Tramvají se v pravidelné rubrice MF DNES svezl Mikuláš v podání Michala Jílka.

Tramvají se v pravidelné rubrice MF DNES svezl Mikuláš v podání Michala Jílka. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Kniha hříchů a Mikuláš on-line. Brňan straší s družinou na objednávku

  • 3
Po celém Brně na lampách už dlouhé dny visí telefonní kontakty na Mikuláše. Michal Jílek na to šel jinak a rovnou navrhl systém, ve kterém si zájemci přímo mohou zapsat čas příchodu Mikuláše i „hříchy“ svých dětí.

Protože v pátek bude hodným dětem nadělovat dárky Mikuláš, tentokrát se v pravidelném seriálu MF DNES Čtyřkou na Českou svezl právě dvaadvacetiletý Michal Jílek, jenž v přestrojení Mikuláše obchází děti už osm let.

Student teleinformatiky na Vysokém učení technickém bydlí na Lesné, takže 5. prosince naděluje hlavně tam. Zájem o něj mají i v jiných lokalitách, proto letos svou skupinu posílil o další čerty a anděly.

Pamatujete si, jak jste vnímal Mikuláše, když jste byl malý?
Pamatuju. Jezdíval jsem s máminou kamarádkou a její dcerou do Olympie na Mikulášskou. A pak do města. Samozřejmě jsme se báli. K nám kupodivu Mikuláš nechodil. Ještě jsme chodívali do Jundrova na takové divadelní představení, kde nás proháněl čert. Utíkali jsme mu, ale on nás stejně našel. Oddychli jsme si, až když jsme měli sladkosti.

Čtyřkou na Českou

Pravidelný seriál jihomoravské MF DNES. Rozhovor, který se odehrává v tramvaji cestou z brněnského hlavního nádraží na Českou. Tentokrát se se studentkou žurnalistiky Dominikou Hromkovou svezl Michal Jílek, který pravidelně v prosinci chodí jako Mikuláš.

Dostal jste někdy uhlí?
To jsem si vždycky přál, ale dostal jsem jenom brambory. Tak jsem si je pak dal k obědu. Kdybychom byli z venkova, asi by uhlí bylo, ve městě byly jen brambory. Převážně jsem však dostával sladkosti.

Kdy vás napadlo začít 5. prosince obcházet děti s čertem a andělem?
Napadlo nás to s kamarádem ve dvanácti letech, ale až ve čtrnácti jsme do toho šli naostro. Viděli jsme, že všude na lampách visí inzeráty Mikulášů. Tak jsme si řekli, že nějaká koruna by mohla být dobrá i pro nás. Pak jsme se to snažili vylepšovat, abychom měli něco lepšího než ostatní. Někdy se to kvůli kostýmům a tisku letáků nevyplatilo. Člověk do toho dal víc, než dostal.

Jak se tedy o vás lidé dozvědí? Z letáčků na lampách?
Na lampy na Lesné už to nelepíme, jen třeba v Soběšicích. Díky tomu, že jsem se vždy zajímal o informatiku a programování, naprogramoval jsem webové stránky, kde se mohou lidé zaregistrovat do systému. Ten jim přesně ukáže, ve kterých časových úsecích máme ještě volno a kdy bychom k nim mohli přijít. Také si tam můžou vyplnit knihu hříchů.

Je v Brně velký zájem o Mikuláše?
Je. Lidé chtějí hlavně kvalitu a spolehlivost, což my jsme jim schopni poskytnout. Někteří nás pak rádi pozvou na kořalku nebo na koláč. Jak se říká v té básničce, že Mikuláš přišel s čertem na koláč.

Pocházíte z Brna, líbí se vám rodné město?
Ne. Alespoň Brno-město se mi nelíbí. Sice jsou tady části, které jsou luxusní. Třeba Pisárky, Žabovřesky, Masarykova čtvrť. To okolí je hezké, ale město jako takové ne. Nádraží je ostuda, na náměstí se povalují na lavičkách bezdomovci (O tom, jak se je Brno snaží z centra vymýtit, čtěte zde). Taková Olomouc je úplně někde jinde.

Takže byste tady zůstat nechtěl?
To je otázka. Určitě k Brnu vztah mít budu, ale chtěl bych se odstěhovat někam dál. Nebo pokud mi vyjde škola a kariéra, líbilo by se mi bydlet někde na Západě a sem se jen vracet. Na to je však ještě čas.