Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výroky poslankyně KSČM o Horákové? Půjdu i před Ústavní soud, říká právník

  18:00aktualizováno  18:00
„Dost pochybuji o tom, že to byla vynucená přiznání,“ prohlásila mimo jiné komunistická poslankyně Marta Semelová na adresu Milady Horákové, která po vykonstruovaném politickém procesu skončila v roce 1950 za velezradu na šibenici.

Brněnský právník Michal Kincl tvrdí, že výroky komunistky Marty Semelové jsou útokem na demokratický systém v České republice. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

„Přiznám se, že nebýt tohoto výroku, tak ty ostatní lži nejspíš přejdu a nevyhodnotím to jako zásadní útok na demokratický systém,“ tvrdí Michal Kincl.

Právě brněnský právník a zastupitel za TOP 09 v městské části Bohunice na Semelovou podal žalobu na ochranu osobnosti. Tvrdí, že kvůli jejím výrokům cítí strach a úzkost z možného návratu zločinného totalitního komunistického systému. Po poslankyni požaduje písemnou omluvu. Přestože Obvodní soud pro Prahu 1 jeho žalobu zamítl, chystá odvolání a věří, že se mu podaří uspět.

„Pokud to bude potřeba, půjdu s tím až před Ústavní soud. Jedinou další možností je Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, ale to už bych si vlastně stěžoval na Českou republiku, což nechci,“ říká Kincl.

Přestože je mu teprve 29 let, podobných kauz má za sebou několik. Podal například trestní oznámení na vedoucího prezidentské kanceláře Vratislava Mynáře a žaluje KSČM kvůli tomu, že mu nechce poskytnout informace o počtu členů.

Soudce Pavel Freibert prohlásil, že se máte pověstnou drobnou masarykovskou politickou prací snažit přesvědčit lidi, že se Semelová a další komunisté mýlí. Už víte, jak toho dosáhnete?
Jako zastupitel mám veřejnou funkci a chci svou prací ukazovat, že demokracie má smysl a že jde o vhodný společenský systém. A hlavně pod pojem masarykovská práce řadím i svoji žalobu. Tím, že je teď kauza medializovaná, můžu poukázat na lživost výroků. Nebyla to marná práce, žaloba svůj účel splnila.

Jak to myslíte? Vždyť ji soudce zamítl.
To sice ano, ale jednoznačně veřejně řekl, že s výroky paní Semelové také nesouhlasí. Mohl se alibisticky vykašlat na to, aby je odsoudil. Prokázal tím svoje lidské kvality. Omluva tak vlastně přišla, i když od zástupce státu. Jako výhru považuju také fakt, že se o hrozbě komunistických dogmatiků veřejně mluví.

Michal Kincl

  • Je mu 29 let, narodil se 27. března 1986 ve Znojmě.
  • Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.
  • V práci se věnuje zejména občanskému a obchodnímu právu.
  • Přednáší na Vysokém učení technickém v Brně.
  • Od podzimu 2014 je zastupitelem v brněnské městské části Bohunice za TOP 09, zastává post předsedy kontrolního výboru.
  • Požaduje omluvu od komunistické poslankyně Marty Semelové za výroky o Miladě Horákové a okupaci Československa v roce 1968.
  • V minulosti usiloval například o to, aby krajně levicová Komunistická strana Československa byla prohlášena za neplatnou organizaci. S KSČM pak vede spor o zveřejňování informací politických stran.
  • Trestní oznámení podal i na vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře kvůli povinnosti zveřejňovat plat a odměny.

Shodneme se na tom, že tato kauza je víc než o vaší újmě o svobodě slova?
Ve společenské rovině rozhodně, v právní podle soudce ne. Pokud se mi v dalších fázích řízení podaří tuhle bariéru překonat, a já pevně věřím, že ano, pak se tohle změní.

Voltaire prohlásil: Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu do smrti bránit vaše právo to říkat. Takhle velkorysý být nechcete?
Já tvrdím, že svoboda slova v demokratické společnosti není a nemůže být bezbřehá. Demokracie musí mít obranný mechanismus, jak sama sebe ochránit. Máme tady političku, která je součástí třetí nejsilnější strany v tomto státě. A veřejně ospravedlňuje komunistické zločiny. Tím současně podává zprávu o tom, jak by se chovala, kdyby byla u moci. Jestliže něco takového říká členka Poslanecké sněmovny, je to, jako když držíte prst na spoušti zbraně.

Marta Semelová je svými kontroverzními výroky známá, mnozí komunisté se od nich distancují. Není až zbytečně snadný terč?
To je také důvod, proč nebrojím proti KSČM jako celku. Když se člověk podívá do jejich stanov, tak se jednoznačně hlásí k demokratickým principům a odsuzují tyhle zločiny. I ty hodnoty, které hlásají, nutně nemusí být nedemokratické. Reformistické jádro uvnitř strany uznávám jako legitimní. Ale já mám na mysli extrémní případy zneužití svobody slova, a to pro mě představuje právě dogmatické křídlo uvnitř KSČM, které neformálně vede paní Semelová.

Mimochodem je pro vás zadostiučinění, že se právě ona ohání svobodou slova, která za minulého režimu nebyla zrovna v kurzu?
Rozhodně, protože to je něco kouzelného. Navíc ústy svého právníka tvrdila, že je moje žaloba politický proces jako v padesátých letech minulého století. No ano, akorát s tím rozdílem, že já se bavím pouze o omluvě, a ne o trestu smrti. To je neuvěřitelně absurdní.

Co vám na jejích výrocích vadí nejvíc?
Asi největší problém je jejich dlouhodobost. Kdyby je vypustila jednou za život, asi to nebude tak nebezpečné. Ale to, že podobné věci říká při každé vhodné příležitosti jako poslankyně, je podle mě problematické.

Opravdu věříte, že se může vrátit komunistický režim v podobné formě jako před rokem 1989?
Doufám, že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. Každopádně paní Semelová je významná představitelka KSČM, která má potenciál, aby ovlivňovala dění. Eventuálně může dokonce se svými soukmenovci stranu jednou ovládnout. Asi to není úplně pravděpodobné, ale zároveň také ne zcela nereálné. Ale má to i další pohled.

Jaký?
Jde o budoucnost. Pokud se v demokratických mantinelech nedokážeme vypořádat s minulostí, těžko to zvládneme s ataky, které teprve přijdou. A ony přijdou. Nečeká nás pohodová doba a útoky na náš systém budou častější v souvislosti se vzrůstajícími problémy ve světě. Přijdou lidé, kteří nabídnou snadná řešení, což už se de facto děje. Řešení, která nebudou obsahovat odpovědnost, ale budou se koncentrovat pouze na nás. Budou arogantní a sobecká a velmi pravděpodobně budou odporovat těm hodnotám, které jsme si v minulosti vetkli do štítu a řekli si, že je považujeme za tak zásadní, že už nikdy nechceme žít ve společnosti, která je nevyznává.

Tvrdíte, že vám Semelová vyřčenými větami způsobila psychickou újmu. Je to vážně pravda?
Její výroky mi skutečně nezpůsobily žádné trauma ve smyslu psychiatrické diagnózy. Já říkám, že se obávám o svoji budoucnost. Teď je to o úhlu pohledu, jestli jde o újmu, nebo ne. Principiálně totiž újma může být z pohledu práva cokoliv.

Jak chcete přesvědčit soud, že jí je vaše obava o budoucnost?
Nemůžu dělat v podstatě nic jiného, a toho plně využiji, že případ odvoláním posunu na jiného soudce. Bude to jiná osoba s vlastním vnitřním světem, kterou se mi třeba tentokrát podaří přesvědčit.

Na Semelovou jste podal i trestní oznámení, ale policisté její vystoupení jako trestný čin nevyhodnotili. Plánujete další kroky i tady?
Odložili to na základě posudku znalců z plzeňské univerzity. Jenže ti si to dost zjednodušili. Řekli sice, že KSČM není extremistické hnutí, ale už nebrali v potaz, že ve smyslu trestního zákoníku jím může být i to dogmatické křídlo uvnitř strany. Je třeba prokázat jeho organizovanost, kterou tam já vidím. Sháním znalce, který to potvrdí. Pokud se mi ho podaří získat, tak to bude na opětovné trestní oznámení.

Jaké si dáváte šance, že alespoň v jednom z případů uspějete?
Nabourat zažitý úzus je vždy složité a komunismus je u nás prostě tolerovaný. Kdybych ale uspěl, byl by to precedens, který bude použitelný i v budoucnu. O to stojím. Šance je v právu vždycky. Nicméně vím, že pravděpodobnost úspěchu není úplně vysoká. Přesto chci vyhrát.

Mimochodem Semelová tvrdí, že si kauzou děláte jen politickou kampaň. Co vy na to?
To je chabý argument. Je jasné, že tento typ žaloby podá někdo, kdo je veřejně činný. Asi to neudělá moje babička z Miroslavi. Žalobu jsem podával v srpnu roku 2014 krátce před komunálními volbami. Uvedl jsem to na svých stránkách v rámci TOP 09, kam chodilo maximálně několik desítek lidí. Do médií jsem nevolal, kauzu si našla až později sama.

Každopádně to není první případ, kterým jste vzbudil rozruch. KSČM žalujete kvůli tomu, že vám nechce poskytnout informace o počtu jejích členů.
Tady jde o to, jestli je možné zařadit politické strany pod režim zákona o svobodném přístupu k informacím. Jedná se zkrátka o výklad práva. Žalobu jsem podal v dubnu 2013, loni v létě mi odepsali, že tak do dvou let by to mohlo být vyřízené. Je to totiž na nejzasekanějším soudu v republice. Věřím, že pokud uspěji, tak to demokratickému prostředí pomůže. Nejde primárně o KSČM. Musel jsem jen vybrat stranu, na které případ demonstruju.

Takže volba byla čistě náhodná?
(úsměv) To samozřejmě nebyla. Přiznávám, že jsem byl vychovaný v prvorepublikovém duchu. Moji předci byli sedláci z Moravy a v rámci kolektivizace přišli o majetek. Pradědečka chtěli v 50. letech označit za kulaka. Osobní perzekuci zabránil tím, že se vzdal polí a místo domu vznikla kovárna JZD. Moji předci to brali jako obrovskou křivdu, tak svůj názor vštěpovali potomkům a ti ho předávali dál. Musím přiznat, že mi není lhostejné, jak se k mé rodině komunisté zachovali.

Podal jste i trestní oznámení na vedoucího Kanceláře prezidenta Vratislava Mynáře. O co jde?
Týká se to povinnosti zveřejnit jeho plat a mimořádné odměny. Nejvyšší správní soud něco rozhodne a pan kancléř jde schválně proti a nic nezveřejní. To je výsměch téhle čestné funkci. Nicméně to je politická odpovědnost toho, kdo mu ji svěřil. Já jsem se zaměřil na skutečnost, že Kancelář prezidenta kvůli nerespektování této povinnosti prohrála několik soudních sporů a musela platit náklady řízení. A to už se dostáváme z roviny neúcty do roviny trestně právní. Bohužel státní zástupce můj názor nesdílí, prý by těch případů muselo být víc. Požádal jsem ale o přezkoumání jeho rozhodnutí.

Chystáte ještě něco dalšího?
(úsměv) Takhle to nefunguje. Musí mě něco naštvat. Třeba jako moje zubařka, která si v době mého studijního pobytu v Polsku vykazovala úkony navíc. Kdyby šlo o jeden, tak neřeknu, ale byly tam naskládané jeden vedle druhého. To je nenažranost, se kterou jsem musel něco dělat. Dostala roční podmínku a musela si ty zákroky odúčtovat. Pokutovala ji i Česká stomatologická komora.

Když se vrátím na začátek našeho rozhovoru, není tohle všechno právě ta masarykovská práce, o níž soudce Freibert v odůvodnění rozsudku mluvil?
Já tenhle pojem považuju za veskrze pozitivní. Kdybych svoji činnost takhle označil, je to jako kdybych říkal: „Já jsem dobrý.“ A to o sobě nikdy neřeknu. Moji aktivitu musí posoudit jiní. Já to dělám ve volném čase, protože jsem prostě takový. A navíc mě to hrozně baví.

Kontroverzní výroky Marty Semelové

V únoru roku 2014 prezentovala poslankyně za KSČM v pořadu České televize Hyde Park několik kontroverzních názorů.

O Miladě Horákové: „Dost pochybuji o tom, že to byla vynucená přiznání.“

O sovětské invazi roku 1968: „Já bych to v žádném případě nenazvala okupací. Byla to internacionální pomoc, která ovšem nám jako komunistické straně do budoucna udělala mnohé problémy.“

O politických vězních: „Považují se za ně i lidé, kteří jimi nebyli. Měli za sebou jen obyčejnou kriminální činnost. Někdo mohl být vězněn z politických důvodů, ale není jich tolik, o kolika se mluví.“

O počtu obětí režimu: „Když sleduju, kdo všechno byl údajně obětí režimu, tak to je pomalu víc lidí, než má tato země obyvatel. Ta čísla jsou značně nadsazená.“

O StB: „Spolupracovník StB pro mě není známka, že by to byl někdo neslušný.“

Kvůli těmto výrokům podal na Semelovou žalobu na ochranu osobnosti brněnský právník Michal Kincl. Soudce Pavel Freibert ji 6. ledna zamítl. „Já s paní Semelovou také vřele nesouhlasím, ale tato žaloba není důvodná. Je dobře, že žalovaná tyto věci říká nahlas, že víme, co si myslí, a že nám tímto způsobem připomíná tu dobu, jejíhož návratu se pan žalobce bojí,“ uvedl v odůvodnění.

Marta Semelová na vyřčených názorech trvá. „Myslím si, že ta žaloba byla opravdu absurdní. Vidím to jako útok na svobodu slova. Můžeme diskutovat o názorech, ale určitě by soud neměl rozhodovat o tom, jestli to nebo ono je historická pravda, nebo není,“ reagovala.

Její výroky přitom odmítli i někteří spolustraníci. „Toto je zcela osobní postoj paní Semelové, a co se mě týče, nesouhlasím s ním. Ohledně procesu s Miladou Horákovou bylo dokázáno, že v daných podmínkách by se kdokoli přiznal k čemukoli,“ prohlásil například místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.