštěstí bez újmy na zdraví.

A co ty boty?
Také nařízení od stolu. Prý kvůli zvýšenému počtu zranění dolní končetiny. Dostali jsme příkaz, že od 1. listopadu do 31. března musíme nosit vysoké boty - a to ať je sucho, nebo sněží. Proti botám nic nemám, jsou to kvalitní haixky, ale pro řidiče nejsou vysoké boty pohodlné. Kdo má řídit octavii a má nohu desítku, šlápne botou na víc pedálů najednou. Přitom nízká obuv je vedená jako celoroční. Dalo se to ošetřit jinak, a ne z toho udělat nástroj šikany od inspektorů.

Inspektory chtějí odboráři zrušit. Vám také leželi v žaludku?
Nemám tyhle odborové manýry zrovna rád. Koneckonců byl jsem členem širšího vedení. Fakt ale je, že spíš než inspektory jsme chtěli prosadit ještě jednu posádku bez lékaře. Inspektoři představují pět lidí do směn, dalších pět řidičů by umožnilo přidat celou posádku.

Co bylo u vás tou konečnou, kdy jste si řekl A dost?
Neměl jsem lidi do služeb. Už od února jsem na to upozorňoval ředitele i náměstka, ale byla to úplná beznaděj. Kardinální problém je nedostatek lékařů obecně, proto nechápu, proč s tím ředitel nic nedělá. Přirozená obnova neexistuje. Jezdí například lékařka, které je 75 let. Je nesmírně šikovná a neléčí, co léčit není potřeba, ale když se něco děje, rychle, jednoduše a spolehlivě zasáhne.

Co to vystupňovalo?
Již vloni ubylo dramaticky lékařů na Vyškovsku. V lednu jsem zajišťoval z Brna výpadek lékařů v Bučovicích a spočítal jsem, že tím, že jsem to udělal, nebudu schopen pokrýt do konce roku všechny směny. Ředitel nereagoval, ostatní vedoucí lékaři také došli ke stejnému závěru. Vedení pak usoudilo, že škrtne místo jednoho lékaře v Brně z jednoho velkého vozu na denní službě. Do Bučovic prý mají jezdit lékaři z Brna. Změna se měla dotknout všech, i posádek bez lékaře. Když jsem vedoucím, kterých se to týkalo, napsal, že se připravuje změna, dostal jsem od ředitele výtku. To mě nadzvedlo a podal jsem výpověď.

Co by podle vás pomohlo ke zklidnění situace?
Kdyby k inspektorům přidali jednoho řidiče a vznikla by další posádka. To by určitě pomohlo. Zásluhu na nespokojenosti má i náměstek Zvolánek, který řeší podružnosti místo toho, aby řešil kádrovou situaci.

Mohou mít všechny ty problémy vliv na fungování záchranky?
Doufám, že se všichni lékaři i záchranáři vydrží chovat profesionálně, ale ne vždy to jde i s úsměvem. Zvlášť pokud i do směny nastupujete s nechutí. Personální krize u spousty lékařských profesí je celostátní a bude se prohlubovat. A vedení jihomoravské záchranky znechutilo svoje lékaře tak, že letos čtyři odešli zcela, někteří si snížili úvazky. Na plný úvazek přišel jeden mladý kolega, který pracuje s garantem. Tedy vliv na fungování tu je už teď.

Křičí ti, kterým vadí pravidla, tvrdí kritizovaný náměstek

Náměstek pro přednemocniční péči jihomoravské záchranky Rudolf Zvolánek působí v oblasti urgentní péče od 90. let a za záchranu člověka z drtičky dostal vyznamenání od prezidenta Václava Klause. Teď je jedním z těch, které požadují odboráři hrozící stávkou odvolat.

Zvolánek je ale přesvědčený, že kroky, které vedení v minulých letech podniklo, byly správné, a že vedly k tomu, že jihomoravská záchranka je na vynikající úrovni.

„Ještě před pěti lety jsme se jezdili učit do Hradce Králové a měli pocit, že jsou daleko před námi, dnes k nám jezdí sbírat zkušenosti záchranáři z celé republiky,“ tvrdí. Podle něj situace vygradovala hlavně proto, že část lidí nechce respektovat nastavená pravidla. „A ta jsme nastavili v souvislosti s platnou legislativou,“ vysvětluje.

Výtky odborářů chápe. Podle něj ale není pravda, že by vedení nereagovalo na potřeby lidí. „Například tolik kritizované bundy na silnici i za vedra. K opatření jsme sáhli, když se v jiných regionech staly vážné úrazy sestřičky a policistky a první dotaz ze strany vyšetřovatelů nehod zněl, zda měly reflexní oblečení. Chráníme tím životy našich lidí, ale i sebe, protože jsme za to zodpovědní,“ říká Zvolánek. Podle něj je už řešení na cestě. „Do konce roku by měl dostat každý člen záchranky alespoň jedny reflexní kalhoty, které vyhovují předpisům i bez bundy,“ upřesňuje Zvolánek.

Podobné je to podle něj i s vysokými botami. „Jsou kvalifikované jako celoroční obuv, ale pořídili jsme k nim i nízkou letní variantu. Faktem je, že nezasahujeme jenom ve městě, ale i v těžko přístupném terénu, a tam jsou tyto boty velmi užitečné. Já sám je používám celoročně například, když sloužím na letecké,“ poznamenává.

Podle něj všechny - i sebemenší - investice jdou přes výběrové řízení a vybírat se dá jen z těch, kdo se přihlásí. „Tak se to stalo i v případě termotrik. Prostě se nepřihlásila firma, která by je dodala levněji,“ upřesňuje.

Nechápe ani to, proč by se měli rušit inspektoři provozu. „Kdo dodržuje, co má, nemá s nimi problémy, navíc nemají žádnou pravomoc. Jen dělají zápis, o dalším rozhoduje vedoucí lékař. Navíc v 95 procentech inspektoři zásahy chválí, to se ale k lidem ani nedostane, protože ne všichni vedoucí lékaři zápisy čtou,“ míní Zvolánek. „Inspektoři jsou užiteční a šetří záchrance peníze. To se dá dokázat.“

Podle něj neplatí ani to, že vedení neřeší personální situaci. Že chybí v současnosti 22 lékařů, je podle něj chronický stav a je to dokonce méně než na záchrankách v jiných krajích. Podle něj během letoška odešli čtyři lékaři na plný úvazek. „Odchodu doktora Hrbka je mi líto. Spíš si ale myslím, že je unavený tím, že já po něm chtěl, aby zajistil kvalitní péči z mého pohledu, a pod ním bylo 70 lidí, z nichž část není nakloněná tomu, co po nich chceme. Za lékaře, kteří odešli, už máme náhradu a od září přidáváme jednu výjezdovou skupinu bez lékaře v Brně,“ tvrdí.

Další vývoj nechce předpovídat. „V současnosti probíhá na záchrance audit z kraje, po kterém voláme už rok a půl. Co bude pak, nevím,“ říká Zvolánek. „Náš hlavní úkol - zajistit urgentní péči v terénu - plníme beze zbytku. Drtivá většina našich lidí jsou skvělí profesionálové.“



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.