Ale jeden muž nemoci přece podlehl...
Ano, ale už když k nám přišel, měl velmi poškozená játra. Ležel tu několik dnů a během nich jsme zjistili, že má těžkou cirhózu. Byl to bezdomovec, který k lékaři nechodil a navíc holdoval alkoholu.
Znamená to, že lidi, kteří nemají nemocná játra, žloutenka typu A neohrožuje?
Pokud nemají poškozenou imunitu, tak ne. U nás lidé leží hlavně proto, abychom je izolovali od ostatních, žádné speciální léky neberou. Jakmile příznaky pominou a jaterní testy se zlepší, mohou domů.
Můžete popsat příznaky?
U dětí a mladších lidí může být počátek zcela bez příznaků. Čím je člověk starší, tím větší má potíže. K nim patří nechutenství, únava, bolesti břicha, zvracení, křeče, horečky. Později začne žloutnout bělmo i kůže. Inkubační doba se pohybuje mezi týdnem až dvěma měsíci, což je další problém. Někdo si třeba všimne až toho, že žloutne.
Když někdo přijde, že má problémy, co se děje dál?
Odebereme mu krev a vyhodnotíme jaterní testy a protilátky na žloutenku, které zpočátku nemusejí být aktivní, ale dá se z nich poznat, že už třeba nemoc prodělal. V běžné pracovní době jsme do dvou hodin schopní říci verdikt.
Má smysl se v tuto chvíli, kdy epidemie vypukla, nechat očkovat?
To je těžká otázka. Pokud to budeme brát z epidemiologického hlediska, je to onemocnění, jež má zatím přes stovku lidí v našem regionu, který má zhruba půldruhého milionu obyvatel. Není to moc, ale na druhou stranu je očkování jednoduché, tak proč se neočkovat? Rozhodně bych to doporučil lidem s nemocnými játry nebo těm, kteří mají sníženou imunitu, a těm, kteří jsou z titulu profese v denním kontaktu s centrem epidemie.
